Kvalita bydlení v Plzeňském kraji je hodnocena příznivě

6. 5. 2019

Příjmy a životní podmínky v domácnostech Plzeňského kraje v roce 2018

ČR patří v Evropě k zemím s nejnižší mírou chudoby. Ze zemí EU 28 byl podíl domácností v ČR, které byly ohroženy mírou chudoby, nejnižší. V roce 2018 dosáhla míra chudoby v ČR 9,6 %. Plzeňský kraj se umístil na třetím nejnižším místě v podílu domácností do 60 % mediánu průměrného čistého peněžního příjmu na osobu v ČR. V porovnání s ostatními kraji patří Plzeňský kraj společně s Jihočeským krajem ke krajům s vyšší kvalitou bydlení. Neočekávaný výdaj 10 700 Kč si nemohlo dovolit zaplatit 22,1 % domácností v regionu a v mezikrajském porovnání byl tento podíl třetí nejnižší.

Šetření životních podmínek v domácnostech se konalo na jaře 2018 a zjišťovalo situaci českých domácností v roce 2018 (výjimku představovaly příjmy domácností, které byly zjišťovány za rok 2017). Šetření probíhá každoročně a cíl je zaměřen na sociální a ekonomické podmínky domácností. V šetření se sleduje příjmová situace domácností, k důležitým ukazatelům patří podíl osob ohrožených příjmovou chudobou a také osob, které žijí v domácnostech s určitým materiálním nedostatkem.

V roce 2018 žilo v ČR pod hranicí chudoby (60 % mediánu ekvivalizovaného příjmu) 996,2 tis. osob. Meziročně se zvýšil tento počet o 5,1 %. V roce 2018 se oproti roku 2013 zvýšil počet osob, které žily pod hranicí chudoby, o 12,4 %.

Mírou chudoby bylo v roce 2018 ohroženo 9,6 % Čechů (zhruba každý 10. obyvatel). V porovnání s rokem 2013 se zvýšila míra chudoby v roce 2018 o 1,0 procentní bod, meziročně vzrostla o 0,5 procentního bodu.

Hranice příjmové chudoby (60 % mediánu ekvivalizovaného disponibilního příjmu) dosáhla v ČR v roce 2018 ročního příjmu 143 555 Kč na osobu, (tj. měsíční příjem 11 963 Kč). Tento měsíční příjem na osobu se meziročně zvýšil o 768 Kč, oproti roku 2013 pak vzrostl o 2 289 Kč. Růst příjmů paradoxně zvýšil hranici příjmové chudoby, do které se oproti předcházejícímu roku dostalo více osob.

Počet domácností v Plzeňském kraji (243 023) činil 5,5 % z počtu domácností v ČR. V průměru připadlo na 1 domácnost v kraji 2,34 osob, z toho 1,16 pracujících, 0,50 vyživovaných dětí, 0,04 nezaměstnaných a 0,56 nepracujících důchodců.

Struktura hrubých ročních peněžních příjmů na osobu^*)

^*) příjmy domácností jsou šetřeny za předchozí rok 2017

Roční hrubý příjem na osobu v roce 2017 dosáhl v Plzeňském regionu 219 540 Kč, v porovnání s ČR byl vyšší o 1,8 %. Struktura hrubého ročního příjmu se v Plzeňském kraji lišila od struktury  hrubého ročního příjmu v ČR především v příjmech ze závislé činnosti, které byly o 4,4 procentního bodu vyšší než v ČR, naopak příjmy z podnikání byly v kraji oproti ČR nižší o 3,8 procentního bodu.

V roce 2017 činil průměrný čistý roční příjem domácností v Plzeňském kraji 184,8 tis. Kč, v porovnání s ČR byl vyšší o 1,3 %. Meziročně se zvýšil o 11,7 tis. Kč, tj. o 6,8 %. Nejvyšší podíl domácností (23,3 %) pobíral čistý měsíční příjem mezi 15 001–20 000 Kč. Čistý peněžní příjem nad 50 000 Kč mělo jen 0,3 % domácností v kraji. Nejnižší příjem do 6 000 Kč mělo 1,9 % domácností v kraji.

