ECB může letos snížit sazby

Eurozóna: Služby kompenzují průmysl
Ekonomický vývoj v eurozóně zůstává relativně křehký a data, která v poslední době přicházejí, jsou stále smíšená. Na jedné straně stojí 7,5% míra nezaměstnanosti, která je nejnižší od léta 2008 a s ní související růst sektoru služeb, maloobchodních tržeb apod. Na druhé straně stojí špatná data z průmyslu (především toho německého), která jsou ovlivněna horším vývojem v Číně a také vysokými riziky spojenými s brexitem, hrozbou vypuknutí obchodních válek atd. To pak negativně ovlivňuje chuť firem investovat.

Vývoj předstihových indikátorů v poslední době stagnuje. PMI naznačuje pokles průmyslové produkce v eurozóně, když ho dolů táhne především Německo. Ekonomický sentiment je v poslední době zhruba stabilní a to platí i o náladě německých firem zachycené v Ifo indexu.

I přes expanzi služeb (PMI za sektor služeb je v eurozóně bezpečně nad 50ti body) jsou ale stále inflační tlaky velmi nízké, což v pohledu ECB znamená potřebu držet měnovou politiku uvolněnou a případně jí ještě dále uvolnit.

Graf: Předstihové indikátory v eurozóně

ECB může letos snížit sazby
Z důvodu slabých inflačních tlaků zůstávají sazby ECB stále nízké (hlavní sazba 0 % a depozitní - 0,4 %). Ohledně prvního zvýšení sazeb posunula ECB časování a nyní komunikuje, že sazby nezvýší dříve než v polovině příštího roku. My očekáváme první zvýšení depozitní sazby až na přelomu let 2020 a 2021.

Pohyb sazeb může být ale ještě v letošním roce opačný, když se v tuto chvíli zdá, že ECB si chystá půdu pro další měnový stimul. Ten by mohl mít podobu snížení depozitní sazby, k čemuž by mohlo dojít již nyní v červenci (případně v září). Ačkoliv si nemyslíme, že efekty tohoto kroku budou velké (vliv může příjít především přes slabší euro), pro ECB může jít o relativně snadné rozhodnutí. Daleko lepší by bylo pravděpodobně znovu rozjet QE a snížit tím dlouhé sazby, ale pohled jednotlivých zemí eurozóny na tento program nemusí být jednoznačný. Navíc by se opět mohly objevit problémy s tím, že by ECB neměla co kupovat.

Na září také připravuje ECB program TLTRO3, v rámci kterého poskytne bankám levné úvěry. Motivací tohoto programu je ale primárně nahradit úvěry z předchozího kola, u kterých se blíží jejich splatnost, a ECB nechce, aby tyto prostředky byly staženy z ekonomiky.

Do čela ECB by se měla do M. Draghim postavit současná šéfka Mezinárodního měnového fondu C. Lagardeová. Ta pravděpodobně naváže na svého předchůdce a bude preferovat uvolněnou měnovou politiku. Současný kurz ECB by se tak neměl příliš změnit, což by se pravděpodobně stalo s osobou J. Weidmanna.

EUR/USD: Euro lehce posílilo    

Kurz EUR/USD byl v poslední době relativně volatilní. Nejprve euro posílilo až na 1,13, když k tomuto vývoji přispělo vyjádření J. Powella, které trhy vnímaly jako holubičí. Poté ale došlo ke korekci na zhruba 1,12, když Draghiho vystoupení v portugalské Sintře se dá chápat jako cesta ke snížení sazeb. Aktuálně se pohybuje kurz mezi těmito dvěma hodnotami.

Pokud se sníží rizika ve světové ekonomice a nedojde k tvrdému brexitu či nenastane výraznější zvýšení amerických cel na evropská auta, euro k dolaru by mělo postupně posilovat. Během letošního roku by ale tento pohyb měl být jen velmi mírný, když jak ECB, tak i FED mohou měnovou politiku uvolnit a navíc ekonomická rizika jsou nyní výraznější pro eurozónu. Postupně (spíše až od příštího roku) by se ale ekonomický vývoj v eurozóně měl zlepšit a s postupujícím časem se bude také blížit termín prvního zvýšení sazeb ECB. Euro by tak k dolaru mělo pozvolna posilovat i během let 2020 a 2021.

Jiří Polanský, makroanalytik České spořitelny