Hrubý domácí produkt (HDP) v 1. čtvrtletí reálně meziročně poklesl o 2,0 %[3]. Jde o první meziroční snížení od 3. čtvrtletí 2013, období růstu tak trvalo více než šest let. Ačkoli ke zpomalování meziroční dynamiky docházelo v průběhu celého loňského roku, aktuální propad je výsledkem neočekávaného negativního šoku způsobeného opatřeními proti šíření koronavirové nákazy. Přímé restrikce i zvýšená nejistota ohledně budoucího vývoje se okamžitě projevily na propadu investiční aktivity (růst HDP zbrzdil o 1,4 p. b.)[4] i zastavení růstu spotřeby domácností (příspěvek 0,1 p. b.). Negativně se vyvíjela rovněž bilance zahraničního obchodu, jejíž přebytek meziročně poklesl (příspěvek –0,5 p. b.). Mezičtvrtletní propad v 1. čtvrtletí dosáhl 3,3 % a dokládá sílu šoku, který na ekonomiku v 1. čtvrtletí působil. Šlo o nejhlubší pokles od 1. čtvrtletí 2009. Tehdejší situace se ale od té současné významně lišila – ekonomika byla v roce 2009 uprostřed série propadů, zatímco nyní šlo o výsledek šoku z druhé poloviny března, který pak měl silné dopady na celé čtvrtletí.

Řada evropských zemí zavedla podobná opatření proti šíření koronaviru jako Česko, případně samotné podniky zastavily výrobu. Zasažena tak byla většina odvětví služeb i průmyslu, zejména maloobchod a rovněž výroba motorových vozidel, která je páteří mnoha evropských ekonomik. Výsledkem byl nejvýraznější ekonomický propad od krize v letech 2008 a 2009. Meziroční pokles HDP v Evropské unii v 1. čtvrtletí dosáhl 2,6 %[5]. Nejhlubší pokles zažily Itálie (–5,4 %), Francie (–5,0 %) a Španělsko (–4,1 %). Nejsilnější meziroční růst si v 1. čtvrtletí udržely Irsko (4,5 %), Rumunsko (2,7 %) a Bulharsko (2,4 %). Mezičtvrtletně se HDP v EU propadl o 3,2 %. To je více než v 1. čtvrtletí 2009, nejhlubším bodě tehdejší recese. Nejvíce se mezičtvrtletně propadl HDP v Itálii a Francii (shodně o 5,3 %) a dále na Slovensku a ve Španělsku (o 5,2 %). Poměrně silný mezičtvrtletní přírůstek dosáhl HDP v Irsku (1,2 %). Rostly také ekonomiky ekonomiky Bulharska (0,3 %), Rumunska (0,3 %) a Švédska (0,1 %).

Objem vyplacených mezd a platů meziročně rostl ve všech sledovaných odvětvích. Nejvíc se zvýšily mzdy a platy v činnostech v oblasti nemovitostí (12,5 %), výrazně je ale podpořilo navýšení zaměstnanosti o 3,7 %. Dalším odvětvím, kde přetrvávala velmi výrazná dynamika, byly informační a komunikační činnosti (10,9 % při růstu zaměstnanosti 4,7 %). Zrychlil také růst objemu vyplacených prostředků v peněžnictví a pojišťovnictví (7,6 %). Na 7,0 % zpomalil meziroční přírůstek mezd a platů v odvětvích s převahou vládního sektoru[8], kde také došlo k nárůstu zaměstnanosti o 2,3 %. Ve stavebnictví se udržel růst objemu příjmů na 5,5 % a navýšila se zde i zaměstnanost (3,2 %). Výrazné zpomalení bylo patrné u odvětví služeb, která opatření proti šíření nákazy nejvíce zasáhla – obchod, doprava, ubytování a pohostinství (3,3 %) a profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti (2,1 %). Nejméně rostly mzdy a platy ve zpracovatelském průmyslu (1,0 % při poklesu zaměstnanosti o 2,6 %).

Výdaje na konečnou spotřebu v 1. čtvrtletí celkově meziročně vzrostly o 2,1 % a k meziročnímu růstu HDP přispěly 1,6 p. b. Mezičtvrtletně se spotřeba zvýšila o 0,2 %. Bližší pohled ukázal, že za nárůstem spotřeby stály výhradně vládní instituce. U těch se výdaje meziročně zvýšily o 7,1 % a mezičtvrtletně o 5,2 %. Spotřeba vládních institucí tak přispěla k meziročnímu růstu HDP 1,4 p. b. Spotřeba domácností v 1. čtvrtletí meziročně stagnovala a tím se přerušila 27 čtvrtletí trvající série přírůstků. Mezičtvrtletně se spotřeba domácností propadla o 2,0 %. Mírný meziroční růst si udržela spotřeba předmětů krátkodobé spotřeby (0,9 %)[9]. Naopak výrazný propad se odehrál u střednědobých (–8,4 %) i dlouhodobých (–4,0 %) statků. Spotřeba služeb klesla meziročně o 0,4 %.

