ČEZ: Předali jsme korektně řízení Vltavské kaskády Povodí Vltavy

V době, kdy ve v noci z úterý na středu 7. srpna začal ve Vltavě nebezpečně zvyšovat průtok, předal ČEZ ve středu ve 13.00 hod v souladu s manipulačními řády řízení Vltavské kaskády zcela do rukou Povodí Vltavy. Tuto skutečnost lze doložit zápisy v provozních denících dispečinků Povodí Vltavy i ČEZ. ČEZ tedy zcela předal řízení Vltavské kaskády již na samém začátku první vlny a upouštění přehrad v době mezi dvěma povodňovými vlnami ovlivňoval ani přinejmenším nemohl. Průtok Vltavskou kaskádou ostatně Povodí Vltavy, kterému vodní díla na této řece patří, řídí i v normální době a ČEZ - jako vlastník elektráren sousedících s přehradou - s postupem Povodí Vltavy pouze vyslovuje souhlas. Od 13.00 hod. 7. 8. byl o krocích Povodí Vltavy pouze informován.   

Během povodní v žádném případě a ani na okamžik k upřednostnění výroby před bezpečností obyvatel nebo ochranou majetku nedošlo a ani dojít nemohlo.Průtok řídilo Povodí Vltavy.

Manipulační řád

Pokud by přehrady i elektrárny měly jednoho vlastníka, pak by hrozba prodlení z důvodu vlastních, např. ekonomických zájmů, mohla být reálná. Manipulační řád, který stanovuje možnosti a rozsah energetického využití vodních děl, to však nedovolí. Tento manipulační řád podle zákona zpracovává správce povodí – na Vltavě je to Povodí Vltavy státní podnik - a schvaluje místně příslušný vodohospodářský útvar. Manipulační řád Vltavské kaskády jako celku byl schválen Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem životního prostředí. Naše elektrárenská společnost manipulační řády tedy nezpracovává, ČEZ je pouze účastníkem řízení při jejich schvalování. 

V době povodně…

Vodní elektrárny ČEZ díky povodni byly postupně vyřazovány mimo provoz ať již z důvodu zatopení nebo z důvodu nedostatečného spádu pro provoz elektrárny. V průběhu povodně sloužily pouze jako další odtok z přehrady. Z 8 vodních elektráren na Vltavě tak zůstaly v provozu pouze dvě, Slapy a Lipno. Z celkového instalovaného výkonu Vltavské kaskády 765 MW jsme tak provozovali pouze výkon 260 MW. Především vodní elektrárny Orlík a Štěchovice jsou natolik poškozené, že jejich provoz se obnoví až za několik měsíců, možná až za rok. Zaplavena je i elektrárna Mělník, problémy jsou s dopravou uhlí do uhelných elektráren. 

„Opravdu nejsme takoví hlupáci a blázni, abychom si přivodili mnohamilionové, zatím ne zcela vyčíslené, škody s vidinou zisku v řádu desetitisíců korun za elektřinu vyrobenou ve vodních elektrárnách,“ řekl k tomu Ladislav Kříž, tiskový mluvčí ČEZ.