Připravuje Polsko revoluci v elektrárenském odvětví?

Polsko připravuje revoluci ve svém elektrárenském průmyslu. Odehrát by se měla po vzoru úspěšného německého odklonu od uhlí, které je v Polsku stále intenzivně vytěžováno, domnívá se Wojciech Dabrowski, šéf největší polské utility PGE, ovládané státem.

Podle něj by dávalo smysl, kdyby se od utilit obchodovaných na varšavské burze odkrojily divize, ve kterých se spaluje uhlí, a umístily se do samostatné entity se 100% vlastnictvím státu. Návrh restrukturalizace by prý ministerstvo národního majetku mohlo oznámit během několika týdnů.

Podobnou politiku, tedy odštěpení a konsolidaci uhelných aktiv, sleduje Německo od roku 2014. PGE I její konkurenci by pomohla kromě jiného přilákat investory, které tyto firmy potřebují k tomu, aby proměnily energetické prostředí a to mohlo snáze splňovat stále tvrdší unijní emisní normy. Také by to oddělilo toxická aktiva od hledáčku burzovních investorů, obávajících se o ziskovost utilit.

“Odštěpení v německém stylu, jak jej představil šéf PGE, by znamenalo revoluci ve vnímání polských utilit mezi investory,” sdělil analytik Mbank Kamil Kliszcz. “Jakkoli zní tato myšlenka zajímavě, není to jednoduché řešení a je obtížné si představit, že by ji bylo možné rychle zrealizovat,” uvedl také.

PGE, Tauron Polska Energia SA, Enea SA a Energa SA mají k zahraničnímu financování jenom omezený přístup. Mají totiž velkou uhlíkovou stopu, což je pro narůstající počet klimadbalých investorů jablkem sváru. Uprostřed rostoucích nákladů na unijní emisní povolenky jim klesly valuace I zisky, a to ještě předtím, než si s cenami energií ošklivě pohrála hospodářská krize vyvolaná koronavirem.

“CEO PGE by se něčím takovým nepřišel, kdyby nedostal zelenou s vyšších míst,” domnívá se analytik Société Générale Bartlomiej Kubicki. Takovéto odštěpení by každopádně znamenalo velkou koncentraci aktiv na jednom místě, kvůli čemuž by mohlo být obtížné získat souhlas EU a antimonopolních úřadů.”

Otázkou jsou I valuace uhelných aktiv. Pro všechny čtyři státem provozované utility jsou tepelné elektrárny aktuálně zátěží a ty se obchodují výrazně pod svou účetní hodnotou. PGE, jejíž tržní kapitalizace je zhruba 8 miliard PLN, oceňuje svoje uhelná aktiva na 25 mld. PLN, a to I po odpisu v řádu 7,5 miliardy PLN.

Vládnoucí polská strana Právo a spravedlnost, která je od roku 2015 u moci, má v energetice se svými evropskými partnery komplikované vztahy. Před pěti lety sice slíbila, že Polsko během příštích generací pojede na uhlí, pak ale otevřela přístav pro LNG a dohodla se na dodávkách norského plynu do země. Státem provozované utility mezitím oddělené představovaly svoje plány na investice výlučně do větru, slunce a energii z plynu. A i když obnovitelná energie se jim dosud pozdávala, opustit uhelné projekty se až donedávna zdráhaly – týká se to i zamýšleného rozšíření uhelné elektrárny u města Ostrolenka na severovýchodě Polska, jejíž dostavba se prodražila a která je předmětem žalob aktivistických investorů.

Teprve před pěti měsíci vláda konečně podle všeho šlápla v projektu uhelné elektrárny na brzdu a navrhla postavit tam plynem poháněný generátor, a to i přes to, že státem ovládané podniky může takovýto krok přijít až na 1 biliardu zlotých. Podle Kliszcz z Mbank ale Ostrolenka ukazuje, že v “uvažování politiků se něco změnilo”.

Zdroje: Bloomberg