Na vysokou chce trojnásobek lidí než na učňák. Přibývá bizarních oborů

V Česku dlouhodobě klesá počet žáků, kteří se hlásí na řemeslné výuční obory, jako je například zedník nebo instalatér. V kontrastu s tím naopak řada vysokých škol otevírá stále nové, většinou humanitní studijní programy. Podle statistik je studentů vysokých škol více než trojnásobek proti učňům.

Je libo studovat charitativní a sociální práci, ochranu obyvatelstva nebo řízení volnočasových aktivit? Není problém, i takové obory se dají na vysokých školách najít. A o studenty nemají nouzi.

"O humanitní obory je stále zájem, navíc výzkumy ukazují stejnou uplatnitelnost absolventů z humanitně zaměřených fakult jako z ostatních," popsala mluvčí olomoucké Univerzity Palackého Gabriela Sýkorová Dvorníková.

Zato učňáky už roky zejí prázdnotou. Některé obory, jako je zedník, se na části škol už neotevírají, protože o ně není zájem. Třeba na odborné škole v Ústí nad Labem se ročně otevírá třída zedníků s přibližně 15 žáky, studium jich ale dokončí jen polovina.

Na dobrého truhláře, elektrikáře nebo právě zedníka si pak musejí zákazníci počkat i půl roku. Na trhu jich je totiž dlouhodobě nedostatek.

"Zájem žáků o studium v učebních oborech setrvale klesá. V loňském roce došlo k malému výkyvu, kdy vzrostl mírný zájem o učební obory elektrotechnické, ale byl to jednorázový výkyv," uvedla mluvčí ústeckého krajského úřadu Magdalena Fraňková.

Zatímco před deseti lety se do učebních oborů hlásilo 114 tisíc žáků a přijato jich bylo bezmála 40 tisíc, loni už jich bylo přijato jen 29 tisíc. Zato na vysokou školu se hlásilo 200 tisíc zájemců a přijatá jich byla polovina.

"Problém je ten, že jim jde pouze o to absolvovat nějakou vysokou školu a potom se různě potácejí od zaměstnání k zaměstnání," myslí si ředitel Střední odborné školy v Ústí nad Labem Vítězslav Štefl.

Největší šanci uspět na trhu práce pak mají zedníci, truhláři, instalatéři nebo autoelektrikáři.