Piketty: Evropa tu je jen pro bohaté, musíme připomenout lidem, že změna je možná

„Všechna referenda konaná během posledních 25 let ukázala, že pracující třída soustavně nesouhlasí s Evropou tak, jak je jim představována, zatímco ti nejbohatší jí podporují.“ Na stránkách Le Monde to tvrdí známý francouzský ekonom Thomas Piketty s tím, že to platí i o posledním významném referendu – hlasování o brexitu. Jaká je příčina tohoto dlouhodobě přetrvávajícího stavu?

Popsané rozdělení preferencí je matoucí, protože už dávno neplatí, že by určitá sociální skupina měla jasné preference, co se týče politických stran. Dříve podle Pikettyho platilo, že ti nejbohatší měli tendenci volit pravicové strany, zatímco ti nejvzdělanější podporovali levicové strany. Například při hlasování o brexitu ale obě tyto skupiny podporovaly EU, zatímco „ti méně privilegovaní ji odmítali“.

Podle těch, kteří se mají lépe, spočívá důvod odporu pracující třídy k EU v její xenofobii a nacionalismu. Piketty ovšem s takovým pohledem nesouhlasí a nabízí jednoduché alternativní vysvětlení: Evropská unie funguje tak, že nahrává zejména těm privilegovaným. A pokud nepřijde nějaký vážný krok, který by zmírnil příjmovou nerovnost, ke zlepšení nedojde. Takovým krokem by mohla být například změna v systému zdanění, které by více dolehlo na ty nejbohatší a umožnilo tak snížit daňovou zátěž těch nejchudších.

Piketty poukazuje na to, že o tom, jak by měla fungovat Evropa, se vedou spory již dlouhá desetiletí. Například v dubnu roku 1940 se v Paříži sešla skupina britských a francouzských akademiků, kteří se zabývali myšlenkou vytvoření federální unie mezi Francií a Velkou Británií. Uvažovalo se i o tom, že tato unie by později byla rozšířena na celou Evropu. Jenže žádného konsenzu dosaženo nebylo. Například Hayek prosazoval vizi založenou na ekonomickém liberalismu a volné soutěži na trhu, zatímco Robbins chtěl zavést i federální rozpočet a nástroje, které by suplovaly trh tam, kde by nebyl schopen zvyšovat prosperitu.

Další odborníci přišli s návrhy založenými na demokratickém socialismu. Beveridge byl nadšený ze systému sociálního zabezpečení, socioložka Barbara Wootonová navrhovala zavedení federální daně z příjmů. Piketty dodává, že tato diskuse rezonovala celou Evropou a dnes není důvod, proč by Evropa měla být postavena na vizi podobné té Hayekově. Současná situace je totiž podle ekonoma taková, že systém slouží zájmům těch, kteří jsou schopni si prosadit svou třídní politiku. „Je ale na nás, abychom připomněli lidem, že vše lze organizovat rozdílným způsobem tak, jak navrhovali Beveridge či Wootonová už před 80 lety,“ uzavírá Piketty.

Zdroj: LeMonde