Životní podmínky domácností na Vysočině - 2019

V Kraji Vysočina mělo v roce 2018 nejvíce domácností čistý měsíční příjem v rozmezí 12 až 15 tisíc Kč na osobu (27,3 % domácností). Kraj Vysočina patří s počtem 2,50 členů na domácnost k regionům s nadprůměrnou velikostí domácností. Měsíční náklady domácností na bydlení ve výši 4 641 Kč byly na Vysočině v mezikrajském srovnání v rámci ČR nejnižší a tvořily 12,3 % z čistých peněžních příjmů. Tomu odpovídá i nejvyšší podíl domácností bydlících ve vlastním rodinném domě.

Účelem pravidelného šetření s názvem Životní podmínky je získat údaje o příjmovém rozdělení jednotlivých typů domácností, údaje o materiálních podmínkách domácností, kvalitě a finanční náročnosti bydlení. Šetření, které proběhlo na jaře 2019, mapuje výši a složení příjmů domácností v roce 2018, doplňující šetření o subjektivních názorech a materiálním nedostatku jsou spojeny s rokem 2019 a vypovídají tak o aktuálním stavu v době dotazování.

Ukazatelem příjmové situace domácností je čistý roční příjem domácnosti na osobu, který na Vysočině v roce 2018 představoval částku 181,1 tisíc Kč (bez naturálních příjmů) a meziročně vzrostl o 8 785 Kč, v mezikrajském srovnání se jednalo o 10. nejvyšší příjem (průměrný čistý měsíční příjem na osobu se zvýšil z 14 361 Kč na 15 093 Kč).

Šetřením byla zjišťována i struktura domácností v krajích podle výše čistého měsíčního příjmu na hlavu. V celé České republice byla v roce 2018 celkem 2,0 % domácností v nejnižší příjmové skupině do 6 000 Kč na osobu. V krajích se podíl domácností v této příjmové skupině poměrně výrazně lišil a pohyboval se od 1,0 procentního bodu v Královéhradeckém kraji do 4,6 procentního bodu v kraji Ústeckém.

V Kraji Vysočina mělo nejvíce domácností čistý měsíční příjem v rozmezí 12 až 15 tisíc Kč na osobu, a to 27,3 % domácností, na druhém místě následovalo příjmové rozmezí 15 až 20 tisíc Kč na osobu (22,7 % domácností). Nejvýrazněji vzrostl podíl domácností s příjmem 12 až 15 tisíc Kč na osobu, jejichž podíl byl o 2,0 procentního bodu vyšší než v roce předešlém. Meziročně se nejvýrazněji snížil podíl domácností s příjmem v rozmezí 8 až 10 tisíc Kč na osobu (o 2,7 bodu). Celkově na Vysočině klesl podíl domácností s nižšími příjmy a vzrostl podíl domácností lépe situovaných. Domácnosti s příjmem do 12 tisíc Kč na osobu se v roce 2018 na celkovém počtu domácností Vysočiny podílely 34,8 %, domácnosti s příjmem nad 12 tisíc korun 65,3 %, v roce 2019 to bylo 29,5 % a 70,5 %.

Ze všech krajů se od průměrných republikových hodnot nejvíce odchyluje Hl. město Praha, neboť podíly ve skupinách příjmů do 15 000 Kč jsou výrazně pod průměrem ČR a v nejvyšších příjmových skupinách republikový průměr dvoj- až trojnásobně převyšují.

Na jednu domácnost v ČR připadlo v průměru 2,34 členů, přitom v osmi krajích byl počet členů na domácnost stejný nebo vyšší než republikový průměr. Kraj Vysočina patří s počtem 2,50 členů na domácnost k regionům s nadprůměrným počtem, naopak Olomoucký kraj je s počtem 2,30 členů na domácnost mírně podprůměrný, podobně jsou na tom kraje Moravskoslezský či Plzeňský. Ve struktuře domácností podle ekonomické aktivity jejich členů je Vysočina svými hodnotami nad republikovým průměrem u počtu pracujících, vyživovaných dětí a nepracujících důchodců a pod republikovým průměrem u nezaměstnaných a ostatních členů domácnosti.

Měsíční náklady domácností na bydlení ve výši 4 641 Kč byly na Vysočině v mezikrajském srovnání v rámci ČR nejnižší a tvořily 12,3 % z čistých peněžních příjmů. Ze struktury nákladů na bydlení tvoří v kraji nejvyšší podíl náklady na elektřinu 34,5 %, což je nejvyšší podíl mezi všemi kraji v ČR. Stejně tak je tomu i u nákladů za tuhá a tekutá paliva (10,3 %), k nejvyšším v mezikrajském srovnání patří i podíl ostatních služeb ve výši 8,3 %. Naopak v regionálním srovnání nejnižší byl na Vysočině podíl nákladů na teplo a teplou vodu – ve srovnání s celorepublikovou úrovní ani ne poloviční.

Součástí výsledků šetření je i srovnání subjektivních názorů domácností na hospodaření s rozpočtem. V této oblasti se projevilo další mírné zlepšení finanční situace domácností, zatímco v roce 2018 vycházelo na Vysočině se svými příjmy s velkými obtížemi nebo s obtížemi 10,9 % domácností, tak v roce 2019 to bylo již pouze 10,5 %. Snadno či velmi snadno s příjmem vycházelo 23,8 % domácností (v roce 2018 to bylo 18,9 %).

Pozn.: Výsledky patnáctého ročníku šetření Životní podmínky přináší údaje týkající se sociální a ekonomické situace domácností. Šetření proběhlo na jaře 2019, výsledky mapující výši a složení příjmů domácností v kraji se vztahují k roku 2018, šetření o subjektivních názorech či materiálním nedostatku jsou spojeny s dobou dotazování, tj. rokem 2019.

Výběrové šetření Životní podmínky 2019 je národním modulem šetření EU-SILC (European Union – Statistics on Income and Living Conditions) a je závazné pro všechny členské státy Evropské unie. Při realizaci se využívá tzv. rotační panel – stejné domácnosti jsou dotazovány v ročním odstupu po dobu čtyř let a každoročně je soubor doplněn o domácnosti nové. V roce 2019 bylo v ČR vyšetřeno 8,7 tis. domácností, z toho 477 domácností bylo z Kraje Vysočina (345 domácností při opakovaných návštěvách a 132 domácností nových). Přetrvávajícím problémem při šetření je relativně malá ochota domácností se šetření účastnit, což se v případě opakovaných návštěv v rámci tzv. panelu projevuje ve stále selektivnějším okruhu typů domácností, za něž jsou k dispozici primární údaje vstupující do zpracování.

Při interpretaci a analýze výsledků šetření Životní podmínky je třeba mít neustále na paměti, že vznikly zpracováním dat získaných z výběrového šetření. Všechny publikované údaje jsou tedy statistické odhady zatížené určitou chybou a nikoliv přesná čísla.

Kontakt:
Ing. Vlastislav Valda
Oddělení informačních služeb, Krajská správa ČSÚ v Jihlavě
E-mail: vlastislav.valda@czso.cz
Tel.: 567 109 062