Kolik české produkce je v sázce kvůli brexitu?

Na téma brexitu, který nastal v sobotu, doplňme pro zajímavost jeden málo uváděný typ čísel. Často se zmiňuje standardní statistika, podle které do Velké Británie putují přímo či nepřímo (třeba přes Německo) vývozy v hodnotě nějakých 7 % českého HDP. Může se tudíž zdát, že kdyby došlo na nejčernější scénář obchodních vztahů mezi Británií a EU (což by byl přechod na celní a ostatní překážky ve výši, kterou nahlásila EU na půdě Světové obchodní organizace) a kdyby tento scénář – čistě hypoteticky – vedl k úplnému konci dovozů z Česka do Británie, české HDP by mohlo klesnout o oněch 7 %. Což by samozřejmě byl šok jako hrom – větší, než dopad světové finanční krize na českou ekonomiku v roce 2009.

Skutečnost je ale trochu jiná. Zaprvé, je třeba se ptát nikoli na celkový objem vývozu z Česka do Británie, nýbrž na tu jeho část, která pochází skutečně z Česka: pokud do Británie doputují z Česka lahve s pivem, přičemž lahve Česko dováží z ciziny, a skutečně česká je jen ta tekutina v nich, pak českou přidanou hodnotou je pouze ta náplň. Brexit by tudíž měl české firmy a zaměstnance trápit pouze ohledně možného rušení výroby této české přidané hodnoty, tedy hodnoty samotné náplně, nikoliv celkového vykázaného českého vývozu, tedy piva i s lahví.

Zadruhé, cla, kvóty a další překážky se budou týkat především hotových výrobků a služeb pro domácnosti, nikoli polotovarů a služeb pro firmy. Překážky pro dovoz vstupů používaných britskými firmami by totiž těmto firmám zvyšovaly náklady, a tím poškozovaly jejich konkurenceschopnost. Ohrožená poklesem poptávky v důsledku brexitu je proto především ta česká přidaná hodnota, která je po příchodu do Británie spotřebována bez dalšího využití ve vývozu z Británie.

V součtu podle údajů OECD vychází, že v roce 2015 (novější čísla nejsou) bylo v Británii bez dalšího vývozního využití spotřebováno jen zhruba 2,5 % celkové české přidané hodnoty – viz následující graf (který ukazuje, že lehce přes půlku toho, co si v Česku vyprodukujeme, si tady taky spotřebujeme, zatímco lehce přes 8 % se toho spotřebuje v sousedním Německu).Jinak řečeno, horní odhad problémů plynoucích české ekonomice z brexitu (po skončení nynějšího přechodného období) tedy zní nikoli 7 %, nýbrž pouze 2,5 %.

Jde ale o horní odhad, zatímco skutečnost bude ještě výrazně nižší: i kdyby se Británie a EU vůbec nedohodly, takže by vzájemné obchodní vztahy přešly na režim, který už před časem EU (tehdy včetně Británie) nahlásila v jednáních Světové obchodní organizace, pak například cla na dopravní prostředky by se pohybovala kolem 10 %. To asi není sazba, která by zájem Britů o auta z Česka zcela zlikvidovala. Naše před časem zveřejněná analýza (viz její str. 4-6) ukázala, že pravděpodobný dopad takového „tvrdého“ brexitu do růstu českého HDP by byl v rozsahu jen lehce přes 1 procentní bod.

Michal Skořepa