(Kurzy.cz)
Politici, kteří volají po sektorové dani bank, volají tím pádem po nižších starobních důchodech
V žebříčku deseti českých firem, které do státní kasy odvádí nejvíce peněz na dani z příjmu, je hned pět bank. Jde o ČSOB, Českou spořitelnu, Komerční banku, UniCredit a Raiffeisenbank. Tyto banky pak ve zmíněném „top ten“ doplňují Škoda Auto, ČEZ, Continental, Huyndai a NET4GAS. Firmy z první desítky spojuje to, že do státní kasy odvádějí na dani z příjmu každá minimálně miliardu korun ročně. Zmíněné banky v souhrnu odvádějí ročně před třináct miliard korun.
Je tedy otázkou, proč zrovna tyto banky mají být zatíženy daní další, novou, jakousi extra daní navíc. Tato daň se jmenuje daň sektorová. To proto, že by byla uvalena pouze na jediný sektor ekonomiky, totiž právě na banky. Přitom velké banky by byly zatíženy vyšší sazbou sektorové daně než banky menší. K tomu by samozřejmé nadále standardně odváděly daň z příjmu jako doposud. Tedy oněch více než třináct miliard korun za pět největších bank v ČR a další miliardy za banky menší.
Před riziky zavedení bankovní daně přitom Česko varuje i Mezinárodní měnový fond. Podle jeho studie může bankovní daň ve výši 0,2 procenta způsobit nárůst úroků u úvěrů o pět až deset procentních bodů a vést také k trvalému poklesu reálného hrubého domácího produktu země o 0,3 procenta. To ve výsledku znamená chudší stát, a tedy třeba méně peněz na důchody.
ČSSD by přitom ráda zavedla sektorovou daň ještě vyšší, a to 0,3 procenta. Právě taková sazba by platila pro výše zmíněné největší tuzemské banky. Zatížení bank zvláštní sektorovou daní zbrzdí jejich činnost, budou obezřetněji úvěrovat, případně přeskupovat své zisky v rámci skupiny, aby dopad zdanění minimalizovaly, což pak může běžný střadatel pocítit v podobě (ještě) horšího úročení třeba svých celoživotních úspor. Ve výsledku prodraží úvěry i firmám, což sníží ekonomickou aktivitu v České republice. Nižší ekonomická aktivita znamená nižší zisky firem a ta zase značí nižší daňové inkaso pro vládu, která tak bude mít ve výsledku méně peněz třeba na starobní důchody.
Vskutku, vyšší zdanění bank může
v běhu několika let způsobit i právě pomalejší růst penzí. Pamatujme,
politici, kteří volají po sektorové dani bank, volají tím pádem po nižších
starobních důchodech.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, CZECH FUND
Více zpráv k tématu Důchod
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
28.03.2024 5 kroků pro pravidelnou údržbu vaší motorové pily
27.03.2024 I elektrická koloběžka musí mít povinné ručení
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Revoluce v umělé inteligenci: Nový superčip společnosti Nvidia může změnit svět
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Kdy a komu se vyplatí využít DIP (dlouhodobý investiční produkt)
Mgr. Timur Barotov, BHS
Michal Brothánek, AVANT IS
SPILBERK investiční fond SICAV, a.s. se mění k lepšímu aneb Co přinesla Valná hromada
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
ČNB pokračuje ve snižování sazeb, proinflačním rizikem slabší koruna
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Petr Lajsek, Purple Trading
Slabá koruna prodraží dovolenou. Kolik si kde letos připlatíme?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Okénko finanční rady
Zuzana Dubová, RekvalifikacniKurzy.cz
5 klíčových dovedností, které získáte na rekvalifikačních kurzech, a které ocení každý zaměstnavatel
Iva Grácová, Bezvafinance
Bankovní turista, nebo věrný klient: Kdo vyhrává ve hře o finanční výhody?
Petr Holub, MojeNebankovka
Tomáš Rosenkranc, Ušetřeno.cz
Snižování úrokové sazby přináší výhodnější podmínky pro refinancování hypotéky
Marek Pokorný, Portu
Japonská centrální banka po 17 letech zvýšila sazby. Co to znamená?
Jan Béreš, Kalkulátor.cz
Jiří Sýkora, Swiss Life Select
Swiss Life Hypoindex březen 2024: Hypoteční sazby stagnují. Další zlevnění hypoték přijde na jaře