Fakta o víně, která vás (možná) překvapí

Hned v úvodu bych chtěl o sobě říct, že nejsem odborník, spíše poučený laik a víno je pro mě již pár let koníčkem a zálibou. V tomto článku bych vás chtěl seznámit s některými fakty o víně, která nejsou mezi laickou veřejností příliš známá.

Tajemství jiskrného moku

V minulosti nebylo čiré, jiskrné víno zdaleka tak běžnou záležitostí, jako je tomu dnes. Pomineme - li různá autentická vína, dnes už se se zakaleným vínem ani nesetkáte a pokud ano, je to vnímáno jako vada vína. Napadlo vás někdy, jak vinař z hroznového moštu získá onen jiskrný lahodný nápoj? K tomuto účelu se používají čiřidla. Jsou to látky, které způsobí rychlé vysrážení kalů a jejich usazení na dně. Využívají se například bentonity - minerály vulkanického původu, ale také vyzina. Vyzina je výtažek z plynového měchýře některých druhů ryb, například jeseterů (typicky vyza velká), tresek nebo sumců. Na vyčiření jednoho hektolitru vína stačí okolo tří gramů této látky. Co dělat, když vám dojdou rybí měchýře? Můžete zkusit nejstarší používané čiřidlo, které navíc máte určitě doma - vaječné bílky.

Všechny vůně světa

U vína hodnotíme tři hlavní parametry: barvu, vůni a chuť, kterých je vinná réva schopna vytvořit neuvěřitelně pestrou škálu. Když zůstaneme u vůně, jen těch základních byste ve víně mohli najít kolem stovky. Pokud se podíváme na zadní stranu lahve, často si můžeme přečíst barvitý popis nejrůznějších čichových vjemů, které v daném víně můžeme cítit. Co nás asi příliš nepřekvapí, jsou ovocné nebo květinové vůně. Například pomeranč je poměrně běžný třeba u Rulandského šedého, čajová růže je zase typická pro Tramín červený. U jiných odrůd, třeba Sauvignon nebo Müller Thurgau, můžete najít tzv. zelené tóny, například tráva, kopřivy nebo seno. Jsou ale i vůně, které by ve víně čekal málokdo. U Ryzlinku rýnského z teplejších lokalit můžete identifikovat závan petroleje nebo kerosinu. Některá červená vína, třeba Syrah, mohou mít ve vůni zpocené koňské sedlo a u Sauvignonu můžeme někdy cítit dokonce kočičí moč.

Již staří Římané…

Odrůd révy vinné existuje obrovské množství. Některé odrůdy vznikly jako tzv. novošlechtění v nedávné minulosti. Naše nejznámější moravské odrůdy jako Pálava, Muškát moravský, André nebo Cabernet Moravia vznikly všechny v druhé polovině dvacátého století. Jiné odrůdy, jako Ryzlink rýnský, jsou známé již od středověku a třeba Rulandské modré, které k nám údajně dovezl Karel IV., je v Burgundsku doloženo již ve čtvrtém století našeho letopočtu. Jedním z kandidátů na nejstarší odrůdu je Tramín červený. Tuto starobylou odrůdu znali a pěstovali již Římané. Je tak docela dobře možné, že se Tramín dostal na  jižní Moravu spolu s římskými vojáky již před dvěma tisíci lety.

Největší vinařská katastrofa

Chardonnay, Frankovka nebo Merlot, názvy těchto odrůd jste už určitě slyšeli. A co třeba odrůdy révy vinné, které se skrývají pod zkratkami K5BB nebo 125 AA? Málokdo je zná, ale přesto se bez nich pěstování žádné vinné révy neobejde. Jedná se o tzv. podnožovou révu. Pojďme se ale podívat na úplný začátek. Někdy kolem roku 1860 byl do Evropy z Ameriky zavlečen malý brouček s názvem mšička révokaz. Révokaz napadá kořenový systém, což vede k úhynu celé rostliny. Během pár let se mu podařilo zdecimovat všechny evropské vinice. Dnešní kůrovcová kalamita je proti tomu slabý odvar. Veškerý boj s tímto škůdcem byl marný. V roce 1873 byla ve Valticích dokonce založena vinařská škola právě proto, aby s tímto škůdcem bojovala. Nakonec se přišlo na to, že americká vinná réva, se kterou se révokaz do Evropy dostal, je proti němu odolná. Od té doby se naše ušlechtilé evropské odrůdy jako Chardonnay nebo Frankovka roubují na speciálně vyšlechtěnou americkou révu. My si tak můžeme dopřávat lahodné víno z tradičních odrůd, které naši předkové pěstovali po staletí.

Igor Šiška