Stavebnictví čelí koronaviru mnohem lépe než průmysl nebo zahraniční obchod. Letos bude tlumit dopad hluboké průmyslové recese
Na rozdíl od průmyslu nebo zahraničního obchodu dolehlo na stavebnictví šíření koronavirové nákazy v dubnu jen poměrně mírně. Stavební produkce klesla meziročně o 4,6 procenta, což je sice dvojnásobný propad oproti březnu, avšak v porovnání s více než třetinovým zhroucením průmyslu jde o výsledek vlastně ještě celkem příznivý.
Loňská dubnová základna meziročního srovnání je navíc poměrně vysoká, neboť v dubna 2019 vykázalo stavebnictví svůj druhý nejrapidnější loňský meziroční nárůst v měsíčním sledování. Stouplo tehdy o takřka desetinu.
Ztráta dynamiky se letos v dubnu týkala jen pozemního stavitelství. Naopak stavitelství inženýrské rostlo meziročně o 13,5 procenta a i při poměrně vysoké srovnávací základně loňského dubna – který byl loni pro inženýrské stavitelství vůbec nejsilnějším měsícem – podalo velice solidní výkon. Jednalo se o solidní výkon, i na poměry loňského roku, ještě zcela nezatíženého ekonomickým propadem v důsledku koronaviru. Jen ve jediném měsíci – a sice právě již zmíněném dubnu – zaznamenalo loni inženýrské stavitelství silnější meziroční výkon než letos v dubnu.
V dalších
měsících letošního roku se situace ve stavebnictví mírně zhorší.
Problémem je zejména odliv zahraničních pracovníků a také obecná tíživost
současné situace a ztráta odhodlání zejména soukromého sektoru
k investicím, která dolehne hlavně na menší stavební firmy. Za
celý letošní rok se ale stavebnictví propadne méně než průmysl, a to
o šest procent. .
Stavebnictví totiž vykazuje jistou setrvačnost, vyšší než průmysl.
Projekty se plánují na léta dopředu. Povolovací a
jiná stavební řízení jsou příliš dlouhá, což právě nutí podnikatele
ve stavebnictví plánovat na dlouho dopředu.
Poměrně krátký nadcházející útlum ekonomiky, ba i její krátkodechá, byť hluboká
recese, tak stavebnictví poškodí méně než průmysl. Podnikatelům
ve stavebnictví či developerům koronavirus „usnadní život“ v tom
smyslu, že snáze najdou vhodnou českou pracovní sílu, často půjde o lidi
propuštěné v průmyslu. Tito pracovníci by mohli do značné míry nahradit výpadek
způsobený odlivem pracovníků zahraničních, například Ukrajinců.
To umožní podnikatelům ve stavebnictví udržet mzdové náklady pohodlně
na uzdě a být konkurenceschopní. To zase umožní,
aby stavebnictví snáze přežilo citelný útlum ekonomiky, ba recesi, které
Česko nyní čekají. Stavebnictví může opravdu být tlumičem
důsledků hluboké recese, do které padá průmysl. Není tak závislé ani na
zahraničním obchodu, což by mělo mu umožnit relativně obstát i tehdy, pokud
koronavirus způsobí recesi nejen v ČR či v Evropě, ale recesi celosvětovou.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
Hlavní ekonom
CZECH FUND
Cílem fondu CZECH REAL ESTATE INVESTMENT FUND je přinášet pravidelné výnosy pocházející z nájmů a kontinuálního zvyšování hodnoty podílů v nemovitostních společnostech a nemovitostech. Fond investuje do nemovitostních společností a/nebo nemovitostí v České republice s trvale udržitelným ekonomickým rozvojovým potenciálem, jako jsou např. administrativní budovy, nákupní centra, obchodní domy, hotely a logistické areály. Fond má sídlo v Lichtenštejnsku, je pod dohledem lichtenštejnského regulátora FMA (Finanzmarktaufsicht). Rozhodnutím České národní banky byl fond uznán jako srovnatelný se speciálním fondem nemovitostí podle českého práva. Nabízení investic do fondu v České republice je tak pod dohledem České národní banky a podléhá českým předpisům.
Více informaci na : https://czech-fund.cz/
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz