Jak je to ve skutečnosti s transparentností indexových fondů?

Investoři ze všech stran slýchají, že jednou z hlavních výhod indexových fondů je vedle nízkých poplatků jejich vysoká transparentnost. Ne všichni ale s tímto tvrzením souhlasí.

Člen americké Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) Robert Jackson a Steven Solomon z University of California v článku pro list The New York Times kritizují na úvod samotnou podstatu indexových fondů. Tvůrci těchto investičních nástrojů podle nich rezignují na snahu vyhledávat akcie, které by mohly nabídnout lepší výkonnost než trh jako celek.

Za největší problém ale označují to, že skladba pasivních fondů vychází z indexů, o jejichž konstituentech může rozhodovat celá řada subjektivních faktorů. "Společnostem, které o skladbě jednotlivých indexů rozhodují, regulátoři většinou věnují jen minimum pozornosti," upozorňují.

Za problematické v této souvislosti označují například to, že správce benchmarků MSCI do svého indexu zaměřeného na rozvíjející se trhy (Emerging Markets Index) zhruba před tři čtvrtě rokem přidal některé čínské společnosti v reakci na varování, že by Čína mohla omezit aktivity společnosti v zemi. Jednoduše se správce fondů chtěl Číně zavděčit, říkají Jackson a Solomon s tím, že každá taková změna vyvolá i změnu skladby fondu kopírujícího tento index.

"Tvůrci indexů mají v rukou obrovskou moc. Pouhé zařazení společnosti do benchmarku (nebo naopak její vyřazení) vyvolá pohyb miliard až desítek miliard dolarů. I proto by mělo co nejdříve dojít ke zpřísnění kontroly činnosti tvůrců indexů, kteří mají přímý vliv také na výkonnost a 'transparentnost' indexových fondů," dodávají Jackson a Solomon.

Další článek: Investorský magazín: Nejperspektivnější středoevropské akcie