Státní rozpočet vykazuje nejhorší květnové plnění v historii ČR, zvláště varovné je to kvůli stále nízké nezaměstnanosti. Schodek letos dosáhne 500 miliard korun

Dubnové hospodaření státního rozpočtu dopadlo nejhůře v novodobé historii ČR od roku 1993. Výsledkem je totiž schodek ve výši 163,7 miliardy korun. Hůře státní kasa během prvních pěti měsíců roku dosud nikdy nehospodařila. A to ani v roce 2009 nebo 2010, kdy se v plnění rozpočtu bezprostředně promítaly dopady světové finanční krize a míra nezaměstnanosti byla tehdy citelně vyšší než dnes. Pokud se vezmou v potaz všechna měsíční plnění státního rozpočtu za období od vzniku republiky v roce 1993, tedy nejen plnění květnová, je výsledek za letošní květen třetí nejhorší v historii. Vyšší schodek totiž státní rozpočet vykázal v listopadu a pak v prosinci roku 2009, kdy se v českých veřejných financích nejtíživěji projevily důsledky světové finanční krize.  

Letošní květnový hluboký schodek je v době, kdy se koronakrize ještě zdaleka neprojevila v kompletní podobě a míra nezaměstnanosti je stále nízko, obzvláště varovný. Míra nezaměstnanosti v ČR se ještě v druhé polovině května pohybovala kolem úrovně 3,6 procenta, což je stále suverénně nejnižší údaj v rámci EU. S růstem míry nezaměstnanosti v průběhu letošního roku lze očekávat další nápor na státní kasu, neboť bude klesat daňové a odvodové inkaso za zaměstnané osoby, přičemž zároveň poroste objem výdajů ve formě sociálních dávek, například podpory v nezaměstnanosti. I s přihlédnutím ke květnovému plnění rozpočtu je třeba konstatovat, že podruhé revidovaný předpoklad vlády, že letos dosáhne schodku 300 miliard korun, je nemístně optimistický. Realisticky je třeba počítat s deficitem přesahujícím 400 miliard korun, který se ale může prohloubit až na 500 až 600 miliard korun.  

Opatření zaváděná za účelem boje s koronavirem se v květnovém plnění rozpočtu navíc odráží pouze do určité míry. I bez úderu koronaviru by schodek za celý letošní rok činil zhruba padesát miliard korun. Několik desítek miliard květnového deficitu tudíž nemá s koronavirem vlastně nic společného.  

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Národní ekonomická rada vlády (NERV)