Koronavirus opět pohřbil všechny jistoty. Ve hře je svět v podobě, jak ho známe

Když pominula recese vyvolaná finanční krizí z let 2007 a 2008, nebylo daleko k tomu, aby se na univerzitách začaly pálit učebnice ekonomie. Všechno, čemu jsme dosud věřili, je minulostí, říkali odborníci. Netrvalo to dlouho a je tu další "game changer". Koronavirus.

Normalizace měnové politiky významných centrálních bank vzala zasvé. Úrokové sazby jsou opět na nule a ekonomické výhledy předpovídají mimořádně hlubokou recesi. Americká centrální banka rozjela další kolo kvantitativního uvolňování, navíc v neomezeném objemu. Vedle vládních dluhopisů a cenných papírů krytých hypotékami bude navíc nově kupovat také korporátní bondy a poprvé v historii poskytovat přímé úvěry firmám.

Podporu ekonomice zasažené koronavirovou krizí hlásí rovněž vlády. A to skutečně masivní. Ve Spojených státech byl schválen rekordní stimulační balík v objemu 2,2 bilionu dolarů, který zahrnuje mimo jiné přímé platby domácnostem, tedy nástroj, který je skoro k nerozeznání od takzvaných helicopter money. Masivní fiskální stimuly samozřejmě navýší zadlužení států, to teď ale prakticky nikoho nezajímá.

Konec čistého kapitalismu?

Některá opatření jsou na hraně toho, co lidé vnímají jako kapitalismus. V Británii například vláda soukromým železničním dopravcům nabídla, že od nich převezme veškerá rizika spojená s náklady a tržbami s cílem udržet provoz vlaků. Masivní injekce státních peněz pro aerolinky jsou jen otázkou času. "Idea individualismu ze dne na den vzala zasvé a je nahrazována ideou 'nového kolektivismu'," říká Neil Shearing, hlavní ekonom skupiny Capital Economics. "Vše se podrobuje boji za životy."

Nástup koronaviru a zavádění opatření proti jeho šíření změnily také způsob, jakým ekonomové uvažují o útlumu podnikatelské aktivity. V mnoha odvětvích došlo prakticky k zastavení veškerých aktiv ze dne na den, což je úplně nová zkušenost. Otázkou je, zda je ekonomika schopná i stejného odrazu.

Zajímavé je i to, jak dopadají opatření proti šíření koronaviru na různé sektory. Zkušenosti říkají, že průmysl je cykličtější než sektor služeb, což mimo jiné znamená, že výroba bývá ekonomickými propady zasažena více než služby. Dnes to ovšem vypadá, že největší zásah dostaly právě služby v podobě prázdných nebo rovnou zavřených restaurací, kinosálů či taxíků, které nemají koho přepravovat.

Nejen ekonomika, ale i politika

Vše, co se nyní děje, navíc nemusí mít jen ekonomické, ale i politické dopady. Je třeba otázkou, jak se bude vyvíjet politické smýšlení v Indii, kde bylo lidem téměř z hodiny na hodinu zakázáno vycházet z domovů, ačkoli velká část tamní populace je bez úspor a je odkázaná na denní výdělky. Zkouškou je koronavirus i pro Evropskou unii, která se zdá být v koordinaci restriktivních opatření bezzubá a v oblasti volného přeshraničního pohybu lidí zažila tvrdý náraz.

Otázek je více než odpovědí. Jak si země poradí s prudkým nárůstem zadlužení? Změní se chování spotřebitelů poté, co jednotlivé země uvolní restriktivní opatření? Nedojde s vědomím, že epicentrum nákazy bylo v Číně, k dalšímu posílení deglobalizačních tendencí? A podaří se vůbec koronavirus porazit, aby si svět alespoň mohl říci, že "to za to stálo"?

Další články najdete na www.investicniweb.cz