Ranní glosa: Polský hospodářský zázrak versus Kaczyńského staronová vláda (PiS)

Když v roce 2015 v polských parlamentních volbách překvapivě získala strana Právo a spravedlnost (PiS) nadpoloviční většinu křesel a začala realizovat svůj křesťansko-sociální program, byl to pro mnohé šok. Překvapena byla mimo jiné i přední ratingová agenturu S&P, která byla tak vystrašena, že již na počátku roku 2016 snížila Polsku rating.

Píše se rok 2019 a Právo a spravedlnost opět získává nadpoloviční většinu v klíčové dolní komoře parlamentu. Tentokrát však nikdo Polsku rating snižovat nehodlá a polský zlotý v reakci na výsledky voleb dokonce posílil. Skeptický hlas by zde mohl říci, že trh je spokojen s tím, že vítězství národně orientované PiS nakonec bylo menší, než se čekalo, takže manévrovací prostor nové vlády bude omezen. Vládnoucí strana nejenže nedosáhla na ústavní většinu (? křesel), ale nezískala ani třípětinovou většinu nutnou k případnému přehlasování prezidentského veta. V tomto ohledu je sice pravdou, že prezident Duda je ze stejné strany, avšak již za půl roku budou prezidentské volby a příští hlava státu se nemusí chovat k návrhů zákonů z dílny PiS tak přívětivě. Tento scénář může dokonce nastat i v případě, že Duda svůj post obhájí. Polský prezident totiž může být znovu zvolen jen jednou a tak by se Duda po svém případném druhém prezidentském vítězství mohl v úřadě chovat daleko nezávisleji a vládu PiS držet v ústavních mantinelech.

Optimistický pohled na perspektivu dalších čtyř let vlády PiS ovšem vychází z pozitivní zkušenosti z posledních čtyř let, kdy polská ekonomika prožila z makroekonomického pohledu fantastické období. Díky růstu HDP na úrovni pěti procent ročně nabrala reálná konvergence neuvěřitelné tempo a dvouciferná míra nezaměstnanosti se dostala na rekordně nízká 3 %, takže také Polsko dnes trpí nedostatkem lidí na trhu práce. To vše se odehrálo při stabilně nízké inflaci a vyrovnané platební bilanci. Pravda, vláda PiS se sice nevyvarovala výstřelků v podobě uplácení starších voličů třináctými důchody či snížením věku pro odchodu do důchodu, avšak to vše se odehrálo za postupné redukce deficitu a vládního dluhu. Je také poctivé dodat, že polský hospodářský zázrak posledních čtyř let byl z nemalé části vystavěn na externích faktorech - především na nezanedbatelných transferech z fondů EU. Ovšem i zde je třeba vládě PiS připsat kredit, neboť navzdory politickým konfliktům s EU se chovala velmi pragmaticky a byla schopna na dotacích z unie načerpat (a následně prostavět) 2-2,5 % HDP ročně. To jsou cifry, o kterých si ČR může nechat jenom zdát.

Střízlivě zhodnoceno z makroekonomického pohledu se tedy není třeba obávat dalších čtyř let vlády Práva a spravedlnosti a umírněnou reakci polských finančních trhů na výsledky voleb berme jako odpovídající.