Macronova penzijní reforma bude spravedlivější

Co se děje ve Francii kolem velkých stávek proti důchodové reformě? Francii zachvátila vlna masivních stávek proti Macronovým penzijním reformám.

Abyste lépe pochopili, co se děje:
• Stručně řečeno, Macronova reforma si klade za cíl sjednotit různá francouzská státní důchodová pojištění do jednoho unikátního bodového penzijního systému.
• Prezident věří, že tyto reformy zajistí v dlouhodobém horizontu budoucnost francouzských penzí, a že díky nim bude celý systém spravedlivější.

Klíčové problémy
Hlavním problémem celé bodové reformy je, že pro důchodce možná nebude tak výhodná, jak vláda tvrdí. Emmanuel Macron slibuje „zlaté pravidlo“, které jim zajistí udržení životního standardu. Ve Švédsku, kde byl důchodový systém podobného typu zaveden už před 20 lety, se ale v době, kdy poklesly finanční rezervy nebo vládní příjmy, například v letech 2010 a 2011, hodnota penzijního bodu snižovala. Švédské reformy tak v konečném důsledku zvýšily sociální nerovnost. Pokud si Francie nevezme ze švédského systému ponaučení, stane se jí pravděpodobně totéž.

Skromný návrh
Francouzský lid by si měl uvědomit, že aby si mohl pohodlně užívat důchod, bude si muset sám spořit, jako někteří Švédové. A někteří Francouzi už to tuší. Průzkum realizovaný letos v dubnu pro pojišťovnu AG2R La Mondiale Matmut ukázal, že 45 % Francouzů chce smíšený důchodový systém, který kombinuje průběžný veřejný systém s kapitalizací. To ale neznamená, že by si víc spořili na důchod. Jen 20 % z nich si spoří pravidelně. To jasně ukazuje, že francouzská populace má dosud silnou averzi vůči riziku, nemá dostatek finančních dovedností a upřednostňuje investice do nemovitostí.

To by bylo možné změnit například zjednodušením systému soukromého důchodového připojištění a zavedením daňových stimulů. Právě toho se snaží dosáhnout zákon Macron II prostřednictvím nového daňově zvýhodněného důchodového systému PER1 spuštěného k 1. říjnu 2019. Nyní jsou veškeré uspořené peníze odečitatelné z daní a ve chvíli, kdy střadatelé dosáhnou důchodového věku a začnou pobírat důchod, jsou daněny nižší sazbou. Francie však nebude schopná garantovat vysoké penze, které dnes pobírá mnoho tamních důchodců. Z dlouhodobého hlediska by si ti, kdo si to mohou dovolit, měli začít střádat na důchod už dnes.

O autorovi:
Christopher Dembik je vedoucím oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank v Paříži. Členem týmu Saxo Bank se stal v roce 2014 a vedoucím makroekonomické strategie je od roku 2016. Zaměřuje se na analýzu monetární politiky a globální makroekonomický vývoj ovlivněný fundamentálními ukazateli, náladou trhu a technickou analýzou.
V roce 2015 získal cenu Thomson Reuters StarMine pro nejlepší makroekonomické předpovědi ve Francii. Pro Saxo Bank tvoří Dembik měsíční Makroekonomické vyhlídky, které se zaměřují na monetární politiku, a pravidelně vydává své analýzy francouzské a polské ekonomiky. Často je citován v mezinárodních zpravodajských médiích, jako jsou např. Bloomberg, TF1 a Newsweek.
Dembik dříve pracoval jako analytik francouzského velvyslanectví v Tel Avivu a během studií na Ekonomickém ústavu Polské akademie věd napsal práci na téma budoucnosti eurozóny.
Christopher Dembik vystudoval fakultu mezinárodních studií na Sciences Po Paris. Jeho rodným jazykem je francouzština, ale mluví také dobře anglicky a španělsky a domluví se trochu hebrejsky.