Dnešní data potvrdí pokles české ekonomiky v prvním čtvrtletí (Ranní zpráva z finančního trhu)

Dnes se dočkáme předběžných odhadů vývoje HDP v prvním čtvrtletí letošního roku. Mimo České republiky budou zveřejněna čísla také pro Německo, Polsko a Maďarsko. Ve všech těchto ekonomikách je vlivem koronaviru očekáván mezičtvrtletní pokles hrubého domácího produktu. Největší z nich zaznamená pravděpodobně ČR, která přistoupila k restriktivním opatřením jako první. My odhadujeme mezičtvrtletní pokles v domácí ekonomice na 7,6 %.

České HDP v prvním čtvrtletí výrazně pokleslo

Dnešní kalendář nových makroekonomických dat je hodně bohatý, a to především na důležitá, i když zatím pouze předběžná data o vývoji HDP v prvním čtvrtletí letošního roku. První odhad vývoje HDP uvidivíme i v České republice. Podle našich odhadů česká ekonomika v prvním čtvrtletí poklesla mezičtvrtletně o výrazných 7,6 %, meziročně pak o 6,3 %. Náš odhad je tak oproti tržnímu konsenzu pesimističtější, když trh počítá s mezičtvrtletním poklesem v uvozovkách jen o 3,4 %. Není však překvapením, že rozptyl mezi jednotlivými odhady analytiků je výrazný. Zatímco již víme po jakou dobu v prvním čtvrtletí koronavirus sužoval českou ekonomiku, to jak velkou část ekonomiky skutečně zasáhl prozatím jasné není. S velkou datovou nejistou však budou pravděpodobně spojena i samotná čísla ČSÚ, která se opírají o dotazníková šetření mezi českými podniky. Velká část z nich však byla v březnu uzavřena a je tak otázkou, povede-li se statistickému úřadu toto období správně podchytit. Dočkat se tak můžeme i výraznějšího zpřesnění při druhém odhadu HDP, ve chvíli kdy statistici obdrží některé údaje až zpětně.

Prvních odhadů HDP se dočkáme i ze sousedních ekonomik, jmenovitě z Německa, Polska a Maďarska. Ve všech těchto ekonomikách je rovněž očekáván mezičtvrtletí pokles ekonomické aktivity, avšak v menším rozsahu. Vlády zmíněných států totiž ve srovnání s ČR přistoupily k preventivním opatřením proti šíření koronaviru až později.

Ve Spojených státech dnes zveření dubnové údaje o vývoji maloobchodních tržeb a průmyslové produkce. V dubnu se již i v USA plně projevila koronavirová pandemie, s příslunými dopady na výkon ekonomiky. Jak maloobchodní tržby, tak i průsmyslová produkce zcela jistě zaznamenají další meziměsíční pokles. Nížší ekonomická aktivita se zřejmě projeví i v poklesu míry využití amerických výrobních kapacit.

Česká koruna a nejspíše i celý region budou pravděpodně i dnes ve vleku vyšší míry nejistoty na finančních trzích. Tomu pravděpodobně nepomohou ani dnes zveřejněná data HDP. Očekávat lze tak další oslabení.

Počet nezaměstnaných se v americké ekonomice dále zvýšil

Tak jako každý čtvrtek, byl i včera v USA zveřejněn počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Podle tohoto ukazatele se počet registrovaných nezaměstnaných v americké ekonomice v prvním květnovém týdnu zvýšil o necelé 3 miliony, oproti poslednímu dubnovému týdnu byl tak počet nových žadatelů o podporu v nezaměstnanosti jen lehce nižší, a to o zhruba 200 tisíc. Analytici přitom počítali s výraznějším poklesem o přibližně 700 tisíc nových žadatelů. Situace na americkém trhu práce tak zůstává i nadále vážná, když v důsledku koronaviru již o zaměstnání přišlo více než 36 milionů Američanů. Podle guvernéra americké centrální banky J. Powella dosáhne míra nezaměstnanosti vrcholu v závěru druhého čtvrtletí letošního roku, následně lze očekávat jen pozvolný pokles. Ze Spojených států včera došla také data o dubnovém vývoji vývozních a dovozních cen. Vývozní ceny se ve srovnání s březnem snížily o 3,3 %, meziročně pak poklesly o 7,0 %. Klesaly však i dovozní ceny, a to o 2,6 % meziměsíčně, resp. o 6,8 % meziročně. V obou případech se v tomto vývoji projevila především nižší cena ropy.

V České republice byla včera zveřejněna statistika platební bilance za měsíc březen. Běžný účet platební bilance vykázal nepatrný schodek 0,5 mld. CZK, zatímco tržní konsensus počítal s deficitem 9,5 mld. CZK. Na meziměsíčním zhoršení salda běžného účtu se podílely slabší vývozy, které doplatily na nižší poptávku ze zahraničí. V opačném směru naopak působilo zlepšení salda prvotních důchodů, k němuž došlo především vlivem výrazně nižšího odlivu dividend z ČR. Pozitivní vliv na prvotní i druhotné důchody mělo také aktivní saldo převodů z rozpočtu EU ve výši 7,7 mld. CZK. Na kapitálovém účtu příjmy z rozpočtu EU činily 12,1 mld. CZK. Více jsme o březnových výsledcích platební bilance psali zde https://bit.ly/2WWOCZ4.

Finální čísla německé inflace potvrdila meziměsíční nárůst harmonizovaného indexu spotřebitelských cen v dubnu o 0,4 %. Meziroční inflace zůstala oproti prvnímu odhadu také beze změny, tedy 0,8 %. Oproti předchozímu měsíci tak meziroční růst spotřebitelských cen v Německu zpomalil, na což působil zejména dvouciferný pokles cen pohonných hmot. Na vyšší inflaci naopak tlačil výrazný růst cen potravin, který dosahoval necelých 5 %.

Koruna po celý včerejší den poměrně silně oslabovala, a to jak proti euru, tak i dolaru. Vůči euru nakonec ztratila 0,5 %, v případě dolaru pak 0,6 %. Na stejné vlně se nesl i celý region, když oslabil polský zlotý i maďarský forint. Regionální měny tak stále doplácejí na nejasné vyhlídky ohledně konce koronavirové krize a s tím spojeného dalšího vývoje globální ekonomiky. Mírně oslabil i kurz eura k americkému dolaru.