Vývoz se v 1. čtvrtletí reálně meziročně snížil o 2,4 %[11]. Propad se týkal výhradně vývozu zboží (–3,1 %). Export služeb rostl pomaleji než v předchozích obdobích, zvýšil se ale o 1,3 %. Podobný byl vývoj importu. Ten v 1. čtvrtletí meziročně reálně klesl o 2,1 %, u zboží se ale propadl o 2,5 % a dovoz služeb se drobně zvýšil o 0,5 %. I u služeb šlo však o výrazné zpomalení. Mezičtvrtletně vývoz klesl třetí čtvrtletí v řadě, tentokrát o 2,6 %. Pokles se opět týkal zejména zboží (–3,1 %), méně pak služeb
(–0,3 %). Výrazněji se mezikvartálně propadl dovoz, a to o 3,5 %. Bilance zahraničního obchodu v 1. čtvrtletí dosáhla přebytku 79,2 mld. korun. Kladné saldo meziročně kleslo o 2,9 mld. Bilance tak působila ve směru poklesu HDP a z meziročního tempa v 1. čtvrtletí ubrala 0,5 p. b. Silněji ale klesl přebytek obchodu se zbožím (–6,2 mld.), zatímco u služeb se přebytek meziročně zvýšil o 3,3 mld. korun.

Hrubá přidaná hodnota v celé ekonomice zaznamenala druhý nejhlubší mezičtvrtletní propad v historii sledování,…

… ten byl spolu se Slovenskem nejvyšší mezi novějšími členy EU, v rámci celé Unie však náležel k podprůměrným.

Přestože restriktivní protipandemická opatření zasáhla tuzemskou ekonomiku přímo až ve druhé polovině března, stačila již významně ovlivnit výkonnost odvětví v úhrnu za celé 1. čtvrtletí. Hrubá přidaná hodnota (HPH)[13] klesla oproti poslední čtvrtině loňského roku o 2,5 %. Vyšší propad byl ve 25leté řadě sledování zaznamenán jen uprostřed hluboké recese na konci předchozí dekády. Skončilo tak téměř sedmileté nepřerušené růstové období v éře samostatné ČR, které bylo zároveň druhé nejdelší[14]. HPH letos poklesla i v meziročním vyjádření (o 1,3 %) a dosáhla tak nejhoršího výsledku po roce 2013. Ačkoli mezičtvrtletní i meziroční pokles v Česku byl mezi státy, jež vstoupily do EU po roce 2000, druhý nejhlubší (po Slovensku: –4,7 %, resp. –3,6 %), šlo stále o příznivější výsledek než za celou EU (–2,9 % a –2,3 %). Tu táhly dolů zejména Itálie, Španělsko a Francie, v nichž mezičtvrtletní útlum čítal shodně okolo 5 %. HPH v Německu klesla o rovná 2 %. Růst si proti konci loňského roku v rámci Unie[15] udržely jen Irsko, Švédsko, Estonsko a Bulharsko. Rozdíly mezi státy vypovídají primárně o postupném náběhu koronavirové nákazy napříč EU, rychlosti a intenzitě vládních restriktivních opatření a zčásti také o odlišné odvětvové skladbě ekonomik (např. vyšší zastoupení odvětví s vazbou na cestovní ruch v Itálii, Španělsku či Francii[16]).

Mezičtvrtletní pokles průmyslové produkce se na počátku roku 2020 prohloubil. Pokračovala tak technická recese.

Během ledna a února vykázal průmysl náznaky mírného oživení, především vlivem automobilového průmyslu.

Nabídkový šok vyústil v březnu ve více než 10% propad průmyslové produkce.

Citelné ochlazení výkonů tuzemského průmyslu v roce 2020 dokládají i podrobnější údaje z podnikových statistik. Jestliže v poslední čtvrtině loňského roku klesla průmyslová produkce^[17] mezikvartálně „jen“ o 0,4 %, v 1. čtvrtletí došlo k prohloubení na 3,4 %. Průmysl na rozdíl od většiny ostatních odvětví směřoval v Česku k cyklickému útlumu (ve vazbě na dřívější pokles v eurozóně) již během loňského roku. Na jeho konci spadl poprvé od konce roku 2012 do technické recese, neboť opakovaný pokles produkce byl v tomto odvětví doprovázen i redukcí zaměstnanosti. Tuzemští exportéři byli negativně ovlivněni oslabením dynamiky poptávky v asijských zemích i silnější recesí německého průmyslu, jež přesáhla délku (nikoli však intenzitu) útlumu z přelomu let 2008 a 2009. Přestože během ledna a února 2020 registroval průmysl náznak mírného oživení (meziměsíční pokles produkce se zejména vlivem vývoje v automobilovém průmyslu zastavil), pro celé 1. čtvrtletí byl určující prudký březnový zlom. Při něm došlo k téměř 11% meziměsíčnímu propadu, jenž byl oproti dosud rekordnímu (z ledna 2009) dvojnásobný. Meziroční útlum činil 12,5 % a snesl srovnání jen s rokem 2009. Opatření proti šíření koronaviru vedla postupně k narušení či k úplnému zpřetrhání dodavatelských řetězců. Během druhé poloviny března omezila řada podniků výrobu, někde ji prakticky zastavila (to se týkalo i klíčových exportních firem). Využití výrobních kapacit v průmyslu kleslo na počátku 2. čtvrtletí 2020 na 71 % (na začátku letošního roku činilo ještě „standardních“ 84 %, po sezónním očištění)^[18].

