Z domova  |  20.04.2020 13:44:12

Recept na krizi? Udržet peníze v oběhu

Celý svět trne, jestli a kdy ekonomice dojde dech. Jednotlivé státy se snaží přijít s různými recepty, jak na krizi. Všechny mají společného jmenovatele - udržet firmy daleko od krachu a lidi od úřadů práce, zkrátka držet peníze v oběhu.

Když se blíže podíváme na řešení v evropských státech, pozorujeme tři “pilíře” pomoci. Prvním pilířem je podpora nepřímá, mohli bychom říct podpora odpuštěním. Druhým je podpora přímá - dotační. - Třetím pilířem je podpora domácího trhu.

Co si můžeme půjčit za hranicemi

První pilíř v podobě nepřímé podpory jsme v České republice rozběhli jako první, i když spíše symbolicky. Daňová přiznání a s tím spojené odvody daní i pojistného jsou odloženy, stejně tak povinné zálohy na odvod sociálního a zdravotního pojištění pro živnostníky. V řadě městských prostor je odpuštěno nájemné. Je možné si zažádat o odložení splátek hypoték a úvěrů. Cílem je ponechat co nejvíc finančních prostředků v kapsách podniků i živnostníků.

Jako vhodné se dále jeví úplné zastavení exekucí po vzoru Maďarska nebo úplné přeplánování splátkového kalendáře v případě, že u dlužníka dojde ke ztrátě zaměstnání, jako je tomu v Itálii. Asi největší úlevou pro firmy v současné situaci nabízí v Polsku, tam za své zaměstnance nemusejí aktuálně platit pojistné. Problémem tohoto pilíře je, že se nejedná o úplné odpuštění platebních povinností, ale jeho pouhé odložení.

Osobně se přimlouvám k řešení po vzoru baltských států. Ty se snaží o co nejvyšší míru rozložení platebních povinností. Estonsko například rozloží platby daní do 18 měsíců, Litvu čekají až tříleté daňové prázdniny.

Pro Českou republiku bych viděl pro malé a střední podniky jako vhodné odklad daní z příjmu a odvodů za sociální a zdravotní pojištění do konce roku 2020 a následné rozložení plateb do 12 měsíců. Klíčové je vyžadovat platby postupně, aby podniky a živnostníci neupadli do finančního šoku, ze kterého se už nevzpamatují.

Druhý pilíř představuje přímé pumpování peněz do podniků i lidí. To musí probíhat tak, aby na něj dosáhli i malé a střední podniky. Překážkou je příliš náročná byrokracie, která vyžaduje specializované pracovníky.

Zde česká řešení hodnotím negativně. Bezúročné půjčky COVID a COVID II sice vypadají na první pohled lákavě, ale při pohledu na podmínky vidím, jak spoustu živnostníků nakráčí hlavou do oprátky. Ručení celým svým majetkem, odhad škod z křišťálové koule, vyloučení pražských podnikatelů - to jsou za mě nejproblematičtější body.

Příliš se mi nezamlouvá ani přímý vstup státu do sféry soukromého podnikání, jako to plánuje třeba Francie. Myslím, že v České republice panuje i společenská citlivost vůči státu v soukromém sektoru.

Proto zde navrhuji inspiraci britským modelem. Velká Británie celkově představila asi nejúčinnější systém pomoci v dotační oblasti. Vláda převezme 80 procent platů zaměstnanců. Má připravené dotace ve výši až 20 000 liber vyloženě pro malé a nejmenší podniky, speciální pomoc pak chystá pro sektor podnikání v cestovním ruchu - zejména pro letecké společnosti a letiště.

Kde Česko zcela selhává

Pokud můžeme říct, že o první a druhý pilíř se v České republice více méně snažíme, pak v tom třetím pilíři - podpoře domácího trhu - naprosto selháváme.

Se zvýšeným tepem čtu o odmítání českých firem, které nabízejí svou technologii na boj s virem. Místo toho podporujeme zámořské firmy, mnohdy s pochybnou reputací. Přitom je to jednoduché - firmy odvádí daň státu ze svého zisku, vytváří pracovní místa a přirozeně tak posilují kupní sílu na domácí scéně.

To si dobře uvědomila Itálie, která hned v prvopočátcích krize přišla s konceptem “Made in Italy”, který se zaměřuje na podporu domácích firem i exportu, Irsko zavádí zvláštní poukázky na podporu místního podnikání, Španělsko zase přispělo s úvahou podpořit rozvoj těch technologií, které umožňují práci z domova a směřují svou podporu tímto směrem.

Chybí i motivace od vlády směrem k občanům, aby, pokud je to v jejich možnostech, podpořili provozovny ve svém sousedství. Tento nedostatek inspiroval projekt #ZachranZivnostnika, který se snaží o občanskou podporu lokálního podnikání.

Sbírá příběhy “sousedských živnostníků”, upozorňuje na možnosti alternativního podnikání a snaží se, aby zákazníci co nejvíc vnímali skvělý pocit vzájemné podpory, které si “kupují” zároveň s tou kávou.

Perfektní recept na řešení krize není. Musíme se ale odrazit od základního faktu. Čím více peněz je v oběhu mezi lidmi a firmami, tím vyšší jekupní síla, životní úroveň a koneckonců i odvod daní státu. Státní úsilí proto musí jít tímto směrem.

Lukáš Otys
autor je podnikatel a místopředseda TOP09

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář





Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688