Ministerstvo financí postupuje „salámovou metodou“ postupného navyšování letošního
schodku, aby skokovým jednorázovým navýšením, třeba hned v rozsahu 300
miliard korun, nevyděsilo veřejnost a nenahrálo na smeč opozici. Přitom rozhodně nelze vyloučit, že bude muset i
schodek 300 miliard ještě navyšovat. Na druhou stranu
deficit 300
miliard korun je mnohem realističtější než dosavadní plán
schodku 200 miliard. O něm bylo zřejmé už prakticky v okamžiku schválení
vládou, že je nerealisticky nízký.
Ač ministerstvo zjevně volí „salámovou metodu“, je třeba připustit, že se kvůli
koronakrizi ocitá v nesmírně obtížné roli, jelikož bezpříkladná míra nejistoty ohledně dalšího ekonomického vývoje u nás i ve světě nedovoluje sestavit byť jen elementárně spolehlivý rámcový rozpočtový
výhled do zbytku letošního
roku. V jiných zemích na tom nejsou o nic lépe.
Deficit 300
miliard korun by byl nejvyšším
schodkem v historii novodobé
ČR, píšící se od
roku 1993, a to jak absolutně, tak relativně, tedy v poměru k
HDP. Ministerstvo financí ve své aktuální, dubnové
prognóze předpokládá, že
hrubý domácí produkt ČR v nominálním vyjádření letos vykáže úroveň 5,53 bilionu
korun.
Deficit 300
miliard korun by v takovém případě představoval 5,4
procenta nominálního
HDP. Dosud nejvýraznější procentuální
schodek v historii
ČR vykázal
státní rozpočet v krizovém
roce 2009, kdy dosáhl 4,4
procenta HDP. V absolutním vyjádření tehdy činil 192,4
miliardy korun.
Dnešní navržení
schodku ve výši 300 miliard je tak v kombinaci s uvedenou
prognózou vlastně prvním oficiálním
přiznáním ministerstva financí, že letos počítá s nejvyšším
schodkem v dějinách
ČR – a to právě i v relativním vyjádření v poměru k
HDP.
Nutno navíc doplnit, že pokud
česká ekonomika letos klesne výrazněji, než s
čím poměrně optimisticky počítá ministerstvo financí, bude vyšší také právě procentuální vyjádření
schodku. Pokud by například
ekonomika klesla reálně o deset procent (a nikoli o 5,6
procenta, jak počítá ministerstvo), pak při předpokládané letošní
inflaci ve výši 3,2
procenta bude
schodek 300 miliard odpovídat už zhruba 5,7
procenta HDP.
Je samozřejmě otázka, z čeho
vláda tak
vysoké manko veřejných
rozpočtů bude financovat. Jednou z nejpravděpodobnějších
cest je zvýšení
daní doprovázené tolerancí dlouhodobě vyššího absolutního i relativního (v poměru k
HDP) veřejného zadlužení
ČR. Občané se tedy musí připravit na možnou realitu vyšších
daní, například majetkových, po odeznění
koronakrize. Za současný výpadek
ekonomiky zkrátka někteří zaplatí ztrátou zaměstnaní a mnozí pak vyššími
daněmi.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada
vlády (NERV)
Hlavní ekonom
CZECH FUND
Cílem fondu CZECH REAL ESTATE INVESTMENT FUND je přinášet pravidelné výnosy pocházející z nájmů a kontinuálního zvyšování hodnoty podílů v nemovitostních společnostech a nemovitostech. Fond investuje do nemovitostních společností a/nebo nemovitostí v České republice s trvale udržitelným ekonomickým rozvojovým potenciálem, jako jsou např. administrativní budovy, nákupní centra, obchodní domy, hotely a logistické areály. Fond má sídlo v Lichtenštejnsku, je pod dohledem lichtenštejnského regulátora FMA (Finanzmarktaufsicht). Rozhodnutím České národní banky byl fond uznán jako srovnatelný se speciálním fondem nemovitostí podle českého práva. Nabízení investic do fondu v České republice je tak pod dohledem České národní banky a podléhá českým předpisům.
Více informaci na : https://czech-fund.cz/