Perly týdne: Čína prodává americké obligace, nálada je negativně optimistická a my zaostáváme na kolejích

Čína se zbavuje amerických obligací: CNBC tvrdí, že Čína v březnu snížila své investice do amerických vládních obligací asi o 20,5 miliard dolarů. Celkově tak nyní vlastní americké vládní dluhopisy v hodnotě 1,12 bilionu dolarů. Jde o nejnižší úroveň za poslední dva roky a podle CNBC to souvisí se současnými tenzemi v oblasti vzájemného obchodu a „existují obavy, že Čína může využít své pozice k nátlaku na USA během jednání o obchodu“.

CNBC píše, že hrozba spočívá v tom, že by Čína přestala nakupovat americké obligace, či by je dál prodávala. Podle některých názorů je ale hlavní motivací ke zmíněným prodejům snaha o stabilizaci měnového kurzu. „Agresivnější omezení nákupů je považováno za jadernou variantu, která by ještě více zintenzivnila obchodní tenze“, tvrdí CNBC. Dodává ale, že podle UBS by prodeje byly pravděpodobně pouze postupné a výnosy amerických vládních obligací by kvůli nim vzrostly maximálně o 0,4 procentního bodu.

Nálada stále optimistická, takže negativní: Investiční společnost Schwab tvrdí, že investiční sentiment je stále nastaven na optimismus. Jeho konkrétní vývoj je zobrazen v následujícím grafu. V roce 2018 se sentiment prudce propadl až k extrémnímu pesimismu, který je ale podle Schwabu býčím signálem. Poté se sentiment postupně zvedl a nyní stále dosahuje velmi vysokých hodnot, které jsou ale zase medvědím signálem:

Další tarify a pak recese: Stratég banky Morgan Stanley Michael Wilson v rozhovoru pro CNBC uvedl, že pokud nedojde k vyřešení obchodních sporů mezi USA a Čínou, tento konflikt se stane brzdou pro korporátní zisky. Tuto brzdu už pak nebude tak jednoduché řešit, protože růst s ní spojených nákladů budou doprovázet ještě další nákladové tlaky. „Nejsme přesvědčeni, že firmy budou schopny eliminovat růst nákladů vyvolaný novými cly zvyšováním cen, či efektivity. To znamená, že tarify budou snižovat marže“, tvrdí Wilson. Podle jeho názoru může být současná eskalace sporů přerušena tím, že obě strany najednou přijdou s ústupky, nicméně současný trend bude vytvářet negativní tlaky na akcie.

K tématu se vyjádřil i šéf Minneapolis Fedu Neel Kashkari, podle kterého mají Spojené státy v celé věci navrch. Jejich „velmi silná pozice“ pramení z velikosti ekonomiky, která navíc není tak citlivá na vývoj v mezinárodním obchodě. Pokud tedy dojde k tomu, že konflikt bude eskalovat a obě země přijmou opatření, americká ekonomika by měla trpět méně než čínská.

Kashkari také uvedl, že většina podniků v oblasti, která spadá pod Minneapolis Fed, vnímá další ekonomický vývoj pozitivně. Pokud by se to ale změnilo, Fed by musel takovému posunu věnovat pozornost. V tuto chvíli ovšem bankéř nevidí potřebu měnit nastavení monetární politiky. Podle svých slov byl nervóznější před půl rokem, protože tehdy nebylo zřejmé, co monetární politika udělá s reálnou ekonomikou. Nyní jsou sazby „zhruba nastaveny na neutrální úrovně“.

Tesla si možná vytváří problém: CNBC poukazuje i na akciovou analýzu od Morgan Stanley týkající se Tesly, jejímž autorem je „široce sledovaný analytik Adam Jonas“. Podle něj je „makroobrázek“ pro automobilku stále pozitivní. Nicméně problém by mohl spočívat v tom, jak firma zvyšuje své prodejní objemy. Ty by totiž mohly vést k tomu, že vozy automobilky již nebudou považovány za výjimečné a bude tak klesat jejich hodnota v očích zákazníků.

Jonas byl podle CNBC jedním z prvních analytiků, kteří začali investory na projekt Elona Muska upozorňovat. Ve své současné analýze vedle možného negativního efektu rostoucí produkce zmiňuje ale i to, že „více aut na silnicích znamená reklamu zadarmo“. Výsledný dopad rostoucích objemů produkce na budoucí tržby firmy tak v celku není jasný. Morgan Stanley odhaduje, že na konci tohoto roku bude po světových silnicích jezdit 860 000 vozů Tesla – viz následující graf s konkrétními projekcemi prodejů jednotlivých modelů.



Velké technologické firmy si podmaňují politiku: Server Promarket tvrdí, že velké technologické společnosti se obávají zvýšeného tlaku regulátorů, a proto se snaží posílit svůj politický vliv. Ekonom Francesco Trebbi v této souvislosti poukazuje na to, že technologické společnosti daly v roce 2018 na lobbing více než 64 milionů dolarů a v jejich čele stál Facebook a Google – viz následující graf s historickým vývojem výdajů na lobbing:



Zdroj: ProMarket

… a u nás doma

Na kolejích zaostáváme: Ihned.cz tento týden píše o tom, že „rychlovlaky předčí i letadla, na světě není moc vyspělých států, kde by vlaky nejezdily i kolem 300 km/h, Česko je smutnou výjimkou“. „Není možné dál uspokojovat zvyšující se poptávku po mobilitě a řešit přetížení dopravní sítě budováním dalších dálnic a rozšiřováním provozu letišť,“ konstatuje v této souvislosti Karen Philbricková z Mineta Transportation Institute, který je výzkumným pracovištěm pro dopravu San José State University.

Ihned.cz dodává, že „definice vysokorychlostních vlaků zatím není ustálená, jisté ale je, že cokoliv jezdí a v dohledné době bude jezdit v České republice, má do jejího naplnění daleko“. Dopravní experti upozorňují, že po západní Evropě vysokorychlostní vlaky už nyní umožňují rychlejší meziměstské spojení než letadla (se započtením cesty na letiště a odbavení).

Stočených tachometrů ubývá: Seznam.cz píše o tom, že „podíl vozů, která mají stočený tachometr, začal po deseti letech v Česku značně klesat“. Podle všeho za to podle seznamu.cz může především dlouhodobá osvěta a také nová legislativa platná od října loňského roku. Díky ní lze za manipulaci s počítadlem ujetých kilometrů uložit pokutu ve výši až půl milionu korun, a navíc stočené auto neprojde na STK. Kupující tak začali častěji prověřovat historii kupovaného vozu včetně najetých kilometrů a řada autobazarů zavedla prověřování historie vykupovaného vozu jako standard.