Přínosy EU pro rozvoj Plzeňského kraje
Plzeňský kraj patří ke krajům s nízkou nezaměstnaností, což příznivě ovlivňuje výhodné dopravní spojení s Německem a Prahou. Geografická poloha Plzeňského kraje umožňuje rozvíjet spolupráci českých a německých firem. Hodnota čistého disponibilního důchodu domácností na 1 obyvatele byla v mezikrajském porovnání třetí nejvyšší za Hl. městem Prahou a Středočeský krajem, v roce 2017 činila 100,4 % průměru ČR. Hodnota produktivity práce (HDP na 1 zaměstnaného) řadí Plzeňský kraj v mezikrajském porovnání mezi úspěšné kraje.
Význam vstupu do EU
V letošním roce uplynulo 15 let od vstupu České republiky do EU. Řada našich občanů si klade množství otázek o významu členství našeho státu v EU. Někteří z těchto občanů považují členství v EU za zbytečné a zapomínají na celou řadu výhod, které členství v EU naší zemi přináší. K hlavním prioritám členských zemí patří vytváření vnitřního evropského trhu se zajištěním konkurenceschopného tržního prostředí, bezpečnost a podpora míru v členských zemích, ochrana svobody a práv občanů, dodržování mezinárodního práva, podpora sociální a územní soudržnosti a solidarity mezi členskými zeměmi, ochrana životního prostředí a podpora technického a vědeckého rozvoje.
Hodnocení ČR a Plzeňského kraje v makroekonomických ukazatelích
Hospodářská úroveň ČR po vstupu do EU se zvyšovala. Zatímco v roce 2004 činil HDP na 1 obyvatele v PPS (EU 28 = 100) 78,0 %, v roce 2017 se zvýšil na 89,5 % průměru EU 28. Hl. město Praha v rámci EU patří mezi regiony s nejvyšším podílem HDP na 1 obyvatele (sedmé pořadí v rámci regionů NUTS2 v EU). V roce 2017 činil hrubý domácí regionální produkt na 1 obyvatele v PPS v Hl. městě Praze 187,4 % průměru EU 28. Kraj Hl. město Praha, který trvale dosahuje nejvyšší hodnoty HDP na 1 obyvatele v PPS k průměru EU 28 (první místo v mezikrajském porovnání), významně přispívá ke zvyšování průměru tohoto ukazatele v ČR a v důsledku toho se ostatním krajům dlouhodobě nedaří dosáhnout průměru ČR.
Plzeňský kraj dosáhl v roce 2017 v HDP na obyvatele v PPS 82,8 % průměru EU 28 a umístil se na pátém nejvyšším místě v mezikrajském porovnání za Hl. městem Prahou, Jihomoravským, Středočeským a Královéhradeckým krajem. V porovnání s dosaženým průměrem ČR byla jeho výše nižší o 6,8 procentního bodu. Oproti průměru roku 2012 se v Plzeňském kraji zvýšil tento ukazatel v roce 2017 o 8,6 procentního bodu.
Proč investovat v Plzeňském kraji?
Silné a slabé stránky Plzeňského kraje
K silným stránkám Plzeňského regionu patří výhodné dopravní spojení s Německem a Prahou, které přispívá k rozvoji zahraničních firem. Zahraniční firmy získávají nejen levnou, ale i kvalifikovanou pracovní sílu. Nízký kurz Kč vůči euru znamená pro řadu firem zvýhodněné konkurenční podmínky při exportu své produkce.
Vznik Západočeské univerzity v Plzni v roce 1991 umožňuje získávat zejména technické odborníky, kterých je na trhu práce nedostatek. Západočeská univerzita má vytvořený dlouhodobý strategický výhled, jehož podstatou je začlenění do evropského vzdělávacího a výzkumného programu.
K slabým stránkám regionu patří stárnoucí populace. Index stáří (poměr počtu osob ve věku 65 a více let na 100 osob ve věku 0–14) k 31. 12. 2017 dosáhl hodnoty 128,3.
Pro Plzeňský kraj je typický vysoký počet malých obcí s nerovnoměrným rozmístěním, chybí města střední velikosti. Mimo západní radiální osu leží řídce zalidněná území s nedostatečně rozvinutou sociální a technickou infrastrukturou.
