Hudec: Atraktivní bude v roce 2020 zejména středo- a východoevropský region

Odbourání některých významných globálních rizik bude hrát v roce 2020 do karet rozvíjejícím se trhům. Atraktivně v tomto směru působí podle Patrika Hudce, portfolio manažera Generali Investments CEE, především akcie středo- a východoevropského regionu. Rok 2019 se podle Hudce dá nejen z hlediska akcií označit za mimořádně vydařený po všech směrech, což jej činí diametrálně odlišným od roku 2018.

Jak byste hodnotil vývoj akciových trhů za celý rok 2019? 

Stejně jako se ukázala lichá řada prognóz z přelomu prosince 2018 a ledna 2019 o pádu americké ekonomiky do recese, překonaly akciové trhy vyspělých ekonomik v čele s USA i ta nejoptimističtější očekávání. Rok 2019 bych shrnul jako mimořádně vydařený po všech směrech, což jej činí diametrálně odlišným od roku 2018. Opět se tedy potvrdilo, že kupovat se má v okamžiku, kdy všichni v panice prodávají. A taky že jen málokdo nakonec v takovém okamžiku najde dostatek odvahy.

Jaké sektory si vedly nejlépe, kdo byl tím pověstným tahounem?

Rok 2019 přál především největším titulům co do tržní kapitalizace, a tedy i pasivním investicím do širokých akciových indexů v USA a Evropě. Indexům tak kralovali především technologičtí giganti Apple, Microsoft, Google, SAP, kteří svým zhodnocením v řádu mnoha desítek procent táhli vyspělé trhy vzhůru.

Takže se akcie v roce 2019 “vyčerpaly”, investoři by se tak měli poohlížet jinde?

Více než 30% nárůst hlavních indexů v roce 2019 zdánlivě vyčerpal budoucí potenciál širokých indexů. V prostředí nízkých úrokových sazeb, přebytku likvidity a pozvolného zpomalení ekonomik s tím, že během roku 2020 by se dynamika řady ekonomik včetně té unijní měla konečně odrazit ode dna, by však bylo chybou na akcie zcela zanevřít. Zajímavé investiční příběhy se stále dají najít, jen je třeba hledat důkladněji. Případné korekce vytvoří nové nákupní příležitosti. Aktivní investování v porovnání s přístupem nakup a drž a aktivně řízené fondy tak opět nabudou na důležitosti a atraktivitě. Náročné to z pohledu ocenění budou mít hlavně americké akcie. 

Měli by se tedy investoři zaměřit na nějaké konkrétní trhy, které byly třeba dříve opomíjeny a jejichž potenciál je vyšší?

Odbourání některých významných globálních rizik bude hrát do karet rozvíjejícím se trhům, které v roce 2019 zaostaly a podobně jako ty evropské se obchodují vůči USA s výrazným diskontem. Atraktivně v tomto směru působí především akcie našeho středo- a východoevropského regionu. Právě tento region se může vedle zajímavého ocenění v porovnání s globálními emerging markets pochlubit i velmi zajímavým dividendovým výnosem. 

Když pomineme akcie, jak zajímavé mohou být například investice do komodit?

Přestože komoditní trh jako celek vlivem obrovské dominance ropy a jejího přebytku na straně nabídky nezavdává přílišného optimismu, i zde najdeme několik zajímavých, dílčích investičních příběhů. Mezi jeden takový patří bezpochyby zlato. A vlastně i stříbro. Na drahých kovech jsme letos patrně byli svědky otáčejícího se velkého cyklu. Vývoj posledních měsíců totiž potvrzuje domněnku, že se do zlata vrací velcí hráči a zájem o ně není pouze krátkodobou záležitostí v honbě za bezpečným přístavem. Do začátku roku vstupovalo zlato na dohled 1300dolarové metě a začátkem září na okamžik prolomilo hranici 1550 USD. Navzdory velkému poklesu rizikové averze v posledních měsících byla korekce na zlatě překvapivě mělká, ne větší než 6 %, což dává dobrý základ pro optimistický výhled i na následující období. Ostatně opětovné prolomení 1500 USD v samotném závěru letošního roku, akciové euforii navzdory, hovoří samo za sebe.

A co třeba tolik omílané dluhopisy? 

Přestože dál zpomalující se globální ekonomika povede k mírnému nárůstu defaultních sazeb a roztahování kreditních spreadů, budou například firemní dluhopisy s kratší dobou do splatnosti investicí, kterou by si konzervativnější investor rozhodně měl podržet i v roce 2020. Drobný korunový investor, aby si zajistil přístup k dobře diverzifikovanému dluhopisovému portfoliu, by měl proto volit fondy korporátních dluhopisů s nízkou durací a zajištěným měnovým rizikem. Právě druhá jmenovaná podmínka je kromě kratší splatnosti mimořádně důležitá a vlastně i klíčová. Vedle odbourání rizika pohybu měn, které je v průměru větší než u cen samotných bondů, bude totiž měnové zajištění navíc ještě generovat nezanedbatelný dodatečný výnos. 

Můžete to vysvětlit i na nějakém příkladu?

Pro lepší představu - v případě eurového dluhopisu by česká koruna musela oslabit o více než 2 % - zhruba 50 haléřů vůči euru - aby na tom byl investor bez zajištění ve výsledku lépe než ten, který má měnu zajištěnou. Takže kdo naopak sází na další posílení české koruny, což je mimochodem i hlavní scénář České národní banky, má svou volbu jasnou. Zajistit. Měnově nezajištěná investice navíc podléhá v korunovém vyjádření mnohem větším výkyvům.

Do toho všeho ale může ještě hodně promluvit centrální banka...

Česká národní banka se v roce 2019 nepřidala k všeobecnému trendu snižování úrokových sazeb. Naopak. Část bankovní rady by kvůli cíl přestřelující inflaci a slabší koruně ráda viděla sazby výše. A pouze globální nejistoty v roce 2019 a razantní zpomalení některých unijních ekonomik zabránily zvýšení sazeb. Dá se tak předpokládat, že základní sazba ČNB zůstane okolo současných úrovní ještě po dlouhou dobu. 

To hraje do karet také fondům peněžního trhu, ne?

Ano. Jde tak o mimořádně dobrou zprávu pro nejkonzervativnější investory. Fondy peněžního trhu, které se vyznačují nejnižšími poplatky, budou schopny nejen konkurovat, ale pravděpodobně dokonce porazí investice do státních krátkodobých dluhopisů. Celková plochost české křivky, v jejímž důsledku nejsou investoři odměněni vyšším ročním výnosem na delších splatnostech, pak nečiní atraktivními ani fondy s dlouhými českými státními dluhopisy.