Rozbřesk: Start největší státní podpory v dějinách ČR

Už od 12. března platí na území ČR nouzový stav a ještě (minimálně) do 11. dubna platit bude. Nástup restrikcí spolu s propadem domácí i zahraniční poptávky tvrdě zasáhl tuzemský podnikatelský sektor, který dnes bude s napětím vyčkávat na rozhodnutí o asi nejvýznamnějších vládních opatřeních na jeho podporu.

Po startu programu bezúročných úvěrů v rámci programu COVID zaměřených na provozní financování má totiž přijít na řadu s napětím očekávaný „Kurzarbeit“, který by měl postiženým firmám zajistit alespoň část peněz na pokrytí mzdových nákladů. Podle dílčích informací by mělo jít o 60 % nebo 80 % podle toho, jakým způsobem je daná firma současným útlumem postižena. Samozřejmě podnikatele nebude zajímat jen procentní částka, ale i základ, z kterého se bude počítat a nepochybně i horní hranice. Jinak řečeno, zda se z této „dotace“ bude platit sociální a zdravotní pojistné, a jak vysoká bude tato samotná částka. V úvodních návrzích se počítalo s okolo 24 tisíc, nicméně výsledný návrh by mohl být podstatně velkorysejší (objevily se informace o 48 tisících v podobě superhrubé mzdy) a dokonce i jednodušší. Další státní podpory (kromě půlroční úlevy na zdravotní a sociální pojištění) by se měli dočkat i živnostníci postižení současnou krizí, kterým by stát měl hradit 15 tisíc korun. K opatřením směřovaným do podnikatelského sektoru můžeme přidat i systém bankovních záruk v podobě programu COVID2, který má odstartovat už 2. dubna a který je stejně jako již zmíněné bezúročné úvěry zaměřen na zajištění provozního financování. Asi posledním velkým opatřením, které by dnes mělo nabýt jasnější podoby je šestiměsíční moratorium na splátky úvěrů a hypoték poskytnuté bankami i nebankovními subjekty. Prozatím vyvolává spíše více otázek než odpovědí, a tak si na konkrétní podobu budeme muset počkat až do jeho případného schválení.

Už od začátku dubna by tedy měla naběhnout poměrně masivní podpora státu českému podnikatelskému sektoru. Jejím smyslem je podpořit cash-flow firem, respektive zajistit peníze na provozní financování v době, kdy jsou firmy pod tlakem restriktivních opatření i slabé či žádné poptávky. Umožní překlenout nejhorší časy, nicméně budoucí prosperitu samozřejmě automaticky nezajistí. Ta se bude odvíjet nejenom od státní podpory a míry restrikcí v podnikání na české, ale i zahraniční straně, ale především od návratu důvěry zákazníků.

*** TRHY ***

CZK a dluhopisy
Koruna v průběhu včerejšího dne nejdříve posilovala, ale nakonec se přidala k ostatním měnám v regionu a mírně vůči euru ztrácela, až se přiblížila k hranici 27,50 EUR/CZK. I nadále bude dál směr koruně udávat nálada na globálních trzích, protože domácí události ani čísla jí podporu neposkytnou. Už zítra – alespoň částečně – naznačí hloubku propadu domácího průmyslu index nákupních manažerů. Odpoledne pak i výsledek státního rozpočtu za březen, na jehož daňových příjmech už mohou být vidět první náznaky nastupující recese.

Zahraniční forex
Eurodolar se sesunul zpět k hranici 1,10, přičemž je složité hledat konkrétní důvody tohoto pohybu. Jeden důvod by se našel, a to rozšíření úrokového diferenciálu na delším konci dolarové a eurové výnosové křivky. Zatímco delší dolarové výnosy se s rostoucími akciovými trhy pohnuly vzhůru, tak v eurozóně byl posun nahoru výrazně nižší. Vysvětlení může spočívat v tom, že uvnitř EMU stále nepanuje shoda, zdali k pomoci ekonomice lze využít krizový fond ESM či například vydat pandemické dluhopisy. Tato nedohoda uvnitř měnové unie nedává šanci na posun výnosů, a tedy činí euro méně atraktivní.

Na druhou stranu pandemická čísla se v nejpostiženějších zemích Evropy (Itálii a Španělsku) začínají stabilizovat, zatímco v USA se situace dále zhoršuje. K New Yorku a New Orleans nyní přibylo další ohnisko nákazy - Detroit. Z tohoto důvodu ve střednědobém horizontu vidíme perspektivu dolaru smíšeně, neboť Fed i americký Kongres budou muset do ekonomiky poslat ještě více peněz, aby ji udrželi nad vodou.

Ačkoliv nemá cenu příliš sledovat makroekonomická čísla, tak připomeňme, že dnes jsou inflační data v eurozóně (a např. i v Polsku). Odpoledne pak může být zajímavým číslem index podnikatelské nálady v průmyslu v oblasti Chicaga, která bude zřejmě velmi depresivní a bude tak ostře kontrastovat s optimismem v Číně, která má již to nejhorší zjevně za sebou, neboť dnes ráno reportoval hodnotu PMI nad 50 body (což značí expanzi průmyslu).

Ropa
Ropa Brent dnes zastavila svižný cenový sešup a drží těsně nad hranicí 23 dolarů za barel. Včerejší telefonát amerického prezidenta Trumpa s jeho ruským protějškem, na kterém bylo dohodnuto “dále diskutovat, jak stabilizovat ropný trh” příliš optimismu do žil ropných býku prozatím nenalil. Nakonec, dnes je poslední den, kdy ještě platí těžební limity aliance OPEC+. Zítřkem počínaje se de facto ropný trh stává volným trhem, kde nebudou producenti vázáni jakoukoli kartelovou dohodou, což mnohé státy (Saúdská Arábie, Rusko, SAE, Nigérie nebo Omán) využijí k navýšení produkce na maximální možnou úroveň.

Akcie
Pondělní obchodování v USA se neslo na aktuální poměry spíše při nižší volatilitě. Všechny hlavní akciové indexy posílily o více než 3 %. Dařilo se všem hlavním sektorům americké ekonomiky. Nejvíce si pak připsal ten zdravotní (Pfizer +5,7 %, Abbvie +3,5 %, JNJ +8 %). Výrazně posílil i technologický sektor (Microsoft +7 %, Alphabet +3,3 %, Nvidia +5,1 %, Facebook +5,8 %, Apple +2,9 %). Za zmínku stál i pohyb akcií společnosti Boeing, které v posledních dnech zažívaly veliké turbulence. Ne jinak tomu bylo i včera. Boeing propadl o 6 %. Důvodem je na jedné strana víra v pomoc ze strany státu, na druhé straně pak obava o další existenci zadluženého průmyslového giganta.