Ekonomický vývoj Plzeňského kraje
V časové řadě 2011 až 2017 se v Plzeňském kraji zvýšil HDP na 1 obyvatele v PPS z 20 042 na 24 829, což odpovídá nárůstu k průměru za EU 28 ze 76,5 % na 82,8 % (tj. zvýšení o 6,3 procentního bodu). Pro hodnocení ekonomické úrovně a výkonnosti jednotlivých zemí v EU se používá jednotka PPS (standard kupní síly), která představuje průměrnou kupní sílu 1 eura v EU 28, a která vyjadřuje průměrnou cenovou hladinu všech členských zemí a umožňuje tak navzájem srovnávat jednotlivé země EU.
Vyjádření HDP v eurech neumožňuje odpovídající srovnání ČR s ostatními zeměmi, protože závisí na směnném kurzu, který se odvíjí od zájmu o měnu na příslušných finančních trzích. Hodnoty HDP v eurech díky změnám kurzu zdaleka nedosahují příznivého vývoje jako v případě PPS. Tato skutečnost vyplývá i z výše uvedené tabulky, kdy růst HDP na 1 obyvatele v eurech je nižší než v PPS.
V časové řadě 2011 až 2017 se zvýšil HDP na 1 obyvatele v PPS o 23,9 %, zatímco HDP na 1 obyvatele v eurech jen o 16,1 %. Růst HDP na 1 obyvatele v PPS byl tak v porovnání s růstem HDP na 1 obyvatele v eurech vyšší o 7,8 procentního bodu.
Ze sledované časové řady vyplývá, že se zvyšovala produktivita práce, a to jak v ukazateli na 1 zaměstnance, tak na 1 odpracovanou hodinu. HDP na 1 odpracovanou hodinu v eurech se zvýšil o 20,6 % a HDP na 1 zaměstnance v eurech vzrostl o 10,2 %.
Míra investic vyjádřená podílem THFK na HDP se v Plzeňském kraji snižovala. V roce 2011 činila 24,3 % a v roce 2016 dosáhla 20,9 % (údaje za rok 2017 nebyly v regionálním členění k dispozici), tj. pokles o 3,4 procentního bodu. V porovnání s ostatními kraji byla míra investic v roce 2016 v Plzeňském kraji nejnižší.
Podíl výdajů na vědu a výzkum na HDP v % v Plzeňském kraji klesal. V letech 2016 a 2017 činil 1,4 %. Nejvyšší podíl (2,1 %) byl dosažen v roce 2014. Druhý nejvyšší podíl (2,0 %) byl zaznamenán v letech 2013 a 2015. V roce 2017 se Plzeňský kraj umístil v mezikrajském porovnání na šestém nejvyšším místě. Nejvyšší podíly na vědu a výzkum na HDP měly kraje Jihomoravský (2,9 %), Hl. město Praha (2,5 %) a Středočeský kraj (2,4 %). V porovnání s ČR byl dosažený podíl v Plzeňském kraji nižší o 0,4 procentního bodu.
Výdaje na vědu a výzkum financované ze zdrojů EU v roce 2017 dosáhly v Plzeňském kraji 38,7 mil. Kč. Ve sledované časové řadě byla tato hodnota druhá nejnižší. Na vědu a výzkum se v regionu nejvíce investovalo ze zahraničních zdrojů EU v letech 2013 až 2015. Nejvyšší hodnota 1 085 mil. Kč ze zdrojů EU byla v regionu investována v roce 2014. V roce 2017 bylo ze zdrojů EU v ČR nejvíce investováno v krajích Středočeském, Hl. město Praha a Jihomoravském. Hodnota zdrojů financovaných EU v ČR, která byla investována v těchto krajích, dosáhla 81,0 %. Plzeňský kraj se podílel na těchto investicích jen 1,0 % a po kraji Karlovarském byl tento podíl v mezikrajském srovnání druhý nejnižší.
ČDDD na 1 obyvatele v eurech dosáhl v roce 2017 v Plzeňském kraji 8 783 eur a v porovnání s rokem 2011 se zvýšil o 795,5 eur na 1 obyvatele, tj. o 10 %. Hodnota ČDDD na 1 obyvatele v eurech byla třetí nejvyšší v Plzeňském kraji za Hl. městem Prahou a Středočeským krajem.
Obecná míra nezaměstnanosti podle Výběrového šetření pracovních sil byla v roce 2017 v Plzeňském kraji po Hl. městě Praze druhá nejnižší. Ve sledovaném období se snížila z 5,1 % v roce 2011 na 1,9 % v roce 2017, tj. snížení o 3,2 procentních bodů. Na trhu práce chyběly především dělnické profese podle klasifikace CZ-ISCO Obsluha strojů a zařízení, montéři a Řemeslníci a opraváři. V oborech, které vyžadovaly vyšší odbornou kvalifikaci, byl na trhu práce nedostatek Technických a odborných pracovníků a Specialistů.
Čerpání finančních prostředků z Evropských investičních a strukturálních fondů na operační programy v letech 2016–2018
EU stanovila finanční rámec na období 2014 až 2020 maximálního možného výdaje na téměř 1 bilion eur. Necelá polovina částky cca 454 mld. eur byla určena k naplnění ESI fondů. Z těchto finančních prostředků určených pro všechny členské státy EU činí alokace pro ESI fondy, která byla pro ČR vyčleněna, více než 5 %. ČR bude moci vyčerpat prostředky ve výši téměř 24,3 mld. eur (24 319 668 854 eur).
Podmínky a pravidla pro fungování všech Evropských investičních a strukturálních fondů (dále ESIF) jsou z evropské úrovně definována nařízením EP a Rady č. 1303/2013.
ESIF zahrnuje 5 fondů: Evropský fond pro regionální rozvoj (EFFR), Evropský sociální fond (ESF), Fond soudržnosti (FS), Evropský fond pro rozvoj venkova (EZFRV), Evropský námořní a rybářský fond (ENRF).
V tabulkách je uveden komplexní pohled na čerpání všech operačních programů financovaných z ESIF v letech 2016 až 2018, jsou v nich zachyceny výdaje na projekty, které byly zachyceny v monitorovacím systému, a které úspěšně prošly procesem hodnocení. Úspěšné projekty zahrnují projekty schválené, projekty v realizaci a projekty, které byly dokončeny. Pro lepší porovnatelnost jednotlivých krajů bylo čerpání prostředků z ESIF na jednotlivé operační programy přepočteno v Kč na 1 obyvatele.
Nejvíce finančních prostředků na všechny operační programy celkem z fondů ESIF bylo vyčerpáno ve Středočeském kraji, kdy na 1 obyvatele připadlo 56 066 Kč v rozmezí let 2016 až 2018. Na druhém místě se umístil Kraj Vysočina, kde na 1 obyvatele připadlo 55 686 Kč. Na třetím místě se umístil kraj Hl. město Praha s 52 971 Kč na 1 obyvatele. Plzeňský kraj se umístil na pátém nejnižším místě s 38 222 Kč na 1 obyvatele. Nejnižší čerpání na 1 obyvatele (29 927 Kč) měl Ústecký kraj.
Plzeňský kraj vyčerpal nejvíce prostředků z fondů ESIF na operační program IROP, kdy na 1 obyvatele připadlo 10 010 Kč, v porovnání s ostatním kraji se umístil na čtvrtém nejvyšším místě. Druhá nejvyšší částka připadla na operační program Doprava (9 005 Kč na 1 obyvatele, páté nejvyšší místo mezi kraji). Třetí nejvyšší částka na 1 obyvatele (8 162 Kč) byla čerpána na operační program Podnikání a inovace a konkurenceschopnost. V mezikrajském porovnání se kraj umístil až na 11. místě. V operačním programu Výzkum, vývoj a vzdělávání bylo vyčerpáno v průměru 5 426 Kč na 1 obyvatele (páté nejvyšší místo v mezikrajském porovnání). Nejnižší částky připadly na 1 obyvatele v operačních programech Životní prostředí (3 967 Kč) a Zaměstnanost (1 653 Kč).
Porovnání regionu soudržnosti Jihozápad se sousedními regiony v Německu a Rakousku (NUTS2)
V roce 2017 dosáhl region soudržnosti Jihozápad v HDP na 1 obyvatele v PPS 77 % průměru EU 28. V porovnání se sousedními regiony soudržnosti v Německu a Rakousku byl tento dosažený průměr nejnižší. Nejvyšší dosažená hodnota ze sousedních regionů soudržnosti byla v Horních Rakousích a činila 130 % průměru EU 28.
V časové řadě 2011 až 2017 můžeme vidět určitou odlišnost ve vývoji mezi Jihozápadem a zahraničními regiony soudržnosti (Horní Falc, Dolní Bavorsko a Horní Rakousy). HDP na 1 obyvatele v PPS se v časové řadě zvýšil v Horní Falci o 6 000 PPS, v Horních Rakousích o 5 200 PPS, v Dolním Bavorsku o 4 700 PPS a v regionu Jihozápad o 4 300 PPS. Nejrychleji rostl tento ukazatel právě v regionu Jihozápad, a to o 22,6 %, nejpomalejší růst o 14,8 % byl zaznamenán v Dolním Bavorsku.
Nejvyšší HDP na 1 obyvatele v PPS ze sousedních regionů soudržnosti byl zaznamenán v Horních Rakousích a Horní Falci. HDP na 1 obyvatele v PPS v roce 2017 činil v Horních Rakousích (39 000) a v Horní Falci (38 800). Zahraniční regiony dosahovaly srovnatelné životní úrovně, zatímco region Jihozápad činil jen 59,7 % z HDP na 1 obyvatele v PPS v Horních Rakousích.
Závěr
Jak zajistit ekonomickou prosperitu v budoucím vývoji?
Český průmysl vytváří výrazně nižší přidanou hodnotu než německý průmysl. Celou řadu firem tvoří montovny, které se nezaměřují na produkci finálních výrobků.
V Plzeňském kraji je nejvyšší poptávka po zaměstnancích s nižší kvalifikací, klesá míra investic. Výdaje na vědu a výzkum, které byly v ČR investovány ze zahraničních zdrojů EU, dosáhly v Plzeňském kraji jen 1 % a v mezikrajském porovnání byl tento podíl druhý nejnižší. V čerpání finančních prostředků z Evropských strukturálních a investičních fondů celkem v průměru na 1 obyvatele v letech 2016 až 2018 se Plzeňský kraj umístil v mezikrajském porovnání na pátém nejnižším místě.
V budoucím vývoji bude třeba přejít na výrobu produkce s vyšší přidanou hodnotou, která může přispět ke zvýšení životní úrovně. Jedním z důležitých faktorů je vytvářet příznivé podmínky pro inovační prostředí, více investovat do vědy a výzkumu nových výrobků, automatizace a robotizace výroby a zrychlovat uvedení nových výrobků do výrobního procesu.
Zpráva o hodnocení plnění Regionálního akčního plánu Plzeňského kraje za rok 2018
Evropské strukturální a investiční fondy 2014–2020 v kostce - Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Zvýšíme produkci výrobků s vysokou přidanou hodnotou - Ing. Jiří Černohorský, DrSc.
Kontakt:
Ing. Miloslav Chlad, Ph.D.
Ředitel, Krajská správa ČSÚ v Plzni
T: 377 612 279, M: 724 178 210
E-mail: miloslav.chlad@czso.cz
Ing. Zuzana Trnečková
Odd. informačních služeb a správy registrů, Krajská správa ČSÚ v Plzni
T: 377 612 253
E-mail: zuzana.trneckova@czso.cz
Přílohy
-
Přínosy EU pro rozvoj Plzeňského kraje
Poslední zprávy z rubriky Z regionů:
Přečtěte si také:
Prezentace
28.03.2024 5 kroků pro pravidelnou údržbu vaší motorové pily
27.03.2024 I elektrická koloběžka musí mít povinné ručení
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Revoluce v umělé inteligenci: Nový superčip společnosti Nvidia může změnit svět
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Kdy a komu se vyplatí využít DIP (dlouhodobý investiční produkt)
Mgr. Timur Barotov, BHS
Michal Brothánek, AVANT IS
SPILBERK investiční fond SICAV, a.s. se mění k lepšímu aneb Co přinesla Valná hromada
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
ČNB pokračuje ve snižování sazeb, proinflačním rizikem slabší koruna
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Petr Lajsek, Purple Trading
Slabá koruna prodraží dovolenou. Kolik si kde letos připlatíme?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz