(Kurzy.cz)
Elektronická evidence tržeb překonala očekávání ministerstva financí z doby přípravy jejího zavedení. I díky tomu se snižuje mezera inkasa DPH, důležitý mezinárodní ukazatel
Elektronická evidence tržeb zatím naplňuje očekávaní ministerstva financí z doby přípravy jejího zavedení, a to navzdory pozdějšímu než původně předpokládanému spuštění její třetí a čtvrté vlny. K němu dojde teprve letos.
V Závěrečné zprávě hodnocení dopadů regulace, materiálu k návrhu zákona o evidenci tržeb z roku 2015, je přínos evidence tržeb pro léta 2017 až 2019 vyčíslen na zhruba 31 miliard korun. Podle dnešní informace ministerstva financí byl tento přínos ve skutečnosti ještě o dvě miliardy vyšší, a to zhruba úrovni 33 miliard.
Lepší výběr daní potvrzují i mezinárodní údaje. Evropská komise loni publikovala zprávu k úrovni takzvané mezery inkasa DPH. Mezera inkasa DPH představuje rozdíl mezi objemem prostředků, které by se měly prostřednictvím této daně teoreticky vybrat při naprosto ideálním fungování daňového výběru (žádná země EU takový stav nevykazuje), a objemem, který se v daném roce skutečně vybral. Podle zmíněné zprávy Evropské komise se v letech 2016 až 2017, tedy v době, když již fungovaly první dvě vlny elektronické evidence tržeb, podařilo mezeru inkasa DPH v Česku poměrně razantně snížit.
Mezera inkasa DPH v procentuálním vyjádření, tedy podíl mezery inkasa DPH a objemu prostředků, který by se měl vybrat při zmíněném naprosto ideálním fungování daňového výběru, klesla v roce 2017 meziročně o 2,3 procentního bodu, a sice z 14,7 na 12,4 procenta. Střední hodnota tohoto údaje činila v roce 2017 v rámci celé EU 10,1 procenta, což znamená, že i přes popsané zlepšení se ČR stále nacházela v „horší polovině“ zemí EU dle účinnosti daňového výběru.
Daňový výběr v ČR se zlepšil díky zavedení institutu kontrolního hlášení a EET, ale díky dalším faktorům, působícím již v letech 2010 až 2015. Vždyť ještě v roce 2012 činila mezera inkasa DPH v procentuálním vyjádření 22 procent. Nelze tedy tvrdit, že zlepšování daňového výběru je čistě výsledkem zavedení kontrolního hlášení a elektronické evidence tržeb, jakkoli oba tyto instituty nepochybně ke zlepšení přispěly.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, CZECH FUND
Přečtěte si také
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
28.03.2024 5 kroků pro pravidelnou údržbu vaší motorové pily
27.03.2024 I elektrická koloběžka musí mít povinné ručení
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Revoluce v umělé inteligenci: Nový superčip společnosti Nvidia může změnit svět
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Kdy a komu se vyplatí využít DIP (dlouhodobý investiční produkt)
Mgr. Timur Barotov, BHS
Michal Brothánek, AVANT IS
SPILBERK investiční fond SICAV, a.s. se mění k lepšímu aneb Co přinesla Valná hromada
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
ČNB pokračuje ve snižování sazeb, proinflačním rizikem slabší koruna
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Petr Lajsek, Purple Trading
Slabá koruna prodraží dovolenou. Kolik si kde letos připlatíme?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Okénko pro podnikatele
Michal Petrák, Comgate
Jitka Weiss, SNAIL TRAVEL INTERNATIONAL a.s.
Okénko finanční rady
Zuzana Klímová, RekvalifikačníKurzy.cz
Sekvoj patří mezi stromové titány: Načerpejte energii v netradičním lesoparku v ČR
Iva Grácová, Bezvafinance
Bankovní turista, nebo věrný klient: Kdo vyhrává ve hře o finanční výhody?
Petr Holub, MojeNebankovka
Tomáš Rosenkranc, Ušetřeno.cz
Snižování úrokové sazby přináší výhodnější podmínky pro refinancování hypotéky
Marek Pokorný, Portu
Japonská centrální banka po 17 letech zvýšila sazby. Co to znamená?
Jan Béreš, Kalkulátor.cz
Jiří Sýkora, Swiss Life Select
Swiss Life Hypoindex březen 2024: Hypoteční sazby stagnují. Další zlevnění hypoték přijde na jaře