Průmyslová produkce se v 1. čtvrtletí snížila nejvíce od konce roku 2012. Dvě pětiny poklesu šly na vrub automobilového průmyslu a nejbližších návazných oborů.

Hlubší pokles byl patrný i ve strojírenství, kovovýrobě, energetice a těžbě a dobývání.

Růst byl omezen především na odvětví, v nichž souvisel se specifickou skladbou poptávky v době pandemie.

V 1. čtvrtletí 2020 klesla produkce průmyslu o 5,0 % (vyšší meziroční pokles se objevil naposledy ve 4. čtvrtletí 2012). Průmysl táhl dolů hlavně nižší výkon ve výrobě motorových vozidel (příspěvek –1,6 p. b. při poklesu odvětví o 8,1 %[19]), dalších –0,5 p. b. přidaly navazující obory (výroba elektrických zařízení, gumárenství). Významný byl i negativní vliv strojírenství (–0,8 p. b.), neboť jeho pokles byl mezi váhově významnějšími průmyslovými obory nejhlubší (o 9,3 %). Jen s nepatrně slabší intenzitou působily při prakticky shodném 6,5% poklesu produkce kovodělný průmysl (–0,7 p. b.) a energetika (–0,8 p. b.), jejíž výkon byl utlumen dočasnými odstávkami zařízení v jaderných elektrárnách. Vliv dalších odvětví byl již řádově menší. Pokles v těžebním průmyslu se prohloubil (na –10,5 %), primárně vinou dalšího útlumu těžby uhlí. Nižší produkci vykázala i těžba stavebních materiálů, jež nenavázala na velmi silný loňský růst (skoro o šestinu). Pokles zaznamenala většina menších výrazně proexportních odvětví, byť tuzemská poptávka v nich mnohdy negativní tendence nevykazovala (textilní či oděvní průmysl). Uzavření restauračních zařízení s faktickým zastavením příjezdového cestovního ruchu citelně dopadlo na výrobu nápojů. Bezmála 8% meziroční snížení představovalo v tomto odvětví nejhorší výsledek od konce roku 2010. Růst produkce se v 1. čtvrtletí týkal pětiny zpracovatelských odvětví, byl z větší části ovlivněn specifickou skladbou poptávky během koronavirové krize. Tato odvětví ale v úhrnu přispěla k meziročnímu pohybu celého průmyslu pouze 0,5 p. b. Jednalo se o potravinářství (+1,9 %), farmaceutický průmysl (+7,9 %). Nebývalý objem živelní těžby vyústil v téměř 13% růst ve dřevozpracujícím průmyslu, nejvyšší od konce roku 2013. Vyšší výkon zaznamenal návazný papírenský průmysl (nikoli však nábytkářství). Po loňském zvolnění opět rostla produkce v odvětví ostatních nekovových minerálních výrobků, primárně vlivem rozvoje stavebnictví.

Pokles hodnoty nových průmyslových zakázek se v 1. čtvrtletí prohloubil na 5,5 %.

Hlavní konjunkturní ukazatele průmyslu se v dubnu propadly na úroveň blízkou roku 2009. Nedostatečná poptávka sužovala tři pětiny podniků.

Hodnota průmyslových zakázek[20] se v 1. čtvrtletí meziročně snížila o 5,5 % (jen v březnu o 15,5 %[21]). Rozdíl v tempech mezi domácí a zahraniční poptávkou nebyl významný. Zakázky rostly jen ve farmaceutickém průmyslu a u výrobců ostatních (zejména kolejových) dopravních prostředků (v obou případech s významným vlivem domácí poptávky). Saldo indikátoru důvěry v průmyslu, které po téměř celý loňský rok stabilně dosahovalo mírně negativních hodnot, v březnu pokleslo (na –9 bodů, hodnotu blízkou počátku roku 2013). Dubnová hodnota (–26 bodů, potvrzená i v květnu) snesla srovnání jen s nejhlubší recesí z roku 2009, což platilo také o hodnocení současné poptávky i očekáváních zaměstnanosti. Hlavní bariérou růstu[22] průmyslových podniků zůstává od půle loňského roku nedostatečná poptávka. V dubnu 2020 ji zmiňovalo 58 % respondentů (nejvíce od 3. čtvrtletí 2013). Naopak role nedostatku zaměstnanců za poslední půlrok citelně klesla – z 37 % na 17 % (minimum od počátku roku 2016). Výrazně posílila váha ostatních blíže nespecifikovaných bariér (na 22 %). Mezi ně se řadí i vládní opatření proti šíření koronaviru.

