Rozbřesk: Pohádka o toleranci Maďarů k vyšší inflaci a relativně slabém forintu

Zatímco česká koruna a polský zlotý zvolna posilují, tak třetí měna do středoevropské party - maďarský forint naopak zvolna slábne. Děje se s maďarskou ekonomikou něco zásadního, co by jí trápilo více než ekonomiku českou či polskou?

Po pravdě řečeno sada čísel z poslední doby vůbec nesvědčí o tom, že by se maďarská ekonomika měla performovat hůře než její (skoro)sousedé. Naopak, maďarský růst je i nadále velmi svižný a například na rozdíl od toho českého, jakoby ani nezaregistroval zpomalení v Německu. Běžný účet platební bilance se sice s rychle rostoucí domácí poptávkou zhoršuje, ale