Průměrná mzda v Plzeňském kraji je čtvrtá nejvyšší (04.06.2020)

V 1. čtvrtletí roku 2020 mzdy v kraji nominálně i reálně vzrostly. Průměrná hrubá měsíční mzda činila 32 800 Kč, což představuje meziroční zvýšení o 1 513 Kč, tj. o 4,8 %. Pokud zohledníme inflaci, průměrné mzdy reálně vzrostly o 1,2 %.

Plzeňský kraj se v 1. čtvrtletí 2020 může pochlubit čtvrtou nejvyšší průměrnou mzdou¹ přepočtenou na osoby plně zaměstnané mezi jednotlivými kraji České republiky. Lépe jsou na tom kraje Hl. město Praha (42 760 Kč), Středočeský (34 224 Kč) a Jihomoravský (32 880 Kč). Nejnižší průměrná mzda byla zjištěna v Karlovarském kraji, a to 29 687 Kč, což je o 4 390 Kč méně, než je republikový průměr (34 077 Kč). Je třeba zdůraznit, že průměrná mzda v ČR je ovlivněna především výší mzdy v kraji Hl. město Praha, výše průměrné mzdy v ČR tak nedosahuje kromě Středočeského již žádný jiný kraj.

Ve všech krajích průměrná mzda nominálně vzrostla, nejvíce v kraji Jihočeském (o 6,0 %), nejméně pak v Hl. městě Praze (o 3,1 %). Spotřebitelské ceny v ČR celkem se zvýšily za uvedené období o 3,6 % a k reálnému růstu mezd došlo ve všech krajích kromě Hl. města Prahy. V celorepublikovém úhrnu průměrná hrubá měsíční nominální mzda vzrostla o 5,0 % a reálně se zvýšila o 1,4 %. Medián mezd činil 29 333 Kč a vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 5,8 %, u mužů dosáhl 31 790 Kč, u žen 26 723 Kč..

Počet zaměstnanců² se oproti stejnému období předchozího roku v kraji snížil o 1,4 % na 211,2 tisíc. K nárůstu počtu zaměstnanců došlo pouze v jediném kraji ČR, v Hl. městě Praze (o 2,3 %). V ostatních krajích došlo k poklesu tohoto počtu, nejvíce v Karlovarském kraji (o 2,9 %). V celé České republice se evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plně zaměstnané snížil o 35,0 tisíc zaměstnanců, tj. o 0,9 %.

¹ Průměrná hrubá měsíční mzda představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadající na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc. Do mezd se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Nezahrnují se náhrady mzdy nebo platu za dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény placené zaměstnavatelem. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky. Průměrná hrubá měsíční mzda přepočtená na osoby plně zaměstnané zohledňuje délku pracovního úvazku.

² Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený vyjadřuje přepočet na plně zaměstnané (s plnou pracovní dobou). Do evidenčního počtu zaměstnanců se zahrnují všichni stálí i dočasní zaměstnanci, kteří jsou ke zpravodajské jednotce v pracovním, služebním nebo členském poměru (kde součástí členství je pracovní vztah). Nezahrnují se např. ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené (nepracují-li současně v pracovním poměru), učni, osoby pracující pro firmu na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, osoby vykonávající veřejné funkce (např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci, aj.).