Graf č. 5  Nové zakázky v automobilovém průmyslu, v průmyslu celkem

(v běžných cenách, meziročně v %), saldo indikátoru důvěry v průmyslu* (v p. b.) a využití výrobních kapacit v průmyslu* (v %, pravá osa)

*Saldo důvěry a využití průmyslových kapacit jsou sezónně očištěny a vyjadřují stav v prvním měsíci daného čtvrtletí.

Zdroj: ČSÚ

Růst bytové výstavby se v 1. čtvrtletí zastavil.

Zavedení nouzového stavu mohlo ovlivnit také součinnost developerů s orgány veřejné správy.

Hodnota nových stavebních zakázek se snížila, celková zásoba práce stavebních podniků však dále rostla.

Souhrnný indikátor důvěry ve stavebnictví se v dubnu mírně zhoršil.

Růst bytové výstavby se v 1. čtvrtletí vinou slabších březnových výsledků zastavil. Počet dokončených bytů meziročně prakticky stagnoval (na 8,0 tis.). Zahájených bytů ubylo o 4,5 % (při celkové výši 9,1 tis.), primárně vlivem bytů v nových bytových domech. Naopak počet zahájených bytů v nových rodinných domech rostl šestým rokem v řadě a dosáhl 4,9 tis. (v rámci 1. čtvrtletí šlo o maximum v éře samostatné ČR). Nižší celkový počet zahájených bytů v březnu (meziročně o 1,3 tis.) mohl odrážet také slabší součinnost developerů s úřady (omezení úředních hodin, obtížnější získávání povinných stanovisek dotčených orgánů). To nepřímo potvrzuje i pokles počtu všech vydaných stavebních povolení (v březnu meziročně o 14 %, za 1. čtvrtletí stagnace). Průměrná orientační hodnota stavebního povolení čítala v 1. čtvrtletí 4,6 mil. korun a meziročně téměř stagnovala. Hodnota nově uzavřených tuzemských zakázek[25] klesla o sedminu, a to výhradně vlivem inženýrského stavitelství (zčásti vlivem vysoké srovnávací základny). Roli mohlo sehrát i to, že po vyhlášení nouzového stavu došlo k pozastavení některých výběrových řízení. Celková zásoba práce (ve formě všech dosud nerealizovaných zakázek) ale rostla již třetím rokem v řadě. Na konci 1. čtvrtletí byla meziročně o desetinu vyšší, a to zásluhou jak veřejných, tak soukromých zakázek. Saldo indikátoru důvěry manažerů stavebních podniků zůstalo po celý 1. kvartál bez větších změn. V dubnu se mírně zhoršilo na –12,5 bodu (více než dvouleté minimum). O stabilizované situaci stavebnictví vypovídá i v posledních čtvrtletích neměnná skladba růstových bariér. Více než čtvrtinu podniků sužovala nedostatečná poptávka, téměř polovinu pak nedostupnost volné pracovní síly. Tento faktor zůstává silný i přesto, že počet zaměstnanců v tomto odvětví začal pozvolna klesat.

Graf č. 6  Příspěvky odvětví k meziroční změně stavební produkce (v p. b.),

nové stavební zakázky (meziročně v %, pravá osa), saldo indikátoru důvěry ve stavebnictví* (v p. b., pravá osa) a vybrané bariéry růstu* (v %, pravá osa)

Údaje o stavební produkci jsou očištěny o kalendářní vlivy.

*Saldo důvěry i bariéry růstu jsou sezónně očištěny a vyjadřují stav v prvním měsíci daného čtvrtletí.

Zdroj: ČSÚ

Ze služeb byly restriktivními opatřeními zasaženy nejvíce odvětví a činnosti spjaté s cestovním ruchem.

Silnějšímu poklesu tržeb čelily i pracovní agentury či pozemní doprava a skladování.

Poptávka rostla v telekomunikacích, u poštovních a kurýrních činností či u právních a účetnických činností.

K meziročnímu poklesu tržeb ve službách přispěla v 1. čtvrtletí nejvíce odvětvová sekce doprava a skladování (o téměř 2 p. b. při poklesu odvětví o 6,3 %). K více než čtvrtinovému propadu tržeb došlo v letecké i vodní dopravě, klíčovým byl ale více než 6% útlum pozemní dopravy (vlivem snížené poptávky zejména po nákladní dopravě). Dílčí kompenzací byla vyšší poptávka po poštovních a kurýrních činnostech, kde tržby rostly skoro o desetinu (což platilo i pro samotný březen). V sekci ubytování, stravování a pohostinství tržby klesly o více než sedminu. V samotném ubytování činil propad 21,3 %^[27]. Silnější útlum postihl v 1. čtvrtletí i sekci administrativní a podpůrné činnosti (o desetinu). Projevil se očekávaný hluboký pokles výkonů cestovních kanceláří a agentur (o čtvrtinu), skoro o sedminu se snížily i tržby pracovním agenturám. Mírný růst přetrvával jen v bezpečnostních a pátracích činnostech (i v samotném březnu). V sekci profesní, vědecké a technické činnosti došlo jen k mírnému poklesu (o 1,6 %). Negativně působily hlavně nižší výkony architektonických a inženýrských činností (–4,3 %), poptávka mírně klesla rovněž u činností vedení podniků, poradenství v oblasti řízení a také u reklamy. Růst tržeb naopak pokračoval u právních činností, v menší intenzitě také v oblasti účetnictví a auditu, daňového poradenství či průzkumu trhu a veřejného mínění.

Ve směru růstu služeb působily v 1. čtvrtletí jen sekce informačních a komunikačních činností a aktivity v oblasti nemovitostí (souhrnný příspěvek necelý 1 p. b.). Prosperovaly hlavně telekomunikační činnosti, jejich tržby byly v 1. čtvrtletí meziročně o 9,7 % vyšší (v březnu dokonce o 10,5 %). V ostatních klíčových oblastech byla ale dlouhodobě silná poptávka korigována. V činnostech v oblasti informačních technologií (zahrnujících programování, správu počítačového vybavení či poradenství v oblasti IT) tempo tržeb zvolnilo na čtyřleté minimum (+2,3 %). Na silný rok 2019 příliš nenavázaly ani vydavatelské činnosti (+1,1 %). Propad postihl tzv. filmový a hudební průmysl (–24,1 %), podobně tomu však bylo i na konci roku 2019. Letošnímu výsledku nepomohl ani segment filmové distribuce[28].

Dařilo se internetovému prodeji, obchodním řetězcům i specializovaným obchodům s farmaceutickým, zdravotnickým a drogistickým zbožím.

Růst si v březnu 2020 udržel jen maloobchod s převahou potravin v nespecializovaných prodejnách (5,0 % meziročně)[31] či prodej přes internet a zásilkovou službu (26,6 %). Zvýšila se též poptávka po farmaceutickém, zdravotnickém a drogistickém zboží. Za celé 1. čtvrtletí si maloobchod udržel mírný meziroční růst (0,5 %), zejména zásluhou internetových prodejců. Celkové tržby za potraviny byly vyšší o 2,8 %, u nepotravinářského zboží fakticky stagnovaly. Ze specializovaných prodejen došlo k největšímu propadu u oděvů, obuvi a koženého zboží (–24,2 %), výrobků pro kulturu a rekreaci (–18,1 %). Významný byl i pokles u potravin (–4,7 %, nejvíce po 3. čtvrtletí 2013). Obdobně na tom byli i prodejci pohonných hmot, celková poptávka zde klesla navzdory výraznějšímu březnovému snížení cen PHM, neboť převážil efekt nižších výkonů osobní i nákladní dopravy. Mnohem silněji byl poznamenán motoristický segment obchodu, kde tržby v 1. čtvrtletí klesly o sedminu, nejvíce za dobu sledování. Pokles o více než desetinu nastal i u oprav a údržby vozidel, přestože tato činnost nebyla regulacemi významně omezena.

Celková hodnota vývozu zboží v 1. čtvrtletí 2020 dosáhla 890,8 mld. korun. To je o 40,9 mld. (-4,4 %) méně než ve stejném období předchozího roku. V absolutním i relativním pojetí jde o nejhorší meziroční propad od 1. čtvrtletí 2013. Meziroční snížení vývozu bylo zaznamenáno již ve 4. čtvrtletí 2019 v souvislosti s poklesem zahraniční poptávky a následným oslabením výkonu některých průmyslových odvětví. Export v lednu a únoru rovněž mírně meziročně klesal. Výrazný propad (o 11,7 %) ale přišel v březnu v souvislosti s opatřeními proti šíření koronaviru a omezením výroby v některých důležitých podnicích.

Mírné meziroční poklesy vývozu u klíčových artiklů byly patrné již před březnovým zastavením provozu v některých podnicích. Výjimkou byla motorová vozidla, u kterých se v lednu a únoru objevilo mírné oživení. V březnu se ale jejich vývoz propadl o čtvrtinu, což byl hlubší pokles i ve srovnání s ostatními druhy zboží. Celkem se v 1. čtvrtletí meziročně snížila hodnota vývozu motorových vozidel o 15,1 mld. korun (–5,9 %). Silný propad nastal také u strojů a zařízení (–8,3 mld. korun, –7,8 %), dále u elektrických zařízení (–3,8 mld.,
–4,8 %) a počítačů, elektronických a optických přístrojů (–3,2 mld., –3,4 %). I další výrobci navázaní na výrobu motorových vozidel zaznamenali v březnu silné propady, které ovlivnily výsledek v celém kvartálu. Byly to například kovodělné výrobky (–2,9 mld. v 1. čtvrtletí,
–5,0 %) nebo pryžové a plastové výrobky (–0,9 mld., –1,8 %). V 1. čtvrtletí se propadla také hodnota vývozu základních kovů (–4,0 mld. korun, –10,5 %), v tomto případě jde ale o vliv klesajících cen. Dále se výšila například hodnota exportu potravinářských výrobků (2,2 mld., 8,0 %) a oděvů (1,4 mld., 20,1 %).

