Nepodmíněný příjem ve Španělsku

Před pár dny proběhla médii zpráva, že Španělsko plánuje zavést nepodmíněný příjem pro nejchudší občany. Na základě vládního návrhu by pak domácnosti měly dostávat mezi 450 až 1000 eury měsíčně, když opatření by mělo zahrnovat okolo 1 milionu domácností a stát cca 3,5 miliardy eur. Důvodem pro implementování opatření je současná pandemie koronaviru, která letos zapříčiní hluboký ekonomický propad země, a to včetně zhoršení příjmové pozice mnoha subjektů.

Španělská verze opatření se však originálnímu teoretickému konceptu základního nepodmíněného příjmu (Universal basic income, UBI) příliš nepodobá. Na druhé straně je ale nutné dodat, že vykazuje již významnější známky shody nežli nepodmíněný příjem, který adoptovala vláda Itálie. V italském pojetí pak tento druh příjmu získávají pouze pracovníci v procesu rekvalifikace. Nicméně základní nepodmíněný příjem stojí na předpokladu, že jeho zavedení povede k razantní změně v sociálním systému země. Konkrétně řečeno, samotný UBI má nahradit systém sociálních dávek a příspěvků a namísto nich mají všichni občané získávat stejnou výši finančních prostředků každý měsíc. Přesně tak – všichni občané, a to nehledě na jejich příjmovou či majetkovou situaci.

Zastánci nepodmíněného příjmu pak argumentují zjednodušením celého (v mnoha zemích nepřehledného) sociálního systému a snížením transakčních nákladů, když například pokles administrativní zátěže by vedl k nižšímu počtu úředníků. Mimo to je pak mezi argumenty ve prospěch tohoto institutu zahrnuta povinnost státu zabezpečit všem občanům určitou životní úroveň.

Překážkou rozsáhlé reformy sociálních systémů zemí na způsob zavedení nepodmíněného příjmu bývají především vysoké náklady a nedostatek finančních zdrojů. Avšak lze předpokládat, že v mnoha zemích by se proti tomuto opatření strhla vlna odporu. V neposlední řadě lze pak mezi protiargumenty zahrnout nejistotu v otázce příznivých výsledky tohoto konceptu.

Diskutabilní závěry přinesl pilotní projekt ve Finsku. Severská země testuje zavedení nepodmíněného příjmu od roku 2017. Před nedávnem pak byly zveřejněny finální závěry studie, které ukazují, že testovaní lidé pobírající základní příjem vykazovali známky zvýšeného pocitu štěstí, avšak klesala jejich motivace hledat si zaměstnání. Samotný institut, který se problematikou zabýval, pak uvedl, že „[…] nepodmíněný příjem plně nefungoval.“ I proto lze předpokládat, že diskuze na téma UBI setrvá spíše na teoretické úrovni. To však nevylučuje zvýšený výskyt debat na téma širšího zapojení fiskální politiky, když i ve Španělku připomíná opatření spíše rozšíření sociálních dávek o určitý specifický druh nežli zásadní změnu systému v podobě základního nepodmíněného příjmu.

Nicole Gawlasová