Zrušení daně z nabytí nemovitých věcí projedná koalice a NERV

Ministerstvo financí navrhuje zrušení daně z nabytí nemovitých věcí, která je v současnosti ve výši 4 % z celkové kupní ceny. Návrh bude v pátek 17. dubna projednán zástupci koaliční rady vlády a Národní ekonomické rady vlády (NERV).

Cílem je z dlouhodobého hlediska zlepšit dostupnost bydlení ve vlastním pro mladé lidi, kterým v okamžiku po nákupu domu či bytu zbyde více peněz v hotovosti. Součástí opatření je úprava v oblasti uplatnění odpočtu úroků jako nezdanitelné části základu daně z nově uzavřených úvěrů na bydlení. Prodloužil by se i časový test pro příjmy z prodeje nemovitých věcí neurčených k vlastnímu bydlení z 5 na 15 let, což omezí prostor pro spekulanty na realitním trhu a dále podpoří pořizování vlastního bydlení.

Peníze hned, ne až za třicet let

„Se zrušením daně z nabytí navrhuji pro všechny nově uzavřené hypoteční úvěry zrušit i uplatnění odpočtu úroků od základu daně. Kupujícím zůstane více peněz než předtím a především je budou mít hned, ne až za dvacet či třicet let po splacení těchto úvěrů. Ostatní, kdo již daň z nabytí zaplatili, necháme samozřejmě uplatňovat odpočty dál. To samé platí i pro ty, kteří zaplatili dřívější daň z převodu nemovitostí. Návrh je tedy spravedlivý pro všechny," vysvětluje záměr ministryně financí Alena Schillerová. „Dobře vím, že peníze dnes jsou důležitější než peníze zítra. V těžké době to platí dvojnásob," dodává. Refinancování hypotečních úvěrů by bylo rovněž v zákoně ošetřeno tak, aby nebylo posuzováno jako nový úvěr.

Zpětné účinky a možnost opt-in

Není třeba s podáním vkladu do katastru nemovitostí vyčkávat až na případné schválení návrhu zákona Parlamentem, protože bez ohledu na to, zda a kdy bude návrh schválen, by z něj měli prospěch všichni, jejichž daň je splatná od 31. března 2020. Ti by již neměli povinnost daň zaplatit. To by se týkalo všech poplatníků, kteří dokončili svůj vklad na katastr v průběhu prosince 2019 nebo později. „Jedná se o množinu lidí, kterým jsme v rámci liberačního balíčku odsunuli úhradu daně z nabytí až do konce srpna. Nyní tuto daň nemusí platit vůbec. Těm, kteří ji už v předstihu zaplatili, vznikne přeplatek, o jehož vrácení mohou požádat,“ říká ministryně Schillerová.

Formou tzv. opt-in nabízí návrh řešení i např. pro lidi s novostavbou, která je od daně z nabytí nemovitých věcí osvobozena. Stačilo by ve lhůtě pro podání přiznání, nebo do 30 dnů ode dne účinnosti zákona oznámit finančnímu úřadu zájem daň přiznat a případně uhradit (v případě novostaveb zůstává samozřejmě zachováno osvobození, a tedy za ně poplatník platit daň nebude) a poté by bylo možné dále uplatňovat odpočty úroků z hypotečního úvěru. Využít opt-in by mohli poplatníci, jejichž daň je splatná od 31. března 2020 a návrh na povolení vkladu do katastru nemovitostí podali do 31. prosince 2020.

Rušíme daňové výjimky a snižujeme byrokracii

Návrh odstraňuje několik selektivních daňových výjimek, se kterými se MF zavázalo bojovat a zjednodušovat tak daňový systém. Selektivní daňovou úlevou je nejen daň z nabytí nemovitých věcí, která obsahuje řadu výjimek, ale značně selektivní je i odpočet úroků z hypotečních úvěrů od základu daně. „Každá daňová výjimka ve svém důsledku generuje zvýhodnění jedné skupiny na úkor jiné. Uplatnění odpočtu úroků z hypotečních úvěrů nabízí úlevu těm, kteří pro financování bydlení využijí úvěrů od finančních institucí, zatímco znevýhodňuje ty, kdo mají naspořeno z vlastního nebo jim např. půjčí rodiče. Tím se fakticky podporuje život na dluh,“ uvádí ministryně Schillerová a dodává: „Se samotnou daní zanikne i povinnost podávat formuláře k dani z nabytí. Díky méně papírování budeme moci snížit počty úředníků o přibližně 500 míst, což ušetří řádově stamiliony korun. Jde o pragmatické řešení, na kterém vydělá každý.“

Fiskální dopady

Kvůli zrušení daně z nabytí nemovitých věcí by státní rozpočet přišel po zbývající část roku 2020 o výnos ve výši 10,6 mld. Kč a v následujících letech o výnos ve výši 13,8 mld. Kč. Naopak pozitivní dopad zrušení uplatňování odpočtů zaplacených úroků z úvěrů na bydlení na veřejné rozpočty je odhadován ve výši cca 5 mld. Kč. Konkrétně se v roce 2022 odhaduje 0,4 mld. Kč, v roce 2023 0,8 mld. Kč a v roce 2024 1,2 mld. Kč.