Dynamika vývozu se v 1. čtvrtletí propadla výrazněji než import. Bilance zahraničního obchodu tak v 1. čtvrtletí sice dosáhla přebytku 40,9 mld. korun, ale ten se meziročně zhoršil o 7,8 mld. Z hlediska salda šlo o nejhorší výsledek v 1. čtvrtletí od roku 2013. Meziroční zhoršení přebytku bylo velmi výrazné v případě zemí EU (–15,0 mld. korun). Naopak existující deficit obchodu se státy mimo EU se v 1. čtvrtletí zmírnil o 7,2 mld. Největší zhoršení salda nastalo v rámci EU u Polska (–4,2 mld. korun), Francie (–3,8 mld.), Španělska (–3,8 mld.) a Nizozemska (–3,7 mld.). Zlepšila se zejména bilance obchodu s Ruskem o 10,7 mld. korun (poprvé v celé časové řadě bylo dosaženo přebytku). Je tedy zjevné, že podstatnou roli ve zlepšení bilance s mimounijními státy hrál propad cen ropy a zemního plynu, který se v 1. čtvrtletí odehrál. Ze zemí mimo EU se dále zlepšila bilance obchodu s Tureckem o 2,8 mld. korun a také s Korejskou republikou o 2,5 mld. Propadl se přebytek obchodu s Velkou Británií (–6,3 mld. korun).

Graf č. 9  Bilance zahraničního obchodu se zbožím ve statistice zahraničního obchodu (kumulace 1. čtvrtletí, v mld. korun, vybrané oddíly klasifikace CPA)

Zdroj: ČSÚ

V 1. čtvrtletí zrychlil meziroční růst spotřebitelských cen, …

Dynamiku cen i nadále významně podporovalo bydlení a energie, jejich růst ale mírně oslabil.

Graf č. 9  Ceny ve vybraných oddílech indexu spotřebitelských cen (meziročně v %)

Zdroj: ČSÚ

Ceny bytů dále rostly poměrně silným tempem.

Meziroční růst cen průmyslových výrobců výrazně zvolnil.

Graf č. 11  Ceny hlavních skupin průmyslových výrobců (meziroční změna, v %, podle klasifikace CPA)

Zdroj: ČSÚ

Meziroční tempo růstu cen tržních služeb se zvýšilo.

Ceny vývozu meziročně klesaly.

Ceny vývozu se v 1. čtvrtletí meziročně snížily o 1,4 %. Nejsilněji se propadly ceny ostatních surovin[36] (–13.3 %) a dále minerálních paliv (–11,7 %). Prohloubil se pokles u polotovarů[37] (–3,5 %) a pokračovala série snižování cen vývozu chemikálií a příbuzných výrobků (–2,3 %). Blízko stagnace se pohybovala meziroční dynamika cen strojů a dopravních prostředků (–0,1 %). Meziročně se zvýšily ceny exportu nápojů a tabáku (2,7 %) i potravin a živých zvířat (1,2 %). Ceny průmyslového spotřebního zboží vzrostly o 1,7 %.

6. Trh práce

Ekonomický vývoj v 1. čtvrtletí byl značně turbulentní, což se také odráželo na posunech v nastavení základních měnověpolitických úrokových sazeb. V první polovině února nejprve došlo v reakci na zvýšené inflační tlaky k navýšení repo sazby o 0,25 p. b. na 2,25 %. Byl tak vytvořen prostor pro následné uvolnění měnové politiky, ke kterému došlo v březnu ve dvou krocích. Nejprve 17. března poklesla repo sazba na 1,75 % a o deset dní později byla snížena na 1,00 %. Diskontní sazba ke konci března činila 0,05 % a lombardní 2,00 %. Restrikce uvalené na ekonomiku se od poloviny března silně projevily také v kurzu koruny vůči euru a dolaru. V průběhu ledna se kurz koruny vůči euru pohyboval v pásmu nad hranicí 25 korun[50]. Mírné oslabování kurzu probíhalo od poloviny února, v březnu pak dále zrychlovalo. K prudkému oslabení z 26 korun na 27 korun za euro došlo v reakci na omezení volného pohybu od 16. března v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu. Nejslabší hodnotu měl kurz 24. března, a to 27,81 koruny za euro. Podobně se vyvíjel kurz vůči dolaru. Nejsilnější byla koruna 9. března (22,27 CZK/USD), následně prudce oslabovala až na 25,57 koruny za dolar 19. března.

