(Kurzy.cz)
Recept na krizi? Udržet peníze v oběhu
Celý svět trne, jestli a kdy ekonomice dojde dech. Jednotlivé státy se snaží přijít s různými recepty, jak na krizi. Všechny mají společného jmenovatele - udržet firmy daleko od krachu a lidi od úřadů práce, zkrátka držet peníze v oběhu.
Když se blíže podíváme na řešení v evropských státech, pozorujeme tři “pilíře” pomoci. Prvním pilířem je podpora nepřímá, mohli bychom říct podpora odpuštěním. Druhým je podpora přímá - dotační. - Třetím pilířem je podpora domácího trhu.
Co si můžeme půjčit za hranicemi
První pilíř v podobě
nepřímé podpory jsme v České republice rozběhli jako první, i když spíše
symbolicky. Daňová přiznání a s tím spojené odvody daní i pojistného jsou
odloženy, stejně tak povinné zálohy na odvod sociálního a zdravotního pojištění
pro živnostníky. V řadě městských prostor je odpuštěno nájemné. Je možné si
zažádat o odložení splátek hypoték a úvěrů. Cílem je ponechat co nejvíc
finančních prostředků v kapsách podniků i živnostníků.
Jako vhodné se dále
jeví úplné zastavení exekucí po vzoru Maďarska nebo úplné přeplánování
splátkového kalendáře v případě, že u dlužníka dojde ke ztrátě zaměstnání, jako
je tomu v Itálii. Asi největší úlevou pro firmy v současné situaci nabízí v
Polsku, tam za své zaměstnance nemusejí aktuálně platit pojistné. Problémem
tohoto pilíře je, že se nejedná o úplné odpuštění platebních povinností, ale
jeho pouhé odložení.
Osobně se přimlouvám
k řešení po vzoru baltských států. Ty se snaží o co nejvyšší míru rozložení
platebních povinností. Estonsko například rozloží platby daní do 18 měsíců,
Litvu čekají až tříleté daňové prázdniny.
Pro Českou republiku
bych viděl pro malé a střední podniky jako vhodné odklad daní z příjmu a odvodů
za sociální a zdravotní pojištění do konce roku 2020 a následné rozložení
plateb do 12 měsíců. Klíčové je vyžadovat platby postupně, aby podniky a
živnostníci neupadli do finančního šoku, ze kterého se už nevzpamatují.
Druhý pilíř
představuje přímé pumpování peněz do podniků i lidí. To musí probíhat tak, aby
na něj dosáhli i malé a střední podniky. Překážkou je příliš náročná
byrokracie, která vyžaduje specializované pracovníky.
Zde česká řešení
hodnotím negativně. Bezúročné půjčky COVID a COVID II sice vypadají na první
pohled lákavě, ale při pohledu na podmínky vidím, jak spoustu živnostníků
nakráčí hlavou do oprátky. Ručení celým svým majetkem, odhad škod z křišťálové
koule, vyloučení pražských podnikatelů - to jsou za mě nejproblematičtější
body.
Příliš se mi
nezamlouvá ani přímý vstup státu do sféry soukromého podnikání, jako to plánuje
třeba Francie. Myslím, že v České republice panuje i společenská citlivost vůči
státu v soukromém sektoru.
Proto zde navrhuji
inspiraci britským modelem. Velká Británie celkově představila asi nejúčinnější
systém pomoci v dotační oblasti. Vláda převezme 80 procent platů zaměstnanců.
Má připravené dotace ve výši až 20 000 liber vyloženě pro malé a nejmenší
podniky, speciální pomoc pak chystá pro sektor podnikání v cestovním ruchu -
zejména pro letecké společnosti a letiště.
Kde Česko zcela selhává
Pokud můžeme říct, že
o první a druhý pilíř se v České republice více méně snažíme, pak v tom třetím
pilíři - podpoře domácího trhu - naprosto selháváme.
Se zvýšeným tepem čtu
o odmítání českých firem, které nabízejí svou technologii na boj s virem. Místo
toho podporujeme zámořské firmy, mnohdy s pochybnou reputací. Přitom je to
jednoduché - firmy odvádí daň státu ze svého zisku, vytváří pracovní místa a
přirozeně tak posilují kupní sílu na domácí scéně.
To si dobře uvědomila
Itálie, která hned v prvopočátcích krize přišla s konceptem “Made in Italy”,
který se zaměřuje na podporu domácích firem i exportu, Irsko zavádí zvláštní
poukázky na podporu místního podnikání, Španělsko zase přispělo s úvahou
podpořit rozvoj těch technologií, které umožňují práci z domova a směřují svou
podporu tímto směrem.
Chybí i motivace od
vlády směrem k občanům, aby, pokud je to v jejich možnostech, podpořili
provozovny ve svém sousedství. Tento nedostatek inspiroval projekt #ZachranZivnostnika, který se snaží o
občanskou podporu lokálního podnikání.
Sbírá příběhy
“sousedských živnostníků”, upozorňuje na možnosti alternativního podnikání a
snaží se, aby zákazníci co nejvíc vnímali skvělý pocit vzájemné podpory, které
si “kupují” zároveň s tou kávou.
Perfektní recept na
řešení krize není. Musíme se ale odrazit od základního faktu. Čím více peněz je
v oběhu mezi lidmi a firmami, tím vyšší jekupní síla, životní úroveň a
koneckonců i odvod daní státu. Státní úsilí proto musí jít tímto směrem.
Lukáš Otys
autor je podnikatel a
místopředseda TOP09
Poslední zprávy z rubriky Z domova:
Přečtěte si také:
Prezentace
28.03.2024 5 kroků pro pravidelnou údržbu vaší motorové pily
27.03.2024 I elektrická koloběžka musí mít povinné ručení
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Revoluce v umělé inteligenci: Nový superčip společnosti Nvidia může změnit svět
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Kdy a komu se vyplatí využít DIP (dlouhodobý investiční produkt)
Mgr. Timur Barotov, BHS
Michal Brothánek, AVANT IS
SPILBERK investiční fond SICAV, a.s. se mění k lepšímu aneb Co přinesla Valná hromada
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
ČNB pokračuje ve snižování sazeb, proinflačním rizikem slabší koruna
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Petr Lajsek, Purple Trading
Slabá koruna prodraží dovolenou. Kolik si kde letos připlatíme?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz