PWC: Až 40 % pracovních míst v ohrožení. Digitalizace v ČR nejvíce dopadá na středoškolsky vzdělané ženy

Česko ve srovnání 29 zemí, na které se studie PwC Will robots really steal our jobs? zaměřila, patří mezi nejohroženější. Hůře jsou na tom ve výhledu do poloviny 30. let jen Slovensko, Litva a Slovinsko.

„Dle různých studií a již probíhajících projektů robotizace a automatizace se očekává největší dopad na finanční a účetní aktivity, administrativní činnosti, které jsou často rutinní povahy a spočívají ve vyhledávání a zpracování informací a jejich prezentaci pro další rozhodování, a to jak v soukromém, tak veřejném sektoru. Potom následuje výroba, ve které se zavádějí modernější samořízené stroje s využitím internetu věcí,“ říká partner poradenské společnosti PwC a expert na lidské zdroje Peter Chrenko.

Z čerstvého průzkumu PwC vyplývá, že běžní pracovníci nevnímají nástup automatizace negativně. S tím, že rostoucí digitalizace ovlivní jejich práci, kalkuluje 53 % dotázaných. Negativně ale tuto skutečnost vnímá jen 28 % z nich. Naopak 61 % dotázaných uvedlo, že si od automatizace slibuje usnadnění své práce. Možnosti a postoje k automatizaci se ale i nadále liší dle úrovně vzdělání jednotlivce, bydliště, pohlaví i věku.

Ti, kdo výuku neabsolvovali, ji nemusí dohnat ani v dospělosti nebo na kurzech

Nejvíce optimističtí jsou v otázce využití nových technologií v zaměstnání vysokoškoláci, a to přesto, že ve větší míře počítají s tím, že zásadním způsobem ovlivní jejich pracovní náplň. Díky škole se setkali nejen s výukou zaměřenou na technologie, ale častěji se věnují dalšímu digitálnímu vzdělávání i ve svém volném čase nebo dostanou nabídku kurzu od svého zaměstnavatele.

Ti pracovníci, kteří po střední škole ve studiu nepokračovali, reflektují, že si k technologiím cestu sami nenašli a ani později se na ně s nabídkou kurzů nedostává ze strany jejich nadřízených. S možností absolvovat školení zaměřené na digitální technologie se setkalo 80 % osob s vysokoškolským diplomem a jen 62 % s dokončenou střední školou. Strach o budoucnost své práce tak podle PwC cítí 17 % středoškolsky vzdělaných zaměstnanců.

Samotná automatizace přitom podle Chrenka nemusí mít za následek snižování počtu zaměstnanců, ale jednoznačně přináší zvýšené nároky na dovednosti zaměstnanců a změny stylu i formy práce s cílem zvyšování produktivity.

„Neměli bychom tedy zapomínat na upskilling a reskilling zaměstnanců a v obchodním modelu pracovat s flexibilnějšími pracovními úvazky, jako jsou nezávislí kontraktoři, dočasné a zkrácené úvazky, pracovní pohotovost, crowdsourcing, dohody o půjčování pracovníků nebo sdílení expertů,“ upozorňuje expert na vývoj trhu práce Chrenko.

Nadřízení mladším zaměstnancům kurzy nenabízejí. Přesto jsou optimističtí

Perspektivu ve vztahu k technologiím neovlivňuje jen délka studia. Demografické rozdíly jsou dalším faktorem, který má na přístup k digitálním technologiím zásadní vliv. Muži si častěji než ženy myslí, že rozšíření technologií bude mít pozitivní dopad na jejich pracovní náplň a slibují si od nich i lepší vyhlídky na zaměstnání. Také muži se častěji sami snaží získat nové dovednosti, alespoň to tvrdí 80 % dotázaných mužů a o 6 procentních bodů méně žen.

Pozitivní pohled na digitální technologie celkově roste, a to napříč věkovými skupinami. Mezi 18 a 34 lety je pozitivně vnímá 69 % zaměstnanců, ve věku mezi 35 a 54 lety 59 % zaměstnanců a u osob starších 55 let se tábory odpůrců a příznivců technologií rozdělují přesně na půl.

Ani nejmladší věková skupina přitom nemá zaručeno, že se jejich zaměstnavatel bude zajímat o jejich vzdělávání v digitální oblasti. Nabídku kurzu dostalo jen 18 % zaměstnanců ve věku 18 – 34 let, u starší skupiny příležitost dostalo 29 % osob a u starších 55 let 38 % dotázaných.

Hrozbou pro české pracovníky může být podle Chrenka paradoxně nynější nízká nezaměstnanost.

„Zaměstnanci mohou často odcházet za lepší nabídkou, aniž by na sobě pracovali a rozvíjeli své dovednosti. Navíc ze škol nám vychází mnoho absolventů, kteří jsou bez upskillingu, nebo reskillingu nezaměstnatelní. Pokud nebudeme řešit upskilling a reskilling jako celospolečenskou prioritu, může se nám stát, že zaměstnanci, kteří budou propuštěni, se stanou nezaměstnatelnými a nepřitáhneme do ČR novou ekonomickou aktivitu. Kapitál se umísťuje tam, kde jsou schopní zaměstnanci a dokážou ho zhodnocovat svou efektivní prací,“ říká Chrenko.

Podle něj je tu ale i dost pozitivních příkladů, u kterých se dá inspirovat. „Například Volkswagen, Škoda-Auto, Siemens nebo v retailu Albert si tento problém globálně i lokálně uvědomují a snaží se s tím něco dělat ve formě upskilling a reskilling programů, které jejich zaměstnance naučí novým dovednostem, aby tak mohli být relevantní v digitální době a získali zajímavější práci,“ dodává expert ze společnosti PwC.

Jako příklad země, která se na budoucnost připravuje správně, uvádí Chrenko Lucembursko. Vláda tam již dva roky nabízí financování upskillingu firem, které se přihlásily do programu s cílem zvýšit dovednosti svých zaměstnanců na nově obsazených pozicích.

 „Firmy dlouhá léta vzdělávají své zaměstnance jen plošně. Dají každému v průměru tři nebo pět dní školení ročně a z nich jen pětinu věnují skutečným novinkám. To ale nestačí. Radíme firmám, že je třeba zaměřit se na vzdělávání pracovníků, jejichž profese se digitalizací nebo automatizací podstatně změní nebo zanikne a jim věnovat dvacet i více dní intenzivního vzdělání,” vysvětluje hlavní rozdíl mezi běžnými firemními školeními a nutným doplněním digitálních dovedností partner PwC Luxemburg Christian Scharff.