Yardeni: Možná to vše skončí u bitdolarů

Tématu kryptoměn se na svém populárním blogu věnuje i známý investor Ed Yardeni. Píše, že se jej na kryptoměny zeptal jeden z jeho příbuzných v roce 2017, když se bitcoin posouval k cenové hranici 19 000 dolarů. Tento člověk si koupil jeden bitcoin v polovině roku za 4 000 dolarů, ale Yardeni chladil jeho nadšení s tím, že mu celá věc připomíná tulipánovou mánii. Zmíněný příbuzný nevěděl, co tulipánová mánie je, protože šlo o mileniána, který na informace o holandské bublině z let 1634–1638 nikdy nenarazil. Yardeni mu o ní podle svých slov vyprávěl s tím, že je tu jeden velký rozdíl: Tulipánová bublina se omezila hlavně na Amsterodam, zatímco ta bitcoinová se týká celého světa.

„Někteří fandové bitcoinu se samozřejmě domnívají, že má svou roli v portfoliu jako zajištění proti zešílení centrálních bank. S tím bych souhlasil. Nicméně jsme všichni viděli, že bitcoin se může také prudce propadnout,“ píše investor. Uznává, že část ztrát už smazal, ale celkově jde o velmi volatilní aktivum, které „může být jen těžko uchovatelem hodnoty“. A to z něj obratem činí „chabého kandidáta na nějakou formu peněz“.

Část vysoké volatility může být podle Yardeniho dána „nezákonným používáním“. Yardeni v této souvislosti poukazuje na zprávy o tom, že jej používají hackeři při vydírání poté, co napadli počítačové systémy některých malých měst v USA. „Podařilo se jim získat desítky tisíc dolarů výměnou za klíč k softwaru, který umožňuje dostat se zpět k systému. Platby musely být provedeny v bitcoinu“, píše investor a pokračuje:

„V červnu město Riviera Beach na Floridě zaplatilo hackerům 600 000 dolarů v bitcoinech a doufalo, že se dostane zpět ke svým systémům. Lake City na Floridě zase autorizovalo platbu v bitcoinech v hodnotě 490 000 dolarů, která měla jít hackerovi, aby obnovil přístup k telefonnímu systému a e-mailům. A na konci měsíce potvrdila vesnice Key Biscayne, že byla cílem kybernetického útoku.“

Yardeni také cituje ze své knihy Predicting the Markets, kde o kryptoměnách píše: „Zajímá mě hlavně dopad kryptoměn na náš monetární systém. Blockchain, tedy technologie, na které digitální měny stojí, umožňuje bankám zbavit se clearingových prostředníků a provádět transakce rychleji. Aplikace v chytrých telefonech zase umožňují spotřebitelům provádět přímé platby. Tyto inovace by mohly snížit zaměstnanost v bankovnictví a počet jejich poboček a jejich dopad by mohl být podobný jako vliv Amazonu na retailový sektor. Centrální bankéři se mezitím snaží pochopit, co vše může bitcoin a blockchain přinést. Je pravděpodobné, že nakonec je budou sami využívat a třeba budeme jednou platit bitdolary, biteury či bitjeny.“

Libertariáni mohou podle investora toužit po nahrazení centrálních bank digitálními měnami, které nebudou regulovány žádnou vládou. On sám ale pochybuje, že k tomu kdy dojde, i když možné to je, protože „technologie už změnila řadu odvětví a třeba to samé proběhne v centrálním bankovnictví“. Každopádně podle průzkumu Mezinárodního měnového fondu asi 20 % centrálních bank zkoumá možnosti využití digitálních měn, i když praktické testy se zatím rozeběhly jen ve čtyřech případech. Hlavními důvody zájmu centrálních bank mají být nižší náklady, vyšší efektivita, konkurence kryptoměn soukromých subjektů a zajištění bezrizikových plateb pro veřejnost. Stále více se také hovoří o zajištění kyberbezpečnosti.

Zdroj: Blog Eda Yardeniho