Období nízké inflace tu již byla řada. A vystřídala je pokaždé inflace vysoká

Rozvíjející se ekonomiky i jejich vyspělé protějšky prošly po sedmdesátých letech znatelným poklesem inflace. Příčinou byly změny v monetární politice, sílící globální obchod, finanční integrace a následně i změny ve světové ekonomice, které způsobila globální krize. Ekonomové Jongrim Ha, M. Ayhan Kose a Franziska Ohnsorge ovšem tvrdí, že „nízká a stabilní inflace není v budoucnu zaručena“ a možná bude její udržení stejně těžké, jako bylo její dosažení.

Následující graf ukazuje vývoj globální inflace od roku 1900 (konkrétně jde o medián inflace z 24 zemí, pro které byla dostupná data pro celé toto období). Vyznačena jsou i významná historická období: První světová válka, poválečná hospodářská deprese, Velká deprese, druhá světová válka, období přechodu na plovoucí měnové kurzy a období ropného šoku, zavedení inflačních cílů a nakonec poslední finanční krize.

V roce 2017 se inflace držela pod cílem centrálních bank ve většině zemí, které pracují s rámcem cílení inflace. Nízká a stabilní inflace je přitom obvykle spojována s větší stabilitou produktu, jeho vyšším růstem a celkově lepším hospodářským prostředím. Podle ekonomů nyní do značné míry sklízíme plody makroekonomických stabilizačních programů a reforem, které proběhly v osmdesátých a devadesátých letech a které daly centrálním bankám mandát pro cílení inflace. Pomohly ale i změny v politice fiskální, reformy trhu práce a celková liberalizace.

Inflace by ale v budoucnu mohla vzrůst, pokud dojde ke změně v cyklických i strukturálních faktorech, které ji doposud tlačily dolů. Může například dojít k poklesu míry inovací, zpomalení procesu globalizace či růstu protekcionismu. V neposlední řadě může být oslabena nezávislost centrálních bank a monetární politika může přestat klást důraz na cenovou stabilitu. A změny mohou přijít i v oblasti fiskální politiky. K tomu by mohlo dojít kvůli růstu vlivu populistických stran a následnému odklonu od pravidel, které bránily zvýšení inflace nezodpovědnou rozpočtovou politikou.

Ekonomové připomínají, že současné období nízké inflace není ani zdaleka první, kterým si světová ekonomika po roce 1900 prochází. A po takových obdobích přišla naopak doba inflace vyšší. Nejlepší obranou proti opakování tohoto cyklu by mělo být posilování příslušných institucí a hlavně nezávislosti centrálních bank a fiskální zodpovědnosti. V jejím rámci jde i o snahy o dosažení dluhové udržitelnosti a vytvoření prostoru pro efektivní proticyklickou politiku. Rozhodně bychom se neměli spoléhat na to, že dosavadní roky nízké inflace jsou nějakou zárukou, že budoucnost bude automaticky vypadat stejně.

Zdroj: VoxEU