Jak Trumpovy nižší daně "ublížily" zahraničním investicím

Podle údajů OECD za rok 2018 klesl meziročně objem přímých zahraničních investic. O rok dříve k tomu došlo také. Souvislosti nabízí analytik Michal Skořepa z České spořitelny.

Bylo by snadné vyrukovat s hypotézami o tom, že jde o příznak strachu z brexitu nebo z obchodních válek. OECD však pokles přímých zahraničních investic (FDI) vysvětluje především Trumpovou daňovou reformou. Díky ní je v posledních dvou letech repatriace zisků do USA pro firmy méně drahá, takže tyto vracejí více peněz do USA, a méně je proto "nuceně" reinvestují mimo Ameriku.

Plná čára v druhém grafu ovšem naznačuje, že z kvartálního hlediska se již zmíněný efekt vyčerpal a objem FDI začal loni během roku opět stoupat.

(Technická poznámka: Objemy investic dovnitř zemí a ven z nich by se globálně měly z definice rovnat, ale v praxi mezinárodních statistických databází se nerovnají. OECD proto reportuje průměr obou objemů.)

Ukazuje se tedy, že ochabování reinvestic v dané zemi nemusí být dáno klesající atraktivitou této země, nýbrž i některými faktory mimo kontrolu vlády daného státu. Příkladem je nastavení firemních daní ve zbytku světa.

Nejspíše i proto, že investice z USA v Česku nejsou objemově nijak významné, jsou součástí kolonky "Ostatní" v grafu níže. Je však potřeba upozornit, že data vypovídají o zemi původu bezprostředního investora, nikoli konečného vlastníka. Například Škoda Auto je v grafu zařazena jako lucemburská firma, protože její akcie formálně drží (ponechme stranou proč) lucemburská firma Volkswagen Finance Luxemburg. Konečnými vlastníky jsou ovšem německý stát Dolní Sasko a další akcionáři (akcionářů) Volkswagenu.

Další článek: 15 let v EU: Jak by na tom (ne)byla Česká republika?