Kondo: Minimální mzda jako nástroj zvyšování produktivity

Japonsko čelí poklesu populace a ekonomové se proto v této zemi snaží přijít na způsob, jak zvýšit produktivitu a eliminovat tak negativní vliv onoho poklesu na ekonomickou aktivitu. Jak na stránkách VoxEU poukazuje ekonom Keisuke Kondo, mezi návrhy se objevuje i zvýšení minimální mzdy, které by na produktivitu mohlo mít dvojí dopad. Jednak by mohlo firmy přímo nutit ke krokům, které produktivitu zvyšují. A také by mohlo z trhu vytlačit ty, které nejsou schopny produktivitu zvyšovat. Je možné, že by zvýšení minimální mzdy skutečně přinášelo tento pozitivní efekt?

Kondo poukazuje na práci bývalého analytika banky Goldman Sachs D. Atkinsona, který tvrdí, že v Británii popsaný efekt skutečně nastal. Podle Atkinsona je hlavním problémem v Japonsku nízká kvalita managementu a tudíž je namístě uvažovat o krocích, které by management nutily k aktivitě a zvyšování produktivity. Takové firemní reformy by pak mohlo nastartovat právě zvýšení minimální mzdy. Kondo k tomu ovšem dodává, že tento krok má i další dopady a tudíž je nutné jej pečlivě zvažovat.

Ekonom vysvětluje, že pokud by minimální mzda zvyšovala produktivitu ve všech firmách, došlo by k jejímu růstu jak na mikro, tak na makroekonomické úrovni. Kdyby ovšem fungoval pouze ten efekt, že by vyšší minimální mzda vytlačila z trhu méně produktivní společnosti, makroekonomická produktivita by vzrostla i přesto, že by u více produktivních firem nedošlo ke změně. Klíčové pak je, zda lidé, kteří ztratí zaměstnání v méně produktivních firmách, získají nové v těch produktivnějších.

„Méně produktivní společnosti nebudou schopny čelit požadavkům na vyšší mzdy, tudíž pravděpodobně opustí trh. Je ovšem nepravděpodobné, že by produktivnější společnosti byly schopné okamžitě navyšovat svou výrobu a zaměstnanost,“ píše ekonom. A dodává, že je proto nutné pečlivě zvažovat, zda dojde k efektivní realokaci zdrojů od méně produktivních k produktivnějším společnostem.

Kdyby tedy zvýšení minimální mzdy vedlo k plošné restrukturalizaci firemního sektoru, bylo by zvýšení produktivity patrné jak na úrovni společností, tak v celé ekonomice. Pokud dojde pouze k vytlačení nejslabších společností z trhu, ve zbytku korporátního sektoru nebude vyšší produktivita patrná, přestože v celé ekonomice se i tak zvýší. V kratším období se pak dá čekat, že dojde ke snížení firemní ziskovosti. V praxi by tedy pravděpodobně nastaly oba popsané efekty a podle toho by vypadal i výsledek, míní ekonom.

„Pokud firmy nenabídnou mzdy odpovídající dovednostem a vzdělání zaměstnanců, nebudou schopny získat lidi s vysokou odborností a dovednostmi, nebo je motivovat k tomu, aby investovaly do svého lidského kapitálu. Japonské společnosti se snaží měnit tradiční přístup k zaměstnancům včetně zaměstnání poskytovaného po celý život, odměn založených striktně na pozici v korporátním žebříčku či na masovém přijímání těch, kteří právě skončili svá studia,“ tvrdí ekonom. Zvyšování produktivity ovšem znamená v Japonsku stále prioritu a je tudíž dobré diskutovat i tom, jak by k němu mohly přispět minimální mzdy.

Zdroj:VoxEU