Podíly domácností podle čistého měsíčního příjmu^*)

v %

^*) příjmy domácností jsou šetřeny za předchozí rok 2017

Nejvyšší podíl domácností (13,6 %) do 60 % mediánu průměrného čistého peněžního příjmu na osobu se vyskytoval v Olomouckém kraji, naopak nejnižší podíl (4,6 %) domácností byl v kraji Hl. město Praha. Podíl domácností v Plzeňském kraji v tomto ukazateli dosáhl 6,0 %, region se tak umístil na třetím nejnižším místě v mezikrajském porovnání. Meziročně se podíl domácností v Plzeňském kraji snížil o 0,8 procentního bodu.

V deseti krajích se meziročně podíl domácností do 60 % mediánu průměrného čistého peněžního příjmu na osobu snížil, naopak ve čtyřech krajích se zvýšil. Nejvyšší meziroční poklesy v podílu domácnosti v tomto ukazateli byly zaznamenány v krajích Jihočeském (o 3,5 procentního bodu) a Moravskoslezském (o 2,4 procentního bodu), naopak nejvíce se meziroční podíly domácností zvýšily v krajích Olomouckém (o 3,7 procentního bodu) a Karlovarském (o 2,6  procentního bodu).

Podíl domácností do 60 % mediánu průměrného čistého peněžního příjmu

na  osobu v ČR podle krajů^*)

*⁾ příjmy domácností jsou šetřeny za předchozí rok 2017

Nejnižší podíl domácností, které byly schopny vyjít se svými příjmy velmi snadno, byl zaznamenán v krajích Plzeňském (0,8 %) a Karlovarském (1,2 %). V ČR celkem vycházelo se svými příjmy velmi snadno 2,6 % domácností. Naopak nejvyšší podíl domácností, které vycházely se svými příjmy velmi snadno, se vyskytoval v krajích Hl. město Praha (4,0 %) a Libereckém (3,8 %).

Velmi těžko se svými příjmy vycházely domácnosti v krajích Ústeckém (8,9 %), Pardubickém (7,1 %) a v Hl. městě Praha (5,9 %). V Plzeňském kraji vycházela jen velmi těžko se svými příjmy 4,0 % domácností, oproti ČR byl tento podíl domácností nižší o 0,9 procentního bodu. V porovnání s ostatními kraji byl dosažený podíl v Plzeňském kraji sedmý nejnižší.

Celkové měsíční náklady na bydlení dosáhly v roce 2017 v Plzeňském kraji hodnoty 5 192 Kč na domácnost, v porovnání s rokem 2013 se zvýšily o 1,0 %. V průměru zaplatili nejvyšší měsíční náklady na bydlení (7 593 Kč) obyvatelé kraje Hl. město Praha, nejnižší pak na Vysočině (4 689 Kč). V mezikrajském porovnání se Plzeňský kraj v celkové průměrné měsíční výši nákladů na bydlení umístil na šestém nejnižším místě.

Zaplatit měsíční náklady na bydlení bylo velkou zátěží pro 21,1 % domácností v Plzeňském kraji (čtvrtý nejvyšší podíl mezi kraji). V  porovnání s ostatními kraji představovalo zaplacení těchto nákladů nejvyšší zátěž pro 26,6 % domácností v Ústeckém kraji. Naopak nejnižší podíl domácností (12,0 %), které uvedly placení nájemného jako velkou zátěž, byl zaznamenán na Vysočině.

Náklady na bydlení jsou pro domácnost velkou zátěží

Nejvyšší podíl domácností s vyživovanými dětmi (36,8 %) žije ve Středočeském a v Ústeckém kraji. V Plzeňském kraji dosáhl podíl domácností s vyživovanými dětmi 33,1 %, v rámci ostatní krajů jsme se umístili na sedmém nejvyšším místě.

Nejvyšší podíl domácností bez vyživovaných dětí byl zaznamenán v krajích Hl. město Praha (72,0 %) a Jihočeském (68,8 %). V Plzeňském kraji dosáhl podíl domácností bez vyživovaných dětí 66,9 %, v rámci ostatní krajů se umístil na pátém nejnižším místě.

