Nezaměstnanost v červnu zůstala na 2,6 %, počet uchazečů klesl

Nezaměstnanost v červnu zůstala na

2,6 %, počet uchazečů klesl

K 30. 6. 2019 evidoval Úřad práce ČR celkem 195 723 uchazečů o zaměstnání. To je o 4 952 méně než v květnu a o 28 063 osob méně než před rokem. Zároveň jde o nejnižší hodnotu od května 1997, kdy bylo bez práce 193 442 lidí. Z celkového počtu nezaměstnaných bylo v uplynulém měsíci 175 891 dosažitelných uchazečů. Podíl nezaměstnaných osob zůstal na 2,6 % (květen 2019 – 2,6 %, červen 2018 – 2,9 %). Meziměsíčně i meziročně se zvýšil počet volných pracovních míst. Zaměstnavatelé jich v červnu nabízeli prostřednictvím ÚP ČR 342 510, z toho 14 187 v rámci dohod mimo pracovní poměr, tj. na DPP nebo DPČ. Celkem 90 483 volných míst bylo tzv. „bez příznaku“ pro cizince. U dalších 252 027 pozic pak zaměstnavatelé uvedli, že by na ně chtěli přijmout i pracovníky ze zahraničí. V mezinárodním srovnání měla ČR podle posledních dostupných dat EUROSTATU (za květen 2019) nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU. Aktuální výsledky dnes zveřejnil Úřad práce ČR.

Situace na pracovním trhu aktuálně odpovídá jak dlouhodobému vývoji, tak ročnímu období. 

„Křivky nezaměstnanosti se v uplynulém měsíci vyvíjely standardně.  Ze strany zaměstnavatelů stále přetrvává zájem o nové zaměstnance, převážně v technických a dělnických oborech. Zároveň preferují možnost zaměstnávat na řadu pozic cizince. Trh práce ovlivňují též sezónní práce, které jsou v plném proudu. V souvislosti s tím, ale i vysokým počtem míst v průmyslu, klesl počet nezaměstnaných mužů. V evidenci jich bylo

meziměsíčně o 3 645 méně, tedy 90 179,“ shrnuje generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková a dodává:

 „Firmám chybí kvalifikovaní řemeslníci, poptávají dělnické profese, ale také odborníky v informačních technologiích. V některých regionech a odvětvích je nedostatek nabídky pracovní síly už také z řad uchazečů o zaměstnání. Pro Úřad práce ČR je současný vývoj impulsem pro zavedení nových přístupů k podpoře zaměstnatelnosti různých cílových skupin. Zároveň jsme se ještě více zaměřili na zkvalitnění a zefektivnění naši činnosti tak, aby zrcadlila požadavky zaměstnavatelů. Klademe důraz na přímý kontakt se zaměstnavateli, monitorujeme jejich potřeby v terénu a naši specialisté jsou s nimi v maximálně možné míře v osobním a pravidelném kontaktu. Zároveň se ale snažíme touto činností zaměstnavatele zbytečně nezatěžovat a vycházíme jim vstříc s termíny a délkou návštěv.“ 

Veškeré tyto a další činnosti probíhají v rámci klíčové aktivity ÚP ČR, kterou je monitoring trhu práce. Jeho prostřednictvím zástupci Úřadu práce ČR informují zaměstnavatele o aktuální nabídce služeb a naopak získávají informace o stavu a očekáváném vývoji zaměstnanosti v regionech, tedy o plánovaném přijímání či propouštění zaměstnanců. Hlavním plusem monitorovací činnosti je, že se veškeré informace dostanou přímo na stůl jednotlivým zaměstnavatelům a nemusí se o nich dovídat zprostředkovaně. 

Meziměsíční pokles nezaměstnanosti zaznamenalo v červnu 66 okresů – největší hlásí Jeseník (o 9,6 %), Ústí nad Labem (o 9,5 %), Jindřichův Hradec (o

9,4 %), Most (o 8,5 %), Český Krumlov a Znojmo (shodně o 8,1 %), Šumperk a Přerov (oba o 6 %). Naopak nezaměstnanost stoupla v 11 regionech - Rokycany (o 4,2 %), Plzeň - město (o 3,8 %), Nymburk (o 2,3 %), Plzeň - jih (o 2,1 %), Příbram a Mladá Boleslav (oba o 1,9 %).

Nejnižší nezaměstnanost vykázaly ke konci předchozího měsíce okresy Praha - východ, Rychnov nad Kněžnou a Jindřichův Hradec (shodně 1,1 %), Pelhřimov (1,3 %), Plzeň - jih, Benešov a Praha - západ (všichni 1,4 %), Písek, Ústí nad Orlicí a Prachatice (shodně 1,5 %). Podíl nezaměstnaných osob stejný nebo vyšší než republikový průměr hlásí 26 regionů. Nejvyšší byl v okresech Karviná (6,7 %), Ostrava - město (5 %), Most (4,8 %), Chomutov (4,7 %), Bruntál

(4,6 %), Ústí nad Labem (4,4 %), Louny (4,2 %), Sokolov, Znojmo a Hodonín (shodně 3,9 %). Podíl nezaměstnaných žen zůstal na 2,8 % a mužů poklesl na 2,3 %.  

V uplynulém měsíci evidoval ÚP ČR celkem 342 510 volných pracovních míst, což je o 4 042  méně než v květnu a o 40 994 více než před rokem. Nejvíce volných pozic chtějí obsadit zaměstnavatelé v Praze (72 705), ve Středočeském (56 112), v Plzeňském (37 409), Jihomoravském (26 816) a Pardubickém (26 130) kraji. Z celkového počtu volných pracovních míst nabízeli zaměstnavatelé 7 158 pozic na dohodu o provedení práce a 7 029 míst na dohodu o pracovní činnosti. Na jedno volné pracovní místo připadá v průměru 0,6 uchazeče. Z toho nejvíce v okresech Karviná (5,2), Sokolov (2,8), Jeseník (2,6), Ústí nad Labem (2,2), Most, Hodonín a Bruntál (shodně 2,1). Z celkového počtu nahlášených volných míst jich bylo 12 942 vhodných pro osoby se zdravotním postižením (OZP). 

Úřad práce ČR zaznamenal v uplynulém měsíci větší poptávku po sezónních pracovnících na krátkodobé pracovní poměry. Ke konci června evidoval 35 807 takových pozic. Firmy na ně hledají například montážní dělníky výrobků a zařízení, pomocníky v oblasti těžby a stavebnictví, ve výrobě, v dopravě a skladování, zemědělství, lesnictví či rybářství nebo uklízeče. V menší míře se objevují též nabídky v rámci letních brigád. Poptávka je třeba po prodavačích rychlého občerstvení a zmrzliny, sběračích ovoce, plavčících, řidičích, pracovnících v zahradnictvích, ve sportovních a rekreačních střediscích, v cestovním ruchu, instruktorech na dětských letních táborech či lektorech cizích jazyků, obslužném personálu a dalších zaměstnancích v turismu a gastronomii. Zaměstnavatelé ale většinou hledají brigádníky prostřednictvím internetové inzerce či vlastních zaměstnanců.

Obecně měli zaměstnavatelé v červnu největší zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, montážní dělníky, pomocníky ve výrobě, uklízeče a pomocníky v hotelích a dalších objektech, řidiče nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel, obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, pomocné manipulační pracovníky, svářeče, řezače plamenem, páječe nebo kuchaře. Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory. Právě v této oblasti se zaměstnavatelé nejčastěji potýkají s problémem najít kvalifikované zaměstnance. Úřad práce ČR proto klade velký důraz na prohloubení poradenství a individuální přístup nejen ve vztahu k uchazečům a zájemcům o zaměstnání, ale i k jednotlivým zaměstnavatelům. Za zmínku stojí také pořádání výběrových řízení či předvýběry vhodných uchazečů o zaměstnání, které ÚP ČR zajišťuje pro zaměstnavatele na základě jejich konkrétních požadavků. Osvědčují se např. i exkurze zprostředkovatelů ÚP ČR ve firmách či setkávání v rámci regionálních partnerství a osobní návštěvy starostů měst a obcí. V této souvislosti je ale třeba poukázat na fakt, že uchazeči o zaměstnání z evidence Úřadu práce ČR nejsou jediným zdrojem pracovní síly na trhu práce. Zaměstnavatelé mají možnost přijmout na volnou pozici také pracovníky z volného trhu práce nebo třeba ze zahraničí. 

