Perly týdne: Dramatická změna trhu s ropou, prezident chce koupit Grónsko, u nás stravenková revoluce

Mění se ropné vzorce, Trump chce koupit Grónsko, něco o inverzní křivce. Čínská stimulace a v Česku stravenková revoluce. Přinášíme pravidelné Perly týdne.

Ve světě…

 

Koupit si Grónsko: Média ve světě i u nás si všímají zprávy, kterou přinesl deník WSJ a která tvrdí, že americký prezident Donald Trump má zájem o koupi Grónska. WSJ konkrétně píše, že „americký prezident vyjádřil zájem o koupi...a požádal své pomocníky, aby tuto možnost prozkoumali“. Údajně se na koupi ptal i poradců v Bílém domě, ale „s rozdílnou mírou vážnosti“.

 

The Guardian k tomu podotýká, že tato myšlenka není ve skutečnosti tak překvapivá, protože v roce 1946 se americký prezident Harry Truman pokoušel od Dánska Grónsko koupit a to za 100 milionů dolarů. Dánové ale tentokrát odmítli, na rozdíl od roku 1917, kdy Američanům prodali Panenské ostrovy. The Guardian se optal dánské ambasády ve Washingtonu na to, co si Dánové myslí o možnosti současného prodeje Grónska, ale odpovědi se mu prý zatím nedostalo.

 

 

Mění se ropné vzorce: CNBC tento týden informovala o tom, že Saúdská Arábie „dramaticky mění své exporty ropy do Číny“. Tyto vývozy se totiž během jednoho roku zdvojnásobily, zatímco exporty do USA klesly téměř o dvě třetiny. Podle serveru TankerTrackers.com, který na základě satelitních snímků sleduje ropné tankery, vyvezla saúdská Arábie v červenci do Číny „neuvěřitelných 1 802 788 barelů ropy za den (bpd)“. V srpnu roku 2018 to přitom bylo 921 811 bpd. Do USA Saúdská Arábie v červenci vyvezla 262 053 bpd, což je asi o 62 % méně než v srpnu 2018.

 

CNBC píše, že dovozci ropy z Asie museli přikročit k nahrazení ropy z Iránu. A Spojené státy se zase stávají stále více soběstačné. Podle CNBC ale popsaný posun odráží „mix krátkodobé taktiky a dlouhodobé strategie Saúdské Arábie“. Tato země se prý poučila z roku 2017, když zjistila, že nejvyššího růstu cen získá ve chvíli, kdy omezí exporty na největší a nejlikvidnější trh – tedy do Spojených států. Jinak řečeno, „je to nejjednodušší způsob, jak snížit zásoby ropy ve světě a změnit medvědí sentiment na trzích“. Čínu popisuje zakladatel TankerTrackers.com Samir Madani jako „černou díru, která je schopná jednoduše absorbovat barely z celého trhu a to zejména ve chvíli, kdy ceny klesnou“. Tedy i v současné době, kdy Čína spokojeně zvyšuje své zásoby.

 

 

Kontrariánský sentiment: Investiční společnost Bespoke si všímá toho, že býčí i medvědí sentiment na trhu se dostal do extrémních hodnot a to způsobem, který může být interpretován jako „kontrariánský býčí signál“. V minulosti došlo konkrétně šestnáctkrát k tomu, že medvědí sentiment se nacházel jednu směrodatnou odchylku nad průměrem a býčí sentiment ve stejnou dobu jednu směrodatnou odchylku pod průměrem a to po dva týdny za sebou. Následné chování trhu zobrazuje graf. Půl roku po tomto jevu posílil trh v průměru o více než 11 %, rok po něm o více než 21 %:

 

 

Co přináší inverze křivky: CNBC si podobně jako řada jiných všímá, že „došlo k obávané inverzi výnosové křivky, kdy se výnosy dvouletých vládních obligací dostaly nad výnosy obligací desetiletých“. „Historická analýza ale přes všechny obavy na trhu ukazuje, že akcie obvykle posilují ještě 18 měsíců poté a až pak se na trhu objevují problémy“, dodává CNBC na základě analýzy Credit Suisse. Ta připomíná, že inverze křivky je podle dosavadních zkušeností spolehlivým signálem přicházející recese. Ale dodává, že během oněch 18 měsíců si akcie v průměru připsaly více než 15 %.

