Dubnová čísla za průmysl i zahraniční obchod se zapíšou do učebnic, temně. Tak zlý vývoj nečekali ani pesimisté

Dubnový výkon českého průmyslu se bezesporu zapíše do učebnic, ovšem temným písmem. Průmyslová výroba se doslova zřítila, spadla nejvýrazněji minimálně v celém tomto miléniu, a to jak meziročně, tak meziměsíčně. Tak zlý výkon nečekali ani pesimisté.

Trh očekával propad o čtvrtinu. Meziroční propad je však nakonec více než třetinový, přesně čítá 33,7 procenta.

Katastrofální výkon – či spíše „nevýkon“ – průmyslové výroby se odrazil i v mnohem horším než očekávaném výsledku zahraničního obchodu. Obchodní bilance klesla z dubnového přebytku do deficitu takřka 27 miliard, zatímco se očekával mírný přebytek 0,5 miliardy.

Když se nevyrábí, není co vyvážet. Vývoz kvůli odstávkám výroby v tuzemském průmyslu a kvůli uzavření firem klesl meziměsíčně o bezmála dvacet procent, meziročně dokonce o skoro čtyřicet procent. Dovoz si meziměsíčně i meziročně pohoršil také, ale citelně méně, totiž o bezmála třináct, resp. 27 procent. Hlubší propad vývozu než dovozu se zásadně podepsal na zmíněném hlubokém schodku zahraničního obchodu, který je nejvýraznější za celé období minimálně od roku 2005.

Průmysl stáhl dolů zejména výkon zpracovatelského průmyslu, který meziročně propadl o 35,5 procenta. Předně se v propadu zpracovatelského průmyslu promítl meziročně osmdesátiprocentní zhroucení automobilového průmyslu, jejž způsobily odstávky zavedené v rámci boje s koronavirovou nákazou. Tři klíčové automobilky v ČR – Škoda, TPCA a Hyundai – měly výrobu odstavenu po celý nebo prakticky po celý duben.

Za celý letošní rok tak průmysl ztratí zhruba dvacet procent. Problematický je a bude i opětovný rozběh výroby v květnu o červnu a následné zajišťování odbytu v podmínkách silně ochromené domácí i zahraničních ekonomik. 

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
Hlavní ekonom