V rodinných domech žil nejvyšší podíl domácností (64,5 %) na Vysočině, nejnižší (12,3 %) pak v kraji Hl. město Praha. V Plzeňském kraji bydlelo v rodinných domech 44,0 % domácností, což byl šestý nejnižší podíl mezi kraji.

Kvalita bydlení se hodnotila prostřednictvím 6 kritérií: vlhkost bytu, tmavý byt, malý byt, hluk z domu resp. z ulice, znečištěné okolní prostředí, vandalství a kriminalita v okolí. S vlhkostí měl problémy nejvyšší podíl domácností (12,7 %) na Vysočině, naopak nejnižší podíl nespokojených členů domácností byl v Jihočeském kraji (3,0 %). Tmavý byt vadil nejvíce domácnostem v Libereckém kraji (5,0 %), naopak nejlépe dopadlo hodnocení v Plzeňském kraji, kde bylo nespokojených jen 1,3 % domácností. Na bydlení v malém bytě upozorňoval nejvyšší podíl domácností v kraji Hl. město Praha (9,4 %), nejnižší podíl domácností byl zjištěn v Jihočeském kraji (2,7 %). Na hluk z domu resp. v okolním prostředí si stěžovalo nejvíce domácností v krajích Hl. město Praha (20,9 %) a Ústeckém (18,2 %), nejméně domácností v Pardubickém kraji (9,7 %). Znečištěné okolní prostředí hodnotily nejhůře v krajích Ústeckém (15,6 %) a Hl. město Praha (15,3 %), naopak nejméně domácností v Jihočeském kraji (6,2 %).

Vandalství a kriminalitu v okolí považovaly za nejhorší domácnosti v krajích Ústeckém (15,1 %), Hl. město Praha (10,4 %) a Středočeském (10,4 %). Nejméně vadila kriminalita a vandalství domácnostem v krajích Vysočina (2,2 %) a Pardubickém (3,3 %). 

V porovnání s ostatními kraji patřil Plzeňský kraj společně s Jihočeským krajem ke krajům s vyšší kvalitou bydlení. Nejnižší podíl domácností v regionu (1,3 %) uvedl, že jim vadí tmavý byt. Vlhkost v bytě vadila 3,4 % domácností (druhý nejnižší podíl mezi kraji). Na hluk v domě resp. v okolním prostředí si stěžovalo 11,4 % domácností (druhý nejnižší podíl mezi kraji). Na malý byt upozorňovalo 4,9 % domácností (druhý nejnižší podíl mezi kraji), se znečištěným okolním prostředím nebylo spokojeno 7,1 % domácností (třetí nejnižší podíl mezi kraji) a s vandalstvím a kriminalitou mělo problém 4,2 % domácností (rovněž třetí nejnižší podíl mezi kraji).

V Plzeňském kraji bylo vybaveno 98,9 % domácností pračkou, 11,8 % domácností sušičkou, 44,5 % myčkou na nádobí, 79,9 % osobním počítačem a notebookem, 82,1 % mělo přístup na internet a osobní auto vlastnilo 76,9 % domácností.

Z finančních důvodů si nemohlo pořídit osobní automobil 6,2 % domácností, sušičku 8,3 % domácností, myčku nádobí 5,4 %, osobní počítač a notebook 3,0 % a přístup na internet 1,2 % domácností.

Půjčky, které byly sledovány s výjimkou bytových, nemělo 88,3 % domácností v ČR, v Plzeňském kraji byl podíl domácností bez půjček o 1,1 procentního bodu vyšší než v ČR. Nejvyšší podíl domácností bez půjček byl zaznamenán v krajích Hl. město Praha (92,1 %), Jihomoravském (91,2 %) a Pardubickém (91,0 %), naopak nejnižší podíl (76,6 %), kde půjčku neměly, byl v Karlovarském kraji. Splácení půjček představovalo nejvyšší zátěž pro 6,3 % domácností v Karlovarském kraji. V Plzeňském kraji mělo potíže se splácením půjček 2,8 % domácností a v porovnání s průměrem ČR byl tento podíl vyšší o 0,1 procentního bodu. 