 

Podobně smýšlí Bank of America Merrill Lynch. Ta tvrdí, že akciový trh dosahuje vrcholu 2 – 3 měsíce po inverzi křivky, ale „může to trvat také až dva roky“.  Následující tabulka Credit od Suisse ukazuje, jak si americké akcie vedly historicky poté, co došlo k inverzi výnosové křivky, první část popisuje kumulativní návratnost (6 – 36 měsíců), druhá návratnost v konkrétním období:

 

 

 

Test čínské stimulace: JP Morgan tvrdí, že nová cla zavedená Spojenými státy „otestují čínskou schopnost stimulovat ekonomiku“. Hlavní ekonom banky Bruce Kasman se domnívá, že se 40 % pravděpodobností propukne v globální ekonomice v následujících 6 – 9 měsících recese. Jedním z klíčových faktorů bude právě vývoj v Číně. Tamní vláda se již řadu měsíců snaží omezit škody, které na hospodářství páchají obchodní spory se Spojenými státy. Kasman se domnívá, že její pokusy o monetární a fiskální stimulaci do určité míry zafungovaly, nicméně v tuto chvíli není jasné, jak velkou ranou budou nově zaváděné tarify. Podle oficiálních statistik rostla čínská ekonomika ve druhém čtvrtletí tohoto roku o 6,2 %, což je nejnižší tempo růstu za posledních 27 let.

 

 

… a u nás doma

 

Stravenková revoluce: Seznam.cz píše o tom, že „návrh ministryně financí Aleny Schillerové vyměnit stravenky za hotové peníze, které by zaměstnanci od svých firem dostávali k výplatě, vyvolal zděšení mezi těmi, které byznys kolem stravenek živí“. Zavedení takzvaného stravenkového paušálu by podle výpočtů Asociace provozovatelů poukázkových systémů (APROPOS) mělo negativní dopad na státní rozpočet zhruba sedm miliard korun ročně. A současný systém – kdy firma dává zaměstnancům stravenky – má mít pozitivní dopad 1,6 miliardy korun ročně. Seznam.cz ovšem podotýká, že „Schillerová došla k jiným číslům“: faktický konec papírových stravenek by přišel rozpočet na dvě miliardy korun a podle ministryně „to stojí za to“.

 

 

Proti kouření a alkoholu: Idnes.cz píše, že „stát chce po zákazu kouření v restauracích a zvýšení daní na lihoviny omezit také dostupnost alkoholu. Mimo jiné by chtěl omezit i reklamy, které ho propagují“. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch v rozhovoru pro portál uvedl, že „zatímco u tabáku je reklama v elektronických i tištěných médiích v podstatě zakázaná, možná je pouze tam, kde se tabák prodává, u alkoholu žádné omezení není. Přitom ty dopady jsou často ještě horší než u tabáku, mám teď na mysli patologické jevy, jako je kriminalita“.

 

Reklama by podle ministra „neměla být v televizi, výrobci alkoholu do této reklamy investují miliardy korun a alkohol je prezentován jako něco, co je součástí společnosti, kde jsou lidé spokojení a šťastní, přitom v reálu je to úplně naopak, způsobuje to rozvraty rodin a další pohromy“. První zkušenosti s alkoholem u nás podle ministra „bohužel mládež získává už ve 12 letech a takového člověka propracovaná reklama může snadno ovlivnit“. Vzhledem k tomu, že se zvyšují životní úroveň a platy, alkohol se stává dostupnějším. Odborníci doporučují i nějakou restrikci dostupnosti alkoholu, řekl Vojtěch.