Kurzový závazek jako nejpravděpodobnější nástroj dalšího uvolnění měnových podmínek (Komentář)
Ze
záznamu z posledního jednání ČNB, kdy byly opět sníženy úrokové sazby,
vyplývá, že bankovní rada vidí bezprecedentní rizika spojená s délkou
současné pandemie a možným oživením tuzemské ekonomiky. Panovala shoda, že může docházet k významným strukturálním změnám
ekonomického prostředí i celé společnosti. Bankovní rada se také shodovala na
tom, že kurz koruny výrazně oslabil kvůli zhoršenému sentimentu. Zároveň ale
někteří členové pozorují zklidnění finančních trhů, které ale může být křehké.
Oldřich Dědek také připomněl, že ČNB disponuje vysokými devizovými rezervami,
které může centrální banka použít pro eliminaci neopodstatněných výkyvů koruny.
V rámci bankovní rady panovala také shoda na dalším vývoji inflace, která
by vlivem současné krize měla zpomalovat. Ve směru nižší inflace Tomáš Holub
zmínil rovněž riziko silnějšího kurzu koruny, který by v případě lepšího
epidemiologického vývoje mohl zpevnit, na rozdíl od očekávání základního
scénáře prognózy. Rizikem pro prognózu ČNB jsou i ceny potravin, které
v poslední době rychle rostou.
Většina
bankovní rady se shodovala, že je nutné snížit sazby nad rámec současné
prognózy centrální banky a to i s ohledem na rizika pesimističtějších
scénářů. Podle viceguvernéra Marka Mory může
razantnější snížení sazeb oddálit zavedení nekonvenčních nástrojů. Agresivnější
uvolnění měnových podmínek by také mělo pomoci jejich dřívějšímu návratu
k normálu. Tomáš Holub ale také zdůrazňoval, že alternativní scénáře jsou
spojeny s výrazným uvolněním kurzové a úrokové složky měnových podmínek s cílem
zabránit deflaci. S guvernérem Rusnokem se tak shodovali na tom, že by ČNB
měla v takovém případě použít nástroje, které jsou rychlé a v praxi
realizovatelné. To by naznačovalo příklon k použití kurzového závazku
v případě potřeby dalšího uvolnění měnových podmínek. Pro snížení o 50
bazických bodů hlasoval Tomáš Nidetzký a Aleš Michl. Zbytek bankovní rady
hlasoval pro snížení 75 bazických bodů.
Očekáváme,
že ČNB dospěje v nejbližší době ještě k poslednímu snížení úrokových
sazeb na nulovou hranici, což ještě umocní současnou diskuzi v rámci
bankovní rady o možném použití nekonvenčních nástrojů.
Jejich zavedení ale předpokládáme pouze v případě, že se tuzemská
ekonomika nedočká oživení v druhé polovině roku a globální ekonomiku
zasáhne druhá vlna pandemie, která by vyžadovala další uvolnění měnových
podmínek. Podle našeho názoru se jako první možnost nabízí opětovné zavedení
kurzového závazku a umělé oslabení koruny, které by podpořilo domácí ekonomiku
a inflaci skrze vyšší dovozní ceny. Na druhou stranu vidíme limitovanou
účinnost negativních sazeb a kvantitativního uvolňován, resp. nákupů státních
dluhopisů v lokálních podmínkách.
Tyto zprávy pro vás vytváří Investiční bankovnictví KB.
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
28.03.2024 5 kroků pro pravidelnou údržbu vaší motorové pily
27.03.2024 I elektrická koloběžka musí mít povinné ručení
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Revoluce v umělé inteligenci: Nový superčip společnosti Nvidia může změnit svět
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Kdy a komu se vyplatí využít DIP (dlouhodobý investiční produkt)
Mgr. Timur Barotov, BHS
Michal Brothánek, AVANT IS
SPILBERK investiční fond SICAV, a.s. se mění k lepšímu aneb Co přinesla Valná hromada
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
ČNB pokračuje ve snižování sazeb, proinflačním rizikem slabší koruna
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Petr Lajsek, Purple Trading
Slabá koruna prodraží dovolenou. Kolik si kde letos připlatíme?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz