ČSÚ (ČSÚ)
Z regionů  |  28.05.2019 14:00:00

Přínosy EU pro rozvoj Plzeňského kraje

 

Plzeňský kraj patří ke krajům s nízkou nezaměstnaností, což příznivě ovlivňuje výhodné dopravní spojení Německem a Prahou. Geografická poloha Plzeňského kraje umožňuje rozvíjet spolupráci českých a německých firem. Hodnota čistého disponibilního důchodu domácností na 1 obyvatele byla v mezikrajském porovnání třetí nejvyšší za Hl. městem Prahou a Středočeský krajem, v roce 2017 činila 100,4 % průměru ČR. Hodnota produktivity práce (HDP na 1 zaměstnaného) řadí Plzeňský kraj v mezikrajském porovnání mezi úspěšné kraje.

 

Význam vstupu do EU

V letošním roce uplynulo 15 let od vstupu České republiky do EU. Řada našich občanů si klade množství otázek o významu členství našeho státuEU. Někteří z těchto občanů považují členství v EU za zbytečné a zapomínají na celou řadu výhod, které členství v EU naší zemi přináší. K hlavním prioritám členských zemí patří vytváření vnitřního evropského trhu se zajištěním konkurenceschopného tržního prostředí, bezpečnost a podpora míru v členských zemích, ochrana svobody a práv občanů, dodržování mezinárodního práva, podpora sociální a územní soudržnosti a solidarity mezi členskými zeměmi, ochrana životního prostředí a podpora technického a vědeckého rozvoje.

Hodnocení ČRPlzeňského kraje v makroekonomických ukazatelích

Hospodářská úroveň ČR po vstupu do EU se zvyšovala. Zatímco v roce 2004 činil HDP na 1 obyvatele v PPS (EU 28 = 100) 78,0 %, v roce 2017 se zvýšil na 89,5 % průměru EU 28. Hl. město Praha v rámci EU patří mezi regiony s nejvyšším podílem HDP na 1 obyvatele (sedmé pořadí v rámci regionů NUTS2 v EU). V roce 2017 činil hrubý domácí regionální produkt na 1 obyvatele v PPS v Hl. městě Praze 187,4 % průměru EU 28. Kraj Hl. město Praha, který trvale dosahuje nejvyšší hodnoty HDP na 1 obyvatele v PPS k průměru EU 28 (první místo v mezikrajském porovnání), významně přispívá ke zvyšování průměru tohoto ukazatele v ČR a v důsledku toho se ostatním krajům dlouhodobě nedaří dosáhnout průměru ČR.

Plzeňský kraj dosáhl v roce 2017HDP na obyvatele v PPS 82,8 % průměru EU 28 a umístil se na pátém nejvyšším místě v mezikrajském porovnání za Hl. městem Prahou, Jihomoravským, StředočeskýmKrálovéhradeckým krajem. V porovnání s dosaženým průměrem ČR byla jeho výše nižší o 6,8 procentního bodu. Oproti průměru roku 2012 se v Plzeňském kraji zvýšil tento ukazatel v roce 2017 o 8,6 procentního bodu.

 

Proč investovat v Plzeňském kraji?

Silné a slabé stránky Plzeňského kraje

K silným stránkám Plzeňského regionu patří výhodné dopravní spojeníNěmeckem a Prahou, které přispívá k rozvoji zahraničních firem. Zahraniční firmy získávají nejen levnou, ale i kvalifikovanou pracovní sílu. Nízký kurz vůči euru znamená pro řadu firem zvýhodněné konkurenční podmínky při exportu své produkce.

Vznik Západočeské univerzity v Plzniroce 1991 umožňuje získávat zejména technické odborníky, kterých je na trhu práce nedostatek. Západočeská univerzita má vytvořený dlouhodobý strategický výhled, jehož podstatou je začlenění do evropského vzdělávacího a výzkumného programu.

K slabým stránkám regionu patří stárnoucí populace. Index stáří (poměr počtu osob ve věku 65 a více let na 100 osob ve věku 0–14) k 31. 12. 2017 dosáhl hodnoty 128,3.

Pro Plzeňský kraj je typický vysoký počet malých obcí s nerovnoměrným rozmístěním, chybí města střední velikosti. Mimo západní radiální osu leží řídce zalidněná území s nedostatečně rozvinutou sociální a technickou infrastrukturou.

Ekonomický vývoj Plzeňského kraje

V časové řadě 20112017 se v Plzeňském kraji zvýšil HDP na 1 obyvatele v PPS z 20 042 na 24 829, což odpovídá nárůstu k průměru za EU 28 ze 76,5 % na 82,8 % (tj. zvýšení o 6,3 procentního bodu). Pro hodnocení ekonomické úrovně a výkonnosti jednotlivých zemí v EU se používá jednotka PPS (standard kupní síly), která představuje průměrnou kupní sílu 1 euraEU 28, a která vyjadřuje průměrnou cenovou hladinu všech členských zemí a umožňuje tak navzájem srovnávat jednotlivé země EU.

Vyjádření HDP v eurech neumožňuje odpovídající srovnání ČR s ostatními zeměmi, protože závisí na směnném kurzu, který se odvíjí od zájmu o měnu na příslušných finančních trzích. Hodnoty HDP v eurech díky změnám kurzu zdaleka nedosahují příznivého vývoje jako v případě PPS. Tato skutečnost vyplývá i z výše uvedené tabulky, kdy růst HDP na 1 obyvatele v eurech je nižší než v PPS.

V časové řadě 20112017 se zvýšil HDP na 1 obyvatele v PPS o 23,9 %, zatímco HDP na 1 obyvatele v eurech jen o 16,1 %. Růst HDP na 1 obyvatele v PPS byl tak v porovnání s růstem HDP na 1 obyvatele v eurech vyšší o 7,8 procentního bodu.

Ze sledované časové řady vyplývá, že se zvyšovala produktivita práce, a to jak v ukazateli na 1 zaměstnance, tak na 1 odpracovanou hodinu. HDP na 1 odpracovanou hodinu v eurech se zvýšil o 20,6 % a HDP na 1 zaměstnance v eurech vzrostl o 10,2 %.

Míra investic vyjádřená podílem THFK na HDP se v Plzeňském kraji snižovala. V roce 2011 činila 24,3 % a v roce 2016 dosáhla 20,9 % (údaje za rok 2017 nebyly v regionálním členění k dispozici), tj. pokles o 3,4 procentního bodu. V porovnání s ostatními kraji byla míra investicroce 2016Plzeňském kraji nejnižší.

Podíl výdajů na vědu a výzkum na HDP v % v Plzeňském kraji klesal. V letech 20162017 činil 1,4 %. Nejvyšší podíl (2,1 %) byl dosažen v roce 2014. Druhý nejvyšší podíl (2,0 %) byl zaznamenán v letech 20132015. V roce 2017 se Plzeňský kraj umístil v mezikrajském porovnání na šestém nejvyšším místě. Nejvyšší podíly na vědu a výzkum na HDP měly kraje Jihomoravský (2,9 %), Hl. město Praha (2,5 %) a Středočeský kraj (2,4 %). V porovnání s ČR byl dosažený podíl v Plzeňském kraji nižší o 0,4 procentního bodu.

Výdaje na vědu a výzkum financované ze zdrojů EUroce 2017 dosáhly v Plzeňském kraji 38,7 mil. . Ve sledované časové řadě byla tato hodnota druhá nejnižší. Na vědu a výzkum se v regionu nejvíce investovalo ze zahraničních zdrojů EU v letech 20132015. Nejvyšší hodnota 1 085 mil.  ze zdrojů EU byla v regionu investována v roce 2014. V roce 2017 bylo ze zdrojů EUČR nejvíce investováno v krajích Středočeském, Hl. město PrahaJihomoravském. Hodnota zdrojů financovaných EUČR, která byla investována v těchto krajích, dosáhla 81,0 %. Plzeňský kraj se podílel na těchto investicích jen 1,0 % a po kraji Karlovarském byl tento podíl v mezikrajském srovnání druhý nejnižší.

ČDDD na 1 obyvatele v eurech dosáhl v roce 2017Plzeňském kraji 8 783 eur a v porovnání s rokem 2011 se zvýšil o 795,5 eur na 1 obyvatele, tj. o 10 %. Hodnota ČDDD na 1 obyvatele v eurech byla třetí nejvyšší v Plzeňském kraji za Hl. městem Prahou a Středočeským krajem.

Obecná míra nezaměstnanosti podle Výběrového šetření pracovních sil byla v roce 2017Plzeňském kraji po Hl. městě Praze druhá nejnižší. Ve sledovaném období se snížila z 5,1 % v roce 2011 na 1,9 % v roce 2017, tj. snížení o 3,2 procentních bodů. Na trhu práce chyběly především dělnické profese podle klasifikace CZ-ISCO Obsluha strojů a zařízení, montéři a Řemeslníci a opraváři. V oborech, které vyžadovaly vyšší odbornou kvalifikaci, byl na trhu práce nedostatek Technických a odborných pracovníků a Specialistů.

Čerpání finančních prostředků z Evropských investičních a strukturálních fondů na operační programy v letech 20162018

EU stanovila finanční rámec na období 20142020 maximálního možného výdaje na téměř 1 bilion eur. Necelá polovina částky cca 454 mld. eur byla určena k naplnění ESI fondů. Z těchto finančních prostředků určených pro všechny členské státy EU činí alokace pro ESI fondy, která byla pro ČR vyčleněna, více než 5 %. ČR bude moci vyčerpat prostředky ve výši téměř 24,3 mld. eur (24 319 668 854 eur).

Podmínky a pravidla pro fungování všech Evropských investičních a strukturálních fondů (dále ESIF) jsou z evropské úrovně definována nařízením EP a Rady č. 1303/2013.

ESIF zahrnuje 5 fondů: Evropský fond pro regionální rozvoj (EFFR), Evropský sociální fond (ESF), Fond soudržnosti (FS), Evropský fond pro rozvoj venkova (EZFRV), Evropský námořní a rybářský fond (ENRF).

 

V tabulkách je uveden komplexní pohled na čerpání všech operačních programů financovaných z ESIF v letech 20162018, jsou v nich zachyceny výdaje na projekty, které byly zachyceny v monitorovacím systému, a které úspěšně prošly procesem hodnocení. Úspěšné projekty zahrnují projekty schválené, projekty v realizaci a projekty, které byly dokončeny. Pro lepší porovnatelnost jednotlivých krajů bylo čerpání prostředků z ESIF na jednotlivé operační programy přepočteno v  na 1 obyvatele.

Nejvíce finančních prostředků na všechny operační programy celkem z fondů ESIF bylo vyčerpáno ve Středočeském kraji, kdy na 1 obyvatele připadlo 56 066  v rozmezí let 20162018. Na druhém místě se umístil Kraj Vysočina, kde na 1 obyvatele připadlo 55 686 . Na třetím místě se umístil kraj Hl. město Praha s 52 971  na 1 obyvatele. Plzeňský kraj se umístil na pátém nejnižším místě s 38 222  na 1 obyvatele. Nejnižší čerpání na 1 obyvatele (29 927 ) měl Ústecký kraj.

Plzeňský kraj vyčerpal nejvíce prostředků z fondů ESIF na operační program IROP, kdy na 1 obyvatele připadlo 10 010 , v porovnání s ostatním kraji se umístil na čtvrtém nejvyšším místě. Druhá nejvyšší částka připadla na operační program Doprava (9 005  na 1 obyvatele, páté nejvyšší místo mezi kraji). Třetí nejvyšší částka na 1 obyvatele (8 162 ) byla čerpána na operační program Podnikání a inovace a konkurenceschopnost. V mezikrajském porovnání se kraj umístil až na 11. místě. V operačním programu Výzkum, vývoj a vzdělávání bylo vyčerpáno v průměru 5 426  na 1 obyvatele (páté nejvyšší místo v mezikrajském porovnání). Nejnižší částky připadly na 1 obyvatele v operačních programech Životní prostředí (3 967 ) a Zaměstnanost (1 653 ).

 

Porovnání regionu soudržnosti Jihozápad se sousedními regionyNěmeckuRakousku (NUTS2)

roce 2017 dosáhl region soudržnosti Jihozápad v HDP na 1 obyvatele v PPS 77 % průměru EU 28. V porovnání se sousedními regiony soudržnosti v NěmeckuRakousku byl tento dosažený průměr nejnižší. Nejvyšší dosažená hodnota ze sousedních regionů soudržnosti byla v Horních Rakousích a činila 130 % průměru EU 28.

V časové řadě 20112017 můžeme vidět určitou odlišnost ve vývoji mezi Jihozápadem a zahraničními regiony soudržnosti (Horní Falc, Dolní Bavorsko a Horní Rakousy). HDP na 1 obyvatele v PPS se v časové řadě zvýšil v Horní Falci o 6 000 PPS, v Horních Rakousích o 5 200 PPS, v Dolním Bavorsku o 4 700 PPS a v regionu Jihozápad o 4 300 PPS. Nejrychleji rostl tento ukazatel právě v regionu Jihozápad, a to o 22,6 %, nejpomalejší růst o 14,8 % byl zaznamenán v Dolním Bavorsku.

Nejvyšší HDP na 1 obyvatele v PPS ze sousedních regionů soudržnosti byl zaznamenán v Horních Rakousích a Horní Falci. HDP na 1 obyvatele v PPS v roce 2017 činil v Horních Rakousích (39 000) a v Horní Falci (38 800). Zahraniční regiony dosahovaly srovnatelné životní úrovně, zatímco region Jihozápad činil jen 59,7 % z HDP na 1 obyvatele v PPS v Horních Rakousích.

 

Závěr

Jak zajistit ekonomickou prosperitu v budoucím vývoji?

Český průmysl vytváří výrazně nižší přidanou hodnotu než německý průmysl. Celou řadu firem tvoří montovny, které se nezaměřují na produkci finálních výrobků.

Plzeňském kraji je nejvyšší poptávka po zaměstnancích s nižší kvalifikací, klesá míra investic. Výdaje na vědu a výzkum, které byly v ČR investovány ze zahraničních zdrojů EU, dosáhly v Plzeňském kraji jen 1 % a v mezikrajském porovnání byl tento podíl druhý nejnižší. V čerpání finančních prostředků z Evropských strukturálních a investičních fondů celkem v průměru na 1 obyvatele v letech 20162018 se Plzeňský kraj umístil v mezikrajském porovnání na pátém nejnižším místě.

V budoucím vývoji bude třeba přejít na výrobu produkce s vyšší přidanou hodnotou, která může přispět ke zvýšení životní úrovně. Jedním z důležitých faktorů je vytvářet příznivé podmínky pro inovační prostředí, více investovat do vědy a výzkumu nových výrobků, automatizace a robotizace výroby a zrychlovat uvedení nových výrobků do výrobního procesu.

Prameny:

Zpráva o hodnocení plnění Regionálního akčního plánu Plzeňského kraje za rok 2018

Evropské strukturální a investiční fondy 20142020 v kostce - Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Zvýšíme produkci výrobků s vysokou přidanou hodnotou - Ing. Jiří Černohorský, DrSc.

 

 

Kontakt:

Ing. Miloslav Chlad, Ph.D.
Ředitel, Krajská správa ČSÚ v Plzni
T: 377 612 279, M: 724 178 210
E-mail: miloslav.chlad@czso.cz

Ing. Zuzana Trnečková
Odd. informačních služeb a správy registrů, Krajská správa ČSÚ v Plzni
T: 377 612 253
E-mail: zuzana.trneckova@czso.cz

 

Přílohy

 
K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář





Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688