V roce 2018 si nemohlo dovolit ročně strávit týdenní dovolenou mimo domov 18,6 % domácností v Plzeňském kraji (třetí nejnižší podíl mezi kraji), v porovnání s průměrem ČR to bylo o 4,5 procentního bodu méně. Nejvyšší podíl domácností, které si nemohly dovolit ročně týdenní dovolenou mimo domov, byl zjištěn v krajích Ústeckém (35,1 %) a Moravskoslezském (27,5 %), naopak nejnižší (16,4 %) byl vyšetřen v Hl. městě Praze.

Domácnosti podle krajů, které si nemohly dovolit týdenní dovolenou mimo domov

Zaplatit neočekávaný výdaj 10 700 Kč si nemohlo dovolit 22,1 % domácností v Plzeňském kraji, oproti průměru ČR byl tento podíl nižší o 4,1 procentního bodu. Nejlepší situace v hodnocení tohoto ukazatele byla zaznamenána v Kraji Vysočina, kde si nemohlo dovolit zaplatit neočekávaný výdaj 17,3 % domácností (nejnižší podíl mezi kraji). Příznivé hodnocení v Kraji Vysočina do jisté míry ovlivňuje vyšší podíl starší generace, která je zvyklá více spořit. Největší problém zaplatit tento neočekávaný výdaj měly domácnosti Ústeckého (41,9 %) a Moravskoslezského kraje (31,2 %). Finanční situace v porovnání s ostatními kraji nedosahuje úrovně většiny zbývajících krajů, na tomto stavu se podílí celá řada nepříznivých faktorů (např. vyšší nezaměstnanost a celkově nižší vzdělanostní struktura obyvatelstva).

Domácnosti podle krajů, které si nemohly dovolit zaplatit

neočekávaný výdaj 10 700 Kč

V časové řadě 2013–2018 se v Plzeňském kraji zvýšily průměrné roční čisté příjmy na osobu o 22,9 %. Podíl domácností s čistým měsíčním příjmem na osobu do 6 000 Kč klesl o 1,3 procentního bodu. Nejvíce vzrostl podíl domácností s příjmem od 20 001 do 30 000 Kč, a to o 11,9 procentního bodu. 

Vzdělání osob v čele domácnosti v Plzeňském kraji se v rámci časové řady zvyšovalo: vyšší odborné, bakalářské, vysokoškolské a doktorského o 2,1 procentního bodu, úplné střední, nástavbové a pomaturitní o 1,5 procentního bodu. Naopak podíl osob v čele domácností se základním vzděláním (včetně neukončeného) poklesl o 3,1 procentního bodu.

Podíl domácností v Plzeňském kraji, které vycházely s příjmem velmi obtížně, se oproti roku 2013 snížil o 4,5 procentního bodu. V roce 2018 vlastnilo osobní auto 76,9 % domácností v regionu, oproti roku  2013 vzrostl podíl domácností vlastnících auto o 1,7 procentního bodu. Splácení půjček (kromě bytových) představovalo v roce 2018 velkou zátěž pro 2,8 % domácností, pokles oproti roku 2013 činil 1,5 procentního bodu. Podíl domácností, které si nemohly dovolit ročně týdenní dovolenou mimo domov, se snížil o 23,6 procentního bodu. Podíl domácností, které nemohly zaplatit neočekávaný výdaj v časové řadě 2013–2018 klesl o 17,2 procentního bodu. V porovnání s rokem 2013 se snížil podíl domácností, které si nemohly dovolit dostatečně vytápět byt, o 1,5 procentního bodu.

Více informací naleznete v publikaci Příjmy a životní podmínky domácností – 2018 zde: 

https://www.czso.cz/csu/czso/prijmy-a-zivotni-podminky-domacnosti-kf03f95ff5 

Kontakt:

Ing. Zuzana Trnečková

Krajská správa ČSÚ v Plzni

Tel.: 377 612 253

E-mail: zuzana.trneckova@czso.cz