Klientské úrokové sazby na měnověpolitický vývoj reagovaly jen částečně. V případě běžných účtů domácností přetrvávaly na úrovni technické nuly. Pohyby byly patrné u vkladů s dohodnutou splatností. Zejména u těch se splatností do jednoho roku došlo během 1. čtvrtletí k propadu průměrné úrokové sazby (–0,1 p. b. na 1,38 %). Drobný pokles proběhl rovněž u vkladů s dohodnutou splatností od 1 do 2 let (k 31. březnu 2,07 %), naopak u dlouhodobých vkladů se úročení zvýšilo o 0,34 p. b. na 2,17 %. Nefinančním podnikům se v posledním roce mírně zlepšily podmínky na běžných účtech, v 1. čtvrtletí se ale průměrné úročení opět mírně snížilo na 0,16 %. Podobně jako domácnostem se i podnikům v 1. kvartálu snížily úrokové sazby na vkladech s dohodnutou splatností do 1 roku. Růst objemu vkladů ale v 1. čtvrtletí zrychlil, což ovlivnilo i vývoj celkové peněžní zásoby. Podle sektorového členění se meziročně zvýšil zejména objem vkladů vládního sektoru a dále finančních institucí a nefinančních podniků. Z časového hlediska v 1. čtvrtletí zrychlil zejména nárůst objemu netermínovaných vkladů.

Nefinančním podnikům se během 1. čtvrtletí zdražil přístup k úvěrům zejména v kategorii půjček do 7,5 mil. korun (+0,34 p. b. na 4,45 %). U střední kategorie
(7,5–30 mil.) úroková sazba mírně poklesla (–0,1 p. b. na 3,43 %) a nejvýhodnější podmínky byly u půjček nad 30 mil. korun (–0,49 p. b. na 3,1 %). Meziroční růst objemu úvěrů a pohledávek v 1. čtvrtletí zrychlil na 6,4 %, a to hlavně vlivem 11,5% navýšení objemu dlouhodobých půjček. Nadále pokračoval trend úvěrů v cizí měně, které k 31. březnu tvořily 36,5 % celkového objemu půjček. Důvodem skokového nárůstu je patrně oslabení koruny. Vysoký objem úvěrů v cizí měně kombinovaný s oslabením kurzu koruny je jedním z vysvětlení zrychlení celkové dynamiky úvěrů. Z hlediska jednotlivých sekcí klasifikace ekonomických činností v 1. čtvrtletí nejvíce meziročně narůstaly poskytnuté půjčky v peněžnictví a pojišťovnictví a ve stavebnictví (shodně 12,1 %), dále v činnostech v oblasti nemovitostí (10,3 %) a ubytování, stravování a pohostinství (10,2 %). Zrychlila dynamika úvěrů ve zpracovatelském průmyslu (5,9 %). Meziroční pokles objemu poskytnutých úvěrů pokračoval v dopravě a skladování (–4,6 %), informačních a komunikačních činnostech (–2,2 %).

Za 1. čtvrtletí 2020 dosáhl státní rozpočet (SR)[52] schodku 44,7 mld. korun, jenž byl meziročně o 35,5 mld. větší. Letošní deficit patřil v rámci 1. čtvrtletí k nejvyšším v historii samostatné ČR, neboť se těsně přiblížil rekordní úrovni z roku 2010 (45,9 mld.), která byla ovlivněna dopady hluboké hospodářské recese. V samotném březnu činil schodek 17,3 mld., avšak i předchozí letošní měsíce zaznamenaly citelně horší výsledky, než jaké byly ve stejném období roku 2019. Souhrnný deficit za 1. čtvrtletí 2020 již převýšil celoroční původně schválený schodek (40 mld.)[53]. Skutečné saldo hospodaření bylo výrazně ovlivněno svižným růstem výdajů (meziročně +48,5 mld.). Projevovalo se i pokračující zvolňování dynamiky růstu většiny významných daňových příjmů, pozitivně naopak působilo rychlejší čerpání eurofondů (projevující se s mírným zpožděním vyšším objemem proplacených prostředků z rozpočtu EU). Saldo SR, jež představuje dominantní položku deficitu či přebytku hospodaření sektoru vládních institucí, dosáhlo v 1. čtvrtletí ve vztahu k nominálnímu HDP –3,4 %. Horší poměr byl dosažen naposledy ve 2. čtvrtletí 2012.

Výběr DPH v prvních dvou měsících meziročně svižně rostl, v březnu o 3,7 % klesl.

Inkaso spotřebních daní bylo ovlivněno předzásobením u tabákových výrobků a lihu i propadem cen pohonných hmot.

Příjem SR z váhově nejvýznamnější daně – DPH – vzrostl v 1. čtvrtletí o 5,9 %. Relativně vysoké tempo souvisí s tím, že inkaso zahrnuje i platbu daňové povinnosti za prosinec 2019, resp. poslední loňské čtvrtletí. I tak se ale již zčásti projevil vliv protipandemických opatření, neboť v samotném březnu činil meziroční pokles inkasa 3,7 %. Letošní růst inkasa byl tlumen i nižšími sazbami (MHD, teplo, chlad), opačný efekt měly vyšší výdaje vládního sektoru. Celkové inkaso SR ze spotřebních daní posílilo o 7,7 %, především vlivem vyššího výběru daně z tabákových výrobků (+21 %) a lihu (+34 %). V obou případech se projevil vliv předzásobení se před růstem sazeb daně u těchto komodit od roku 2020. U minerálních olejů, které jsou váhově dominantní položkou spotřebních daní, kleslo inkaso v 1. čtvrtletí o 1,7 %, podobné tempo se udrželo i v samotném březnu. Spotřebu zde mohlo ovlivnit výrazné snížení březnové ceny pohonných hmot.