„O tom, kterého zaměstnavatele si zaměstnanec nakonec zvolí, rozhoduje řada aspektů - výše mzdy, benefity, dobře nastavená firemní kultura zaměstnavatele nebo třeba jeho ochota slevit z původních požadavků. Na druhou stranu je třeba říci, že řada zaměstnavatelů už flexibilně zareagovala na nedostatek pracovních sil a přikročila k úpravě svých požadavků tak, aby odpovídaly současnému trhu práce,“ upozorňuje generální ředitelka ÚP ČR.

Tak například v současně době už tak striktně nevyžadují úplnou profesní způsobilost, dosaženou úroveň vzdělání, získání konkrétní kvalifikace a praxi v oboru nabízeného pracovního místa. Důležitý je pro ně především zájem nových zaměstnanců o danou pozici, ochota učit se novým věcem, spolehlivost, flexibilita a chuť pracovat. Zaměstnavatelé si je sami zaškolují a "pracují" s nimi mnohem intenzívněji.  

Během června se na ÚP ČR nově přihlásilo 31 686 lidí. Ve srovnání s předchozím měsícem byl jejich počet nižší o 2 202 osob, meziročně pak nižší o 1 156 uchazečů. Z evidence naopak odešlo celkem 36 638 uchazečů o zaměstnání (ukončená evidence, vyřazení uchazeči o zaměstnání). To je o 6 403 méně než v květnu a o 2 050 méně než rok předtím. Novou práci získalo 21 052  lidí - o  4 819 méně než v předchozím měsíci a o 1 711 méně než v červnu 2018.  V evidenci byli nejčastěji klienti s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Průměrný věk nezaměstnaných činil v červnu 43,4 roku. Mezi evidovanými bylo 73 460 lidí nad 50 let a na celkové nezaměstnanosti se podíleli 37,5 %. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání bylo těch, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců, 25,5 % - celkem  49 887. Průměrná délka nezaměstnanosti činila 568 dnů. 

V uplynulém měsíci bylo bez práce 105 544 žen (53,9 % z celkového počtu nezaměstnaných) a 34 369 OZP (17,6 % z celkového počtu nezaměstnaných). 

Ke konci června evidoval ÚP ČR celkem 6 959 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. Celkový počet mladých lidí bez práce klesl meziměsíčně o 784 a meziročně pak o 724 osob. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 3,6 % (květen 2019 – 3,9 %, červen 2018 – 3,4 %). Bez práce bylo k 30. 6.

2019 celkem 4 028 bývalých studentů, tj. o 587 méně než v předchozím měsíci (květen 2019 – 4 615, červen 2018 – 4 548, červen 2017 – 6 796). Zaměstnavatelé jim nabízeli prostřednictvím ÚP ČR celkem 75 823 volných pracovních míst. Nejčastěji se jednalo o pozice pro montážní dělníky, kováře, nástrojáře, obsluhu pojízdných zařízení a strojů ve výrobě, pomocníky ve výrobě nebo řemeslníky či pracovníky v informačních službách. 

„Zaměstnavatelé jsou ochotni absolventy přijímat téměř na všechny pozice. Za pozitivní označují fakt, že si je mohou sami vychovat. Naopak od absolventů vyžadují chuť do práce, ochotu učit se novým věcem a snahu začlenit se do týmu spolupracovníků, včetně respektování autorit,“ upřesňuje ředitel Odboru zaměstnanosti Generálního ředitelství ÚP ČR Jan Karmazín 

V současné době evidují zaměstnanci ÚP ČR vyšší počet dotazů ze strany absolventů nebo jejich rodičů. Zajímá je především to, kdy jim končí status studenta a jak mají postupovat při první evidenci na ÚP ČR. Specialisté úřadu je seznamují s nabídkou volných pracovních míst a upozorňují na to, že je důležité, aby také sami byli aktivní při hledání pracovního uplatnění. ÚP ČR spolupracuje i se školami, které následně informují studenty. A praktické rady se mladí lidé dozvídají také například v rámci Informačních a poradenských středisek (IPS), besed na školách nebo burz práce, které v hojném počtu ÚP ČR pořádá po celé republice. Pracovníci IPS realizují skupinová a individuální poradenství, v jejichž rámci se věnují žákům základních a studentům středních škol. Zájemci se mimo jiné dozví jak správně vyhledávat pracovní pozice, jak napsat životopis, motivační dopis či se připravit na přijímací pohovor. 

Pokud jde o učitele a další pedagogické pracovníky ve školství, v červnu se jich do evidence ÚP ČR přihlásilo 357 (květen 2019 – 209, červen 2018 – 385), naopak do zaměstnání jich nastoupilo 49. Celkem jich úřad evidoval 2 487 (květen 2019 – 2 189, červen 2018 – 2 714), z toho nejvíce (518) bylo učitelů středních škol (kromě odborných předmětů), konzervatoří a 2. stupňů ZŠ, učitelů v oblasti předškolní výchovy (392) a specialistů a odborných pracovníků v oblasti výchovy a vzdělávání (391). Zaměstnavatelé nabízeli celkem 3 247 volných pracovních míst v tomto oboru (květen 2019 – 3 055, červen 2018 – 2 961).

Školy měly zájem hlavně o učitele na středních školách, konzervatořích a 2. stupních ZŠ (686 míst) a učitele 1. stupně ZŠ (505 míst).

Všem skupinám ohroženým dlouhodobou nezaměstnaností věnuje Úřad práce ČR zvýšenou péči. Ke konci června podpořil prostřednictvím příspěvků v rámci aktivní politiky zaměstnanosti celkem 12 969 uchazečů a zájemců o zaměstnání. APZ přispívá k zaměstnávání uchazečů prakticky ve všech odvětvích. Zaměstnanost významně podporují také projekty spolufinancované z národních a evropských peněz. Prioritou ÚP ČR je především kvalitní zprostředkovatelská práce ÚP ČR, úzká spolupráce se zaměstnavateli a realizace efektivní APZ, kde jde zejména o rekvalifikace, veřejně prospěšné práce (VPP) a společensky účelná pracovní místa (SÚPM). V případě uplatnění uchazečů o zaměstnání na VPP není důležitá kvalifikace. Zároveň ale umožňují dlouhodobě nezaměstnaným, aby si oživili nebo získali pracovní návyky a po jejich skončení snáze našli stálou práci. Pokud jde o SÚPM, ta nabízejí klientům možnost získání zaměstnání i ve specializovaných oborech.

Veřejně prospěšné práce jsou tradiční vlajkovou lodí APZ. Ke konci června na nich pracovalo celkem 6 903 lidí. VPP jsou určeny pro dočasné pracovní uplatnění uchazečů o zaměstnání, kterým ÚP ČR věnuje při zprostředkování zaměstnání zvýšenou pozornost. Jedná se o pozice v oblasti méně kvalifikovaných a pomocných prací. Úřad práce ČR tato místa vytváří ze zákona jako krátkodobé pracovní příležitosti. Za standardní délku trvání VPP považuje 12 měsíců. Ve výjimečných případech lze uzavírat pracovní poměr i na 24 měsíců – jedná se zejména o uchazeče o zaměstnání, kteří nemohou najít uplatnění na otevřeném trhu práce, nebo působí jako asistenti prevence kriminality (APK) a koordinátoři VPP. Měsíční výše příspěvku na mzdy pracovníků VPP činí 15 000 Kč. V případě APK je to 16 500 Kč a u předáků VPP pak 16 000 Kč. Opakovaně může ÚP ČR podpořit stejného klienta pouze výjimečně, např. tehdy, když se jedná o osobu s kumulovanými hendikepy, jako např. se zdravotním postižením, ve věku do 30 nebo naopak nad 50 let či rodiče, který pečuje o dítě do 15 let, nebo o uchazeče, jemuž hrozí sociální vyloučení, jestliže se opakovaně prokáže, že nemůže najít zaměstnání na volném trhu práce. Vždy je ale třeba každý takový případ posoudit individuálně, a to z úrovně příslušné krajské pobočky či kontaktního pracoviště ÚP ČR. 

VPP zaměstnavatelé nejčastěji využívají při úklidu a údržbě veřejných prostranství a zeleně, pomocných pracích, opravách veřejného majetku, v lesnictví, v charitě, sociálních službách, v dohledové službě, při zaměstnávání APK nebo k zajištění dalších veřejně prospěšných činností. Obce a kraje je mohou využít také při odstraňování následků živelných pohrom nebo při zimních a jarních údržbách. 

SÚPM vyhrazená hrají prim hlavně u firem, a to napříč všemi obory. Díky podpoře v této oblasti dostalo ke konci června šanci získat zaměstnání 2 982 uchazečů. Celkem 14 lidí podpořil ÚP ČR v rámci nově zřízených SÚPM u zaměstnavatele (jde o místa, v jejichž rámci ÚP ČR přispívá na jejich vybavení). Nejčastěji zaměstnavatelé využívají SÚPM ve všeobecné a odborné administrativě, v gastronomii, hotelnictví, úklidu, obchodě, ve výrobě a službách (i osobních), ve stavebnictví, v zahradnictví, zemědělství, ve strojírenství či v charitě. Přijímají na ně řidiče, prodavače, řemeslníky, opraváře, kadeřnice, kosmetičky, účetní, výrobní nebo montážní dělníky. Celkem 733 nezaměstnaných mohlo na základě příspěvku na SÚPM začít podnikat. Nejčastěji v oblasti osobních služeb, pohostinství, v obchodě, řemeslech či administrativě.

Úspěch sklízí též pilotovaný příspěvek na dojížďku, který ÚP ČR poskytuje od dubna 2016. Dosud o něj požádalo celkem 9 785 zájemců. Nejvíce v Moravskoslezském (2 421), Olomouckém (2 309), Ústeckém (1 063) a Jihomoravském (957) kraji. Jen v červnu přijal Úřad práce ČR 62 žádostí. S 6 425 žadateli už uzavřel dohodu o poskytnutí příspěvku (s 38 z nich v červnu). V jejich rámci přiznal měsíční částku většinou ve výši 1 500 Kč, protože podpoření uchazeči nejčastěji dojíždí do práce 10 – 25 km. Jsou mezi nimi lidé různých profesí, např. administrativní pracovníci, výrobní a montážní dělníci, kovodělníci, elektromechanici, opraváři, strážní, pracovníci ve zdravotnictví a sociální oblasti, dámské krejčové, učitelé, skladníci, uklízečky, asistenti pedagoga, masér, sýrařka nebo obchodní referenti.

Lidé mohou žádat také o jednorázový příspěvek na přestěhování se za prací ve výši 50 000 Kč. Dosud tak učinilo 393 zájemců. Nejvíce v Moravskoslezském (88), Olomouckém (84), ve Zlínském a v Jihomoravském (shodně 47) kraji. Celkem  181 z nich už ÚP ČR žádost schválil. Ostatní posuzuje. Vzdálenosti přestěhování se liší, v některých případech dosahují i 300 km. Mezi žadateli se objevují např. administrativní pracovníci, pracovníci v oblasti osobních služeb, dělníci v elektrovýrobě, programátor, školnice, prodavačky, učitelé, právník, lékař, personální konzultant, fotograf, laborant, zdravotní sestry, recepční či vizážistka.

Zájem je i o výkon veřejné služby (VS). Celkem má ÚP ČR s jejími organizátory, především obcemi, nestátními neziskovými organizacemi nebo třeba základními a mateřskými školami nebo knihovnami, nasmlouvaných 7 709 pozic. Nejvíce pak v Ústeckém (2 603), v Moravskoslezském (1 343) a Jihomoravském (643) kraji. A nejedná se jen o činnosti při zajištění čistoty ulic a dalších veřejných prostranství a zeleně, ale i o aktivity, které lidé vykonávají během veřejnosti přístupných sportovních, kulturních a obdobných akcí a v neposlední řadě během pomocných činností při poskytování sociální péče (např. při ambulantní a terénní sociální službě) apod. Na veřejnou službu nastoupilo 2 131 klientů. Úřad práce ČR i nadále aktivně oslovuje (a to opakovaně) další potenciální organizátory, kteří mohou veřejnou službu zabezpečit.

Uchazečům a zájemcům o zaměstnání vydatně pomáhají v návratu na trh práce i rekvalifikační kurzy, které ÚP ČR finančně podporuje. A jejichž obsah a složení plně reflektují potřeby a požadavky regionálních zaměstnavatelů. K 30. 6. 2019 se jich účastnilo celkem 443 lidí. Nejčastěji realizovanou rekvalifikací jsou kurzy zaměřené na získání řidičských a profesních průkazů, vč. profesní způsobilosti. Pro změnu profese nebo další prohloubení znalostí se většinou rozhodují lidé s výučním listem, úplným středním vzděláním s maturitou a základním vzděláním. Z hlediska věku pak převažují účastníci mezi 40 a 44 lety.

ÚP ČR může financovat plně nebo částečně tři varianty rekvalifikací – ty, které zajišťuje sám, zvolené rekvalifikace a poslední variantou jsou rekvalifikace zaměstnanců, kteří jsou ohroženi ztrátou zaměstnání u stávajícího zaměstnavatele, např. z důvodu změny podnikatelské činnosti či útlumu jedné části podnikatelských aktivit.

Mezi skupiny uchazečů o zaměstnání ohrožených dlouhodobou nezaměstnaností patří též osoby se zdravotním postižením. Proto i v jejich případě poskytuje ÚP ČR příspěvky na podporu pracovního uplatnění. V rámci zřízení pracovních míst pro OZP finančně podpořil ke konci června 956 osob se zdravotním postižením (z toho jich 28 vykonává samostatně výdělečnou činnost). Nejčastěji se jedná o pozice určené výrobním, montážním a pomocným dělníkům, řemeslníkům, pracovníkům v osobních a úklidových službách, administrativě, obchodu, prodeji a ostraze, operátorům call center apod. Celkem 181 uchazeči přispěl ÚP ČR na provoz pracovního místa pro OZP a OZP – samostatně výdělečně činnou. 

Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v předchozím měsíci 67 957 lidí, tj. 34,7 % všech uchazečů vedených v evidenci (květen 2019 – 34,7 %, červen 2018 – 29,7 %). Nezaměstnaní pobírali v průměru 8 011 Kč. O rok dřív vyplácel ÚP ČR podporu 66 447 uchazečům o zaměstnání. 

Míra nezaměstnanosti podle EUROSTAT (Statistický úřad Evropského společenství), která se používá pro mezinárodní srovnávání a vychází z výsledků za květen 2019, ukazuje, že se Česká republika drží dlouhodobě pod průměrem EU. V uvedeném měsíci měla nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU (sezónně neočištěná míra nezaměstnanosti ČR – 2 %, EU28 – 6,2 %, sezónně očištěná míra nezaměstnanosti ČR 2,2 %, EU28 6,3 %). Podrobnosti na http://ec.europa.eu/eurostat/web/lfs/data/database.

Informace o vývoji nezaměstnanosti v elektronické formě jsou zveřejněny na http://portal.mpsv.cz/sz/stat.

Kateřina Beránková, tisková mluvčí ÚP ČR