Vláda nařídila kvůli
koronavirové pandemii zavřít většinu
obchodů a provozoven, což ze dne na den postihlo statisíce
firem a drobných
živnostníků. Ti okamžitě přišli o hlavní příjem, bez peněz se zároveň ocitly další stovky tisíc domácností.
Místo, aby
stát přišel s nějakým funkčním a rychlým řešením, jak se s těmito důsledky zásadních
státních omezení vypořádat, přehodil problémy na soukromníky. Majitelé
nemovitostí teď mají doplácet na to, že se někdo jiný ocitl bez příjmů a v minulosti si nevytvořil dostatečné zásoby. To je nepřijatelné a jen to rozšíří množství
firem v problémech.
První velkou skupinou majitelů
nemovitostí, kteří mají doplatit na protipandemická
opatření, jako vlastníci komerčních prostor.
Vláda chce jejich nájemníkům umožnit až do konce června s tím, že by toto
nájemné měly
firmy doplatit do dvou
let. Další
opatření pak ekonomicky poškodí majitele
bytů, protože
vláda omezila možnost výpovědí z
nájmu pro domácnosti, které nemohou kvůli výpadku příjmu spojenému s
koronavirem zaplatit
nájem. Nájemníci
bytů v problémech mohou dlužné
nájemné splatit až do 31. května příštího
roku.
Reálně tak bude muset majitel
bytu či
nemovitosti strpět mnohaměsíční užívaní vlastního majetku, aniž by za to inkasoval jakýkoliv obnos. Nikdo mu přitom nezaručí, že po uplynutí půlroční lhůty u komerčních
nájmů a až jednoho
roku u
bydlení někdo tyto dluhy opravdu doplatí. Může přitom jít o mnoho desítek až stovek tisíc
korun. Z majitelů
bytů se tak stanou nedobrovolní poskytovatelé
úvěrů, které však nebudou vůbec ničím zajištěné. Je velmi pravděpodobné, že po uplynutí „ochranné lhůty“ mnoho dlužníků ze dne na den zmizí a věřiteli zbudou jen oči pro pláč. Vymáhat dlužné statisíce po domácnostech stěhujících se z
bytu do
bytu, je běh na dlouhou trať s velmi nejistým
výsledkem. Stejně tak „položit“ firmu kvůli statisícovým dluhům za
nájemné, není nic složitého. Komerční nájemník
nájemné zpětně nedoplatí, firmu pošle do
insolvence a na majitele pronajímané
nemovitosti zůstane jen pár drobných.
Mnohem lepší řešení by bylo takové, k jakému se odhodlalo například
Švédsko. To podnikatelům zasaženým protipandemickými opatřeními poskytuje speciální
dotace na zaplacení
nájmů. Pokud by k tomu český
stát nepřistoupil, měl by alespoň férově převzít riziko, kterého se tímto zbavuje a převádí na jiné. Tím je
státní záruka za tyto odložené platby. Pokud
stát někomu nařídí úvěrovat jinou skupinu lidí bez možnosti prověřit jejich splátkové možnosti, je
státní ručení samozřejmé.
Doufám však, že tyto nápady legislativním procesem neprojdou. Napáchaly by totiž mnohem více škod, než užitku. Odložení
nájmů by vedlo ke krachům spousty dalších
firem, zavlečení infekce platební neschopnosti do dalšího podnikatelského sektoru a prohloubení
krize celé
ekonomiky.
Navíc stále není jasné, jak to bude s placením
záloh za
energie a jiné
služby. Jestli se osvobození týká i těchto plateb nebo ne. Pokud by nájemce nemusel platit ani tyto pravidelné platby, přešla by tato povinnost nejspíš na vlastníka
nemovitosti.
Dodavatelé energií určitě nebudou tak benevolentní, aby dodávali
elektřinu,
plyn či
vodu půl
roku zdarma.
Současný stav je opravdu mimořádný a přijmout
opatření k omezení šíření
koronavirové nákazy je nutné. Nelze ale tuto
krizi zneužívat a přijímat řešení, jejichž dopady nejsou domyšlené. Mohou totiž vést k úplnému kolapsu celé
ekonomiky a pádu do
dlouhé a těžké
krize.
Pokud jde o
nájmy, měl by
stát ponechat dohodu pouze na pronajímatelích a jejich nájemcích. Každý rozumný pronajímatel dobrého nájemce nezadusí a pokusí se mu vyjít vstříc. Musí však jí o oboustrannou dobrovolnou dohodu a ne jednostranný vládní diktát.
RNDr. Evžen Korec, CSc.
Generální ředitel a předseda představenstva
EKOSPOL a. s