Kdy se otevřou hranice? Petříček je optimista, hovoří už o květnu

Kdy se dostanou Češi znovu na zahraniční dovolené, zůstává nadále otázkou. Jasněji ale je v tom, kdy se dostanou domů naši občané, kteří za hranicemi uvízli. Ministerstvo zahraničí za uplynulé tři týdny zajistilo repatriaci již pro pět tisíc českých občanů, z toho 2800 přepravilo repatriačními lety, zbytek se domů dostal autobusovou přepravou.

Stovku Čechů se podařilo dovézt například z Egypta. Podívejte se na reportáž:

„V odhadech, kolik dalších spoluobčanů v zahraničí ještě potřebuje naši pomoc, jsme byli celkem pesimističtí, skutečná čísla jsou naštěstí nižší. Evidujeme 2500 spoluobčanů, kteří zůstali uvízlí v zahraničí,“ uvedl Petříček.

„V tuto chvíli řešíme například návrat Čechů z nového Zélandu a z Austrálie, kde je na 350 osob,“ přiblížil ministr zahraničí. Zejména z těchto zemí je mimořádná letecká doprava velmi nákladná, proto si turisté musejí let sami hradit. „Lety z Austrálie a Nového Zélandu jsme museli zpoplatnit, jsou proti ostatním nepoměrně dražší. Snažíme se je ale pro občany udržet na ceně standartních letů ekonomickou třídou,“ doplnil Petříček.

„Příští týden bychom měli zajistit také let na Srí lanku a do Nepálu, kde je 110 občanů. Velká skupina českých turistů je v Indonésii, kde řešíme poslední možný let,“ dodal ministr. Odhaduje, že do Velikonoc by ministerstvo mělo mít největší skupiny spoluobčanů zpět ve vlasti.

„Řešíme i menší skupiny ze vzdálenějších destinací, v tom si pomáháme s dalšími členskými státy EU. Využíváme jejich repatriačních letů, například z Afriky nebo Jižní Ameriky,“ dodal Petříček. Zde jsou z České republiky jen jednotlivci nebo velmi malé skupiny, proto je z ekonomických důvodů výhodnější využít zahraniční partnery, kteří tam mají stovky občanů, než vysílat nákladný samostatný let.

Petříček doufá, že z Evropské unie se mu podaří získat i finanční příspěvek na pokrytí vzniklých nákladů související s repatriací českých občanů ze zahraničí. „Ministerstvo má na repatriace schválený rozpočet 111 milionů. Budeme velkou část žádat proplacení z evropských fondů, proto věřím, že této výše nedosáhneme,“ uvedl Petříček s tím, že od Evropské unie by rád získal až 85 % celkových nákladů.