Zajímavé čtení o metru a jeho zatopení

Zatím to vypadá buď na primátora Igora Němce nebo ředitele Dopravního podniku Milana Houfka. Lidem v promočených montérkách pak ve smradlavou vodou zatápěných tunelech šlo doslova o kejhák, když napravovali jejich hru na krizový protipovodňový štáb. A z dramatu potupná porážka. Podle dostupných informací začala během středy voda přes povrchové protipovodňové stěny pronikat nejprve do stanice Invalidovna. Když začala po schodech téct dolů, obsluha nečekala a vysunula tzv. atomový uzávěr pod eskalátory.

Povídá se, že příslušný dispečer okamžitě obvinil příslušné pracovníky z anarchie, z překročení pravomocí a přikázal jim uzávěr znovu otevřít. Naštěstí neposlechli a poslali ho do háje. Stejná tragikomedie se odehrávala na stanicích Křižíkova a Palmovka. Tu zradil proud špinavé vody od supermarketu Delvita. Čas běžel a dispečeři stále odmítali aktivovat a zatáhnout traťové i staniční předěly. Jako první byl pak spuštěn předěl mezi Palmovkou a Invalidovnou. Ale do té už vnikala voda kabelovými průchodkami zpod eskalátorů a kolem atomových vrat stříkaly vodorovné proudy vody. Křižíkova dopadla stejně. To všechno přes maximální výkon automatických čerpadel řízených plováky. Stále ještě nebyl zavřen traťový předěl mezi Křižíkovou a Florencí na sedmnáctém kilometru, která je položená nejhlouběji. Dispečink byl neoblomný a stále nesouhlasil: "Nebudeme ho zavírat, musí jezdit vlaky." Když konečně ochrana metra vydala jeho elektromotorům impuls k zavírání, nebyly už pod proudem. Elektrické vedení i s motory vyřadil zkrat. Voda, která tunelem od stanice Křižíkova přitékala, totiž cestou hravě překonala tři čerpadla i s jímkami.

Ruční zavírání trvá nejméně hodinu a půl. Na hřídel se nasadí klika a točí a točí a točí do vystřídání. Kliku však neměli. Museli použít velkou nasazovací ráčnu, takže zvedali pár kilo železa navíc. Další zdržení. Později na Palmovce v kolejišti vytryskl gejzír. Voda stříkala z otvoru, kterým měla odtékat. Podnikoví hasiči na vývěr naházeli pytle s pískem. Právě když odešli pro další, ozvala se rána. Stěnu za gejzírem vyrazila voda i s protipožárními dveřmi, které podle očitých svědků přesekly kolej. Stěna byla tenká, stavěná takzvaně na půl cihly. Z otvoru začal vytékat stabilní rovný proud vody. Hasiči si zapálili cigarety a rýpali do kolegy "hele ty už si vlastně mrtvej". Mluvčí dopravního podniku Michaela Kuchařová v televizním šotu prohlásila dveře za protitlakové. Ovšem, kdo někdy skutečně takové dveře viděl, už si je nesplete s protipožárními, byť hodně tlustými dveřmi. Za stěnou byl totiž prostor pro kabely, opět někde uvnitř selhaly těsnicí kabelové průchodky.

Palmovka byla na odpis. Postupem času voda dostala stanici Českomoravskou a Vysočanskou, kde se hladina zastavila na více než šesti metrech směrem ke stanici Kolbenova. Podle plánku výškového profilu trasy B, který máme k dispozici, leží Palmovka na 22. kilometru trasy a výše než to, co je zatopeno dále za ní, až ke kilometru 23,213. Tedy k Vysočanské. O spouštění tunelových předělů v této lokalitě nemáme žádné zprávy. "Béčko" měří mezi stanicemi Smíchovské nádraží a Vysočanská přesně deset kilometrů.

Na obou koncích tunelu se hladiny srovnaly do přibližně stejné výšky. To vypadá spíše jako spojené nádoby známé z hodin fyziky na základní škole, než na chráněný protiatomový kryt. Mezi Náměstím Republiky a Karlovým náměstím se nepovedlo zavřít další předěly. Podle bývalých pracovníku závodu Metro není uvěřitelné, že by jich tolik selhalo z čistě technických důvodů.