Graf č. 16  Celostátní inkasa vybraných daňových příjmů (meziročně v %)
a saldo státního rozpočtu (v mld. korun, pravá osa) v rámci 1. čtvrtletí

*Saldo očištěné o prostředky na programy a projekty z rozpočtu EU (vč. finančních mechanismů), které byly předfinancovány ze SR a následně jsou propláceny z rozpočtu EU a FM. Údaje jsou k dispozici počínaje rokem 2013.

Zdroj: MF ČR

Na meziročním růstu běžných výdajů v 1. čtvrtletí (+41,5 mld. korun) se nejvíce podílely vyšší výdaje na důchody (+9,7 mld.), neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně (+7,5 mld., primárně na platy zaměstnanců v regionálním školství[58] a dále i posílení výdajů na sociální služby), obdobné dotace příspěvkovým organizacím vč. vysokých škol a výzkumných organizací (+6,3 mld.) a nedůchodové sociální dávky (+5,4 mld.). Posílily také výdaje na neinvestiční nákupy a na státní dluh. Významnější pokles byl patrný jen u odvodů do rozpočtu EU (o 2,8 mld.); meziroční srovnání je zde částečně ovlivněno přesunem části loňských plateb do již první poloviny roku v souvislosti s plánovaným odchodem Velké Británie z EU.

Podíl výdajů SR směřujících na všechny sociální dávky klesal třetím rokem v řadě. V 1. čtvrtletí činil 38,8 % (meziročně o 1 p. b. méně). Plných 77 % těchto výdajů bylo alokováno na důchody (126,2 mld. korun). Výdaje na důchody posílily o 8,3 % a jen těsně zaostaly za loňským tempem – nejvyšším za posledních devět let. Při faktické stagnaci celkového počtu osob pobírajících důchod (včetně starobních důchodců) se plně projevil vliv zákonných úprav[59]. V důsledku poklesu výkonu ekonomiky v 1. čtvrtletí a s tím souvisejícího vlivu na trh práce (snížení zaměstnanosti, pokles odpracovaných hodin) citelně zvolnilo růstové tempo výběru důchodového pojistného (na 4,5 %, nejméně od konce roku 2014). Saldo důchodového účtu[60] se tak po dvou přebytkových letech vrátilo k deficitu. Ten v 1. čtvrtletí čítal 3,5 mld. korun.

Státní dluh se během 1. čtvrtletí zvýšil z 1 640,2 mld. na 1 772,8 mld. korun. Oproti konci loňského roku tak vzrostl o 8,1 %, vyšší růst byl naposledy zaznamenán na počátku roku 2017. Ve srovnání s počátkem roku 2019 došlo letos k citelnému navýšení objemu výpůjčních operací, ale i splátek. Hodnota nových výpůjček v 1. čtvrtletí činila 245,3 mld. korun. Šlo hlavně o středně- a dlouhodobé státní dluhopisy vydané na domácím trhu k pokrytí plánovaných splátek státního dluhu v roce 2020. Významná byla i rezervní emise státních pokladničních poukázek ve výši 68,6 mld. v souvislosti se zvýšením krizového schodku SR. K meziročnímu zvýšení celkového státního dluhu o 2,4 % přispěl výhradně vnitřní dluh (+56,5 mld.), korunová hodnota vnějšího dluhu se naopak o 15,3 mld. snížila. Ve srovnání s koncem roku 2019 však vnější dluh narostl (+8,6 mld.), převážně vlivem kurzových ztrát. Na konci března 2020 tvořil vnější dluh necelou osminu celkového státního dluhu, nejméně od konce roku 2004. Klíčovým držitelem korunových státních dluhopisů zůstávají finanční instituce (s podílem 56 %). Nerezidenti drželi 39 % dluhopisů, jejich zastoupení se za poslední dva roky výrazně neměnilo.

Graf č. 17  Vybrané výdaje státního rozpočtu  v rámci 1. čtvrtletí (v mld. korun)

*Pokrývají výdaje na platy v ústředních orgánech státní správy. Nezahrnují např. mzdové výdaje na regionální školství.

**Zahrnuje i dávky pěstounské péče.

***Zahrnují dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky osobám se zdravotním postižením, příspěvek na péči dle zákona o sociálních službách.

****Obsahují zejména výdaje na nákup služeb, materiálu, energií či ostatních služeb (např. výdaje na opravy a udržování).

*****Odpovídá saldu rozpočtové kapitoly Státní dluh.

Zdroj: MF ČR, MPSV