Jak se spotřebitelé bojí koronakrize: Česko vs. eurozóna

Evropská komise včera zveřejnila výsledky červnového průzkumu spotřebitelské důvěry, Výsledek je ten, že došlo opět (podruhé) ke zlepšení salda kladných (je to lepší než před měsícem“) a záporných odpovědí, Tentokrát tak saldo činí pro eurozónu a pro celou Evropskou unii -14,7 (trh čekal číslo o pár desetinek horší) a -15,6.



Dál tak výrazně klesla šance, že spotřebitelská důvěra spadne na nové dno (dosavadní pesimistický rekord byl změřen v roce 2009).

Jak je vidět z grafu vlevo dole, saldo je zatím ještě pořád zřetelně pod dlouhodobým průměrem, I tak je ale nejnovější údaj velmi dobrou zprávou, protože ukazuje, že se zatím daří bránit šíření strachu mezi evropskými domácnostmi – strachu, který by podlamoval poptávku, a tím zpomaloval návrat ekonomiky k normálu.

Čísla konkrétně za Česko (která vstupují do výše uvedeného údaje za celou EU) jsou tato:



Z porovnání obou grafů plyne, že

(a) českým spotřebitelům nálada kolísá víc než všem v EU (což by snad mohlo souviset s velikostí obou vzorků a zákonem velkých čísel),

(b) Češi jsou dlouhodobě trochu méně pesimističtí (průměrně saldo -8,2) než v eurozóně (průměrné saldo kolem -11),

(c) české domácnosti se cítily mnohem ohroženější v letech 2012-2013 než v roce 2009 (podobný index měřený Českým statistickým úřadem říká totéž, i když rozdíl hloubky nálady v uvedených dvou obodbích je v indexu ČSÚ daleko menší, zřejmě v důsledku rozdílů v otázkách, které spotřebitelům kladou ve svých průzkumech eurostat a ČSÚ), ale hlavně

(d) v Česku se v posledních dvou měsících nálada propadla trochu méně než v eurozóně a vrátila se blíž k dlouhodobému průměru. Češi zjevně prožívají dění posledních měsíců oproti lidem v eurozóně s menšími obavami.

Michal Skořepa