Deficit a dluh vládních institucí - 1. čtvrtletí 2019

V prvním čtvrtletí 2019 došlo meziročně k poklesu salda hospodaření vládních institucí o 3,6 mld. Kč. Saldo hospodaření ústředních vládních institucí se meziročně zhoršilo o 9,6 mld. Kč a dosáhlo schodku 26,1 mld. Kč, zatímco místní vládní instituce hospodařily s přebytkem 20,4 mld. Kč, který byl meziročně o 6,0 mld. Kč vyšší. Hospodaření fondů sociálního zabezpečení se meziročně nezměnilo a dosáhlo přebytku 3,4 mld. Kč.

Saldo hospodaření sektoru vládních institucí, 1. čtvrtletí 2017 – 1. čtvrtletí 2019

Poznámka: Údaje v tabulce nejsou sezónně očištěny, nelze je srovnávat mezičtvrtletně.

Celkové příjmy sektoru vládních institucí vzrostly meziročně o 8,3 %. Na meziročním růstu příjmů se zejména podílel růst příjmů z přijatých sociálních příspěvků (+8,2 % na 217,6 mld. Kč), daní z důchodů (+10,4 % na 103,6 mld. Kč), kapitálových transferů (+56,1 % na 7,6 mld. Kč) a běžných transferů (+19,2 % na 12,0 mld. Kč). Celkové výdaje vládních institucí vzrostly meziročně o 9,1 %. K růstu výdajů nejvíce přispěl růst objemu vyplacených běžných transferů (+33,0 % na 33,9 mld. Kč) zejména z důvodu vyšších odvodů vlastních zdrojů do rozpočtu EU. Rovněž vzrostly investiční výdaje (+15,7 % na 50,7 mld. Kč), náhrady zaměstnancům (+9,6 % na 136,6 mld. Kč) a vyplacené sociální dávky (+7,4 % na 169,3 mld. Kč).

Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně poklesla z 35,79 na 33,99 % HDP, přičemž rostoucí nominální HDP přispěl k poklesu zadlužení o 1,90 p. b. Nominální dluh vládních institucí meziročně vzrostl o 4,7 mld. Kč na 1 837,0 mld. Kč a přispěl tak k nárůstu míry zadlužení o 0,10 p. b. Mezičtvrtletně došlo ke zvýšení dluhu o 101,9 mld. Kč, přičemž obdobně vzrostla i hodnota finančních aktiv v držení vládních institucí. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím míra zadluženosti stoupla o 1,43 p. b.

Z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl meziroční nárůst dluhu způsoben přijatými půjčkami (18,3 %), naopak hodnota emitovaných dluhových cenných papírů poklesla o 1,0 %. Objem krátkodobých cenných papírů poklesl o 177,7 mld. Kč, zatímco hodnota dlouhodobých cenných papírů vzrostla o 160,3 mld. Kč. V mezičtvrtletním srovnání došlo k nárůstu emitovaných cenných papírů o 7,5 % při poklesu ostatních složek dluhu. Hlavním instrumentem zůstávají emitované cenné papíry s podílem 91,0 %.

Dluh sektoru vládních institucí, 1. čtvrtletí 2017 – 1. čtvrtletí 2019

Český statistický úřad prvně přináší i údaje o saldu vládních institucí očištěném o sezónní a kalendářní vlivy. Tento ukazatel bude pravidelně součástí rychlé informace k deficitu a dluhu vládních institucí.

Saldo hospodaření vládních institucí po očištění o sezónní a kalendářní vlivy skončilo v přebytku 15,7 mld. Kč, který představuje 1,13 % HDP. Mezičtvrtletně vzrostl očištěný přebytek hospodaření o 4,2 mld. Kč. Vývoj salda hospodaření vládních institucí očištěného o sezónní a kalendářní vlivy ilustruje následující graf.

Sezónně očištěné saldo hospodaření vládních institucí, 1. čtvrtletí 2017 – 1. čtvrtletí 2019

Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (-) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném období financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (-).

Dluh vládních institucí představuje výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.

Saldo hospodaření je porovnáno s výší HDP v daném čtvrtletí v běžných cenách. Výše konsolidovaného dluhu vládních institucí je porovnána se součtem posledních čtyř čtvrtletních HDP v běžných cenách. Údaje o saldu hospodaření a dluhu vládních institucí jsou součástí tabulek Transmisního programu (tabulka 25 a tabulka 28) publikovaných na stránkách ČSÚ v sekci „HDP, Národní účty“.
(http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.indexnu_gov)

Pokud není uvedeno jinak, data nejsou očištěna o sezónní a kalendářní vlivy.

01. 07. 2019

Saldo hospodaření vládních institucí skončilo v mírném deficitu

Deficit a dluh vládních institucí – 1. čtvrtletí 2019

Saldo hospodaření sektoru vládních institucí dosáhlo v prvním čtvrtletí 2019 schodku 2,3 mld. Kč, což představuje 0,18 % HDP. Příjmy sektoru vládních institucí dosáhly 41,7 % HDP, zatímco výdaje 41,9 % HDP. Míra zadlužení sektoru vládních institucí klesla meziročně o 1,80 procentního bodu (p. b.) na 33,99 % HDP.

V prvním čtvrtletí 2019 došlo meziročně k poklesu salda hospodaření vládních institucí o 3,6 mld. Kč. Saldo hospodaření ústředních vládních institucí se meziročně zhoršilo o 9,6 mld. Kč a dosáhlo schodku 26,1 mld. Kč, zatímco místní vládní instituce hospodařily s přebytkem 20,4 mld. Kč, který byl meziročně o 6,0 mld. Kč vyšší. Hospodaření fondů sociálního zabezpečení se meziročně nezměnilo a dosáhlo přebytku 3,4 mld. Kč.

Saldo hospodaření sektoru vládních institucí, 1. čtvrtletí 2017 – 1. čtvrtletí 2019

Poznámka: Údaje v tabulce nejsou sezónně očištěny, nelze je srovnávat mezičtvrtletně.

Celkové příjmy sektoru vládních institucí vzrostly meziročně o 8,3 %. Na meziročním růstu příjmů se zejména podílel růst příjmů z přijatých sociálních příspěvků (+8,2 % na 217,6 mld. Kč), daní z důchodů (+10,4 % na 103,6 mld. Kč), kapitálových transferů (+56,1 % na 7,6 mld. Kč) a běžných transferů (+19,2 % na 12,0 mld. Kč). Celkové výdaje vládních institucí vzrostly meziročně o 9,1 %. K růstu výdajů nejvíce přispěl růst objemu vyplacených běžných transferů (+33,0 % na 33,9 mld. Kč) zejména z důvodu vyšších odvodů vlastních zdrojů do rozpočtu EU. Rovněž vzrostly investiční výdaje (+15,7 % na 50,7 mld. Kč), náhrady zaměstnancům (+9,6 % na 136,6 mld. Kč) a vyplacené sociální dávky (+7,4 % na 169,3 mld. Kč).

Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně poklesla z 35,79 na 33,99 % HDP, přičemž rostoucí nominální HDP přispěl k poklesu zadlužení o 1,90 p. b. Nominální dluh vládních institucí meziročně vzrostl o 4,7 mld. Kč na 1 837,0 mld. Kč a přispěl tak k nárůstu míry zadlužení o 0,10 p. b. Mezičtvrtletně došlo ke zvýšení dluhu o 101,9 mld. Kč, přičemž obdobně vzrostla i hodnota finančních aktiv v držení vládních institucí. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím míra zadluženosti stoupla o 1,43 p. b.

Z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl meziroční nárůst dluhu způsoben přijatými půjčkami (18,3 %), naopak hodnota emitovaných dluhových cenných papírů poklesla o 1,0 %. Objem krátkodobých cenných papírů poklesl o 177,7 mld. Kč, zatímco hodnota dlouhodobých cenných papírů vzrostla o 160,3 mld. Kč. V mezičtvrtletním srovnání došlo k nárůstu emitovaných cenných papírů o 7,5 % při poklesu ostatních složek dluhu. Hlavním instrumentem zůstávají emitované cenné papíry s podílem 91,0 %.

Dluh sektoru vládních institucí, 1. čtvrtletí 2017 – 1. čtvrtletí 2019

Český statistický úřad prvně přináší i údaje o saldu vládních institucí očištěném o sezónní a kalendářní vlivy. Tento ukazatel bude pravidelně součástí rychlé informace k deficitu a dluhu vládních institucí.

Saldo hospodaření vládních institucí po očištění o sezónní a kalendářní vlivy skončilo v přebytku 15,7 mld. Kč, který představuje 1,13 % HDP. Mezičtvrtletně vzrostl očištěný přebytek hospodaření o 4,2 mld. Kč. Vývoj salda hospodaření vládních institucí očištěného o sezónní a kalendářní vlivy ilustruje následující graf.

Sezónně očištěné saldo hospodaření vládních institucí, 1. čtvrtletí 2017 – 1. čtvrtletí 2019

Kvantifikace fiskálních ukazatelů je založena na metodice Evropského systému národních účtů (ESA 2010). Uvedené údaje jsou v metodickém souladu s údaji sloužícími pro účely statistiky nadměrného dluhu (EDP, excessive deficit procedure) a pro hodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií. 

Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (-) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném období financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (-).

Dluh vládních institucí představuje výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.

Saldo hospodaření je porovnáno s výší HDP v daném čtvrtletí v běžných cenách. Výše konsolidovaného dluhu vládních institucí je porovnána se součtem posledních čtyř čtvrtletních HDP v běžných cenách. Údaje o saldu hospodaření a dluhu vládních institucí jsou součástí tabulek Transmisního programu (tabulka 25 a tabulka 28) publikovaných na stránkách ČSÚ v sekci „HDP, Národní účty“.

(http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.indexnu_gov)

Pokud není uvedeno jinak, data nejsou očištěna o sezónní a kalendářní vlivy.