Volby do europarlamentu: Posilují ANO a ODS, ČSSD bez mandátu

České eurovolby potvrdily dominanci hnutí ANO premiéra a miliardáře Andreje Babiše na české politické scéně. Zároveň ale ukázaly růst popularity nejsilnějších opozičních stran - ODS a Pirátů - a další propad obliby tradičních levicových stran ČSSD a KSČM. Stabilní voličskou přízeň si udržely protiimigrační hnutí SPD Tomia Okamury i KDU-ČSL. Volby ukázaly, že se STAN vyplatila obnovená spolupráce s TOP 09.

Vládu ANO a ČSSD výsledky evropských voleb pravděpodobně příliš neovlivní. Předseda sociálních demokratů Jan Hamáček zdůrazňoval, že ani debakl strany, která neobhájila ani jediný ze čtyř mandátů, nebude mít na podobu jejího vedení žádný vliv. Sociální demokraté se upínají ke krajským volbám, které se odehrají příští rok na podzim. V dalším roce se pak budou konat sněmovní volby. V současnosti se tedy zřejmě nebude opakovat situace z roku 2004, kdy stál výsledek eurovoleb křeslo tehdejšího předsedu a premiéra Vladimíra Špidlu.

Sociální demokracii nepomohla ani slíbená podpora prezidenta Miloše Zemana. Spíše potvrdila trend, že "prezidentským" stranám se v českém prostředí příliš nedaří.

Výsledky voleb do Evropského parlamentu v ČR. Babišova pozice v ANO je neotřesitelná. Hnutí, které před osmi lety založil, sází na jeho tvář prakticky ve všech volbách. Pozorovatelé mluví také o kvalitním marketingu nejsilnějšího politického seskupení v Česku, které zvýšilo počet svých zvolených europoslanců o dva na šest.

KSČM, která toleruje ve Sněmovně vládu ANO a ČSSD, ztratila dva europoslanecké mandáty ze tří. Výsledek může podle některých pozorovatelů oslabit pozici místopředsedkyně Kateřiny Konečné, jež kandidátku vedla. Komunisté by kvůli zviditelnění mohli nyní silněji prosazovat své požadavky směrem ke kabinetu.

Volební zisk ODS v porovnání s posledními sněmovními volbami vzrostl, počet europoslanců zdvojnásobila, jak si přála. Největší opoziční strana tedy nemá důvod předsedu Petra Fialu měnit. Stejně jsou na tom Piráti, přestože nenaplnili předsedou Ivanem Bartošem deklarovaný cíl české eurovolby vyhrát a nedosáhli na vytyčenou metu 20 procent hlasů.

Změny se nedají očekávat ani u KDU-ČSL, byť jedno křeslo v Evropském parlamentu ztratila. Nové vedení v čele s poslancem Markem Výborným si lidovci zvolili teprve nedávno. Jako úspěšná se v podstatě ukázala obnovená spolupráce dvou nejmenších sněmovních seskupení TOP 09 a Starostů a nezávislých, byť jedno místo v europarlamentu i tato koalice ztratila.

SPD se vyplatila sázka na protiimigrační, protiunijní a nacionalistická témata. Hnutí Tomia Okamury na rozdíl od jeho předchozího politického uskupení, které před pěti lety v evropských volbách propadlo, při letošní premiéře získalo dvě křesla. Ostatní protievropská uskupení se neprosadila.

Neprosadila se ale ani nová proevropská uskupení europoslaneckých odštěpenců Pavla Teličky (Hlas) a Jaromíra Štětiny (ESO). Zatímco Teličkovou hnutí dosáhlo alespoň na příspěvek za hlasy voličů, Štětinově uskupení nepomohla ani masivní kampaň na sociálních sítích.