Jaké jsou námitky opozice vůči důchodové reformě ve Francii?

Francouzský prezident Emmanuel Macron slíbil reformovat francouzský důchodový systém, přičemž mnoho z jeho předchůdců tváří v tvář tvrdému odporu veřejnosti selhalo. Jako vždy, i tuto zimu plánují odborové svazy řadu stávek.

Cílem Marconových reforem je finanční zajištění udržitelnosti důchodového systému. To by ale znamenalo postupné zvyšování věku odchodu do důchodu, což by podpořilo růst HDP na další desetiletí. Dlouhodobé projekce Bloombergu ale ukazují, že hospodářský úspěch závisí více na tom pracovat efektivněji než déle.

Na velikosti pracovní síly záleží

S porodností 1,9 na ženu má Francie příznivější demografický profil než většina zemí v Evropě. Přesto ale generace baby-boom (ti narozeni ve 40. a 60. letech) dosáhla věku odchodu do důchodu a počet lidí ve věku 15 až 64 let začal klesat. To je významný demografický faktor pro příštích 20 let.

Eurostat počítá s čistou imigrací přibližně 60 000 lidí za rok, tj. asi 0,15 % francouzské populace ve věku 15 až 64 let. To je relativně malé číslo ve srovnání s jinými velkými evropskými ekonomikami, ale ve světle posledních údajů je to rozumný odhad. Tento malý příliv bude pouze částečně kompenzovat vliv stárnutí na celkovou pracující populaci.

Dopad na pracovní sílu a na pracovní zdroje bude nakonec záviset na tom, kolik lidí ve věku 15 až 64 let bude ekonomicky aktivních – tj. buď pracujích, nebo dostupných pro práci a aktivně si hledajících zaměstnání.

Demografie, míra aktivity

Míra aktivity této věkové skupiny 15 – 64 let byla loni 71,9 %, mírně pod průměrem eurozóny (73,5 %). Slabší účast byla do značné míry vysvětlena věkovou skupinou starších: průměrná míra aktivity osob ve věku 55 až 64 let byla pouze 56 % ve srovnání s 62,7 % u eurozóny.

Naproti tomu míra aktivity byla u skupiny mezi 25 a 54 lety relativně vysoká (87,7 % oproti 85,7 % pro eurozónu) s vysokou mírou účasti žen. Se zvyšujícím se podílem starších lidí na pracovní síle se jejich nižší účast na průměrné aktivitě ještě zintenzivní.

Zákonný věk odchodu do důchodu ve Francii je v současné době 62 let. V kombinaci s různými možnostmi předčasného odchodu do důchodu OECD odhaduje, že průměrný efektivní věk odchodu do důchodu byl v roce 2017 kolem 60,5 let – tedy jeden z nejnižších v eurozóně a výrazně pod průměrem OECD (65,3 pro muže a 63,6 pro ženy).

Cílem navrhované reformy Delevoye by bylo harmonizovat důchodový režim napříč různými pracovními pozicemi a vytvořit takzvaný klíčový věk 64 let, kdy budou dělníci moci požádat o plný státní důchod. Cílem je motivovat pracovníky, aby odešli do důchodu později, čímž by se uzavřela možnost předčasného odchodu do důchodu prostřednictvím harmonizace různých důchodových plánů.

Vzestupný trend v činnosti starších pracovníků

Míra aktivity mezi osobami ve věku 55 až 64 let se za posledních 30 let stabilně zvyšovala díky reformám a změnám v pracovních vzorcích. Předpokládáme, že tento vzestupný trend bude v příštím desetiletí pokračovat a pomůže vyrovnat vliv zmenšující se základny ve věku 15 až 64 let.

Odpor odborů vůči důchodové reformě znamená pro tuto prognózu riziko. Pokud by se míra aktivity starších pracovníků zastavila na současné úrovni, Bloomberg očekává, že se pracovní síla v první polovině příštího desetiletí mírně zmenší a následně stabilizuje. To by snížilo roční růst HDP o asi 0,2 procentního bodu.

Produktivita je klíčovým motorem růstu

Změny v pracovní síle přispívají k trendům v růstu produkce pouze okrajově. Důležitější determinantou ekonomického potenciálu než počet odpracovaných hodin je produktivita odpracovaných hodin.

Ve Francii, stejně jako ve většině vyspělých ekonomik, produktivita od globální finanční krize zpomalila. Bloomberg odhaduje, že meziroční růst celkové produktivity faktorů za posledních pět let dosahoval průměrně 1,4 %, ve srovnání s přibližně 2,3 % ve dvou desetiletích před rokem 2007.

Dlouhodobé předpovědi Bloombergu pro Francii předpokládají že nárůst produktivity se v roce 2019 z dočasné stagnace zotaví a stabilizuje se kolem svého pokrizového průměru. Pokud se tento nárůst neuskuteční, umazalo by to z ročního růstu asi 0,5 procentního bodu.

Řada reforem trhu práce pod vedením Macrona v posledních několika letech by mohla přinést určitou možnost navýšení projekcí. Umožňuje pracovníkům přerozdělit pracovní místa a zlepšit vzdělávání, včetně celoživotního odborného vzdělávání. Pokud by se zvýšení produktivity mělo vrátit ke svému předkrizovému průměru, mohl by být roční růst HDP až o 0,7 procentního bodu vyšší.

Vyhlídky na růst produktivity zůstávají velmi nejisté, zejména vzhledem k tomu, že základní trendy, včetně změny klimatu a nových technologií by mohly mít vysoce rušivý vliv.

Zdroj: Bloomberg Economics