Rozbřesk: Deficit českého rozpočtu narůstá

Po nejhorším dubnovém výsledku státního rozpočtu za posledních sedm let přišel na řadu i nejhorší květnový výsledek. Hospodaření státu v letošním roce stále zaostává za očekáváním (plánem), a tak se už za prvních pět měsíců podařilo vytvořit deficit přesahující hranici padesáti miliard korun.

Meziroční srovnání se dá samozřejmě relativizovat argumenty o nižších příjmech z evropských fondů, nicméně ty samy o sobě rozhodně nejsou problémem letošního vývoje příjmové strany rozpočtu. Už třeba proto, že si stát vypomohl téměř dvaceti miliardami z privatizace, takže se kapitálové příjmy vlastně vyvíjejí oproti plánu docela dobře. Tím, co skutečně zaostává za očekáváním, je výběr daní z příjmů a ze spotřeby. Pomaleji se oproti plánu zatím vyvíjí i výnos z pojistného ze sociálního zabezpečení, což ovšem není nic jiného, než další - jinak dobře maskovaná - daň z příjmu. Celkové daňové příjmy sice zkreslují kvartální zálohy daní právnických osob, nicméně to samo o sobě prozatím nižší daňové výběry zdaleka neospravedlňuje.
Zatímco příjmová strana rozpočtu zaostává, výdajová je už nad plánem, zvlášť díky transferům územním rozpočtům (má jít o dřívější zálohové platby školství) a rozpočtovým a příspěvkovým organizacím. Úspory naproti tomu zatím vznikají u platů ve státní správě a v investicích. Sociální dávky, jako největší výdajová položka rozpočtu, jsou naproti tomu přesně na té úrovni, která odpovídá pětiměsíčnímu plnění.

Státu se za prvních pět měsíců podařilo překonat celoroční plán deficitu, i když si významně vypomohl převodem privatizačních příjmů. Příjmy z daní jsou ve skluzu, zatímco výdaje expandují. Situaci v červnu sice vylepší záloha na daň z příjmu právnických osob a pomalejší transfery, nicméně stále platí, že hospodaření státu bude i nadále napjaté. Už třeba proto, že druhá polovina roku bývá ve znamení většího tlaku na výdajové straně. Doba, kdy stát hospodařil s přebytkem a snižoval svůj dluh, je už dávno pryč, a vzhledem k plánované expanzi sociálních dávek se nezopakuje ani v příštím roce.

*** TRHY ***

CZK a dluhopisy
Koruna si během včerejška, podobně jako ostatní měny v regionu, připsala drobný zisk, když se posunula k hranici 25,80 EUR/CZK. I když se stále nachází daleko nad prognózou ČNB, která ve svých výhledech neustále počítá se soustavným posilováním české měny, mohla by už centrální banka být na korunu přece jen o něco méně citlivá, když vezme v úvahu, že ani tento kurz domácí inflační tlaky nijak viditelně nezvyšuje.

Než se však centrální bankéři tento měsíc opět sejdou, budou mít k dispozici komplexnější obrázek vývoje ekonomiky, který by je mohl - navzdory koruně - přimět prozatím raději ještě se zvýšením sazeb vyčkat. Jasněji může být už po dnes zveřejněných mzdách a zvláště pak po inflaci, která přijde na řadu příští úterý. Trhy jsou zatím stále ještě naladěny na budoucí pokles sazeb a třeba výnos desetiletého státního dluhopisu propadl na nejnižší úroveň od prosince 2017.

Zahraniční forex
Pokračující sestup amerických úrokových sazeb jde ruku v ruce se slabými daty a ISM v průmyslu si konečně vybraly svoji daň dolaru. Měnový pár EUR/USD se tedy včera vyhoupl až na hodnotu 1,125. Mimo jiné i díky tomu, že se kreditní rizikové marže u italského vládního dluhu viditelně utáhly a člen vedení Fedu Bullard uvedl, že se snižování sazeb v USA může dostavit relativně brzo.
Dnes bude v centru pozornosti květnová inflace v eurozóně, která - jak již naznačila data z velkých států unie - bude zřejmě velmi nízká. Takový výsledek euru zřejmě před blížícím se zasedáním ECB nepomůže. Dodejme, že dolar by měl být ve střehu i před nadcházejícími vystoupeními centrálních bankéřů, kterých bude dnes několik.

Inflace za květen bude dnes zveřejněna také v Polsku. Očekáváme rovněž její nepatrné zpomalení, což může být pro zlotý mírně negativním překvapením.

Akcie
Americké akciové trhy uzavřely včerejší seanci pod hodnotami ze závěru minulého týdne. Konkrétně index S&P 500 odepsal 0,3 %, sestoupil na hladinu 2744 bodů, a ocitl se tak nejníže od poloviny února. Ještě hůře se vyvíjelo obchodování s technologickými tituly, kde Nasdaq ztratil 1,6 %. Akcie Alphabetu se propadly o 6,1 % a Amazonu o 4,6 % pod vlivem informací o možném vyšetřování obou společností pro podezření z porušení protikartelové legislativy. Facebook, jehož chování vůči konkurentům v digitálního byznysu zkoumá FTC, oslabil o 7,5 %, kdežto jeho konkurent, Twitter, musel odepsat z ceny akcie “pouze” 5,6 %. Index Dow Jones zůstal včera se zelenou nulou beze změny.

Ropa
Ceny ropy začaly v pondělí opět mírně stoupat, v případě Brentu o 0.3 % na $62.2 a WTI o 0.7% na $53.9. Naději na alespoň dočasný obrat po květnovém propadu (Brent -11 %, WTI -16 %) vlilo investorům do žil prohlášení saúdského ministra energetiky, Khalida Al-Faliha, který v rozhovoru s tiskovou agenturou SPA ujistil veřejnost, že Saudská Arábie podnikne vše potřebné pro to, aby po červnu udržela trh stabilní. Prohlášení pozorovatelé interpretují tak, že pokud by ceny ropy spadly příliš nízko, OPEC znovu přikročí k omezení objemu produkce dodávané na trhy.
Ceny zlata, vnímaného jako bezpečný přístav v moři stále se prohlubujících nejistot, se v pondělí již čtvrtý den v řadě šplhaly vzhůru, až se nakonec usadily na nejvyšší hladině od 25. února: srpnová cena unce zlata se od pátku zvýšila o 0,17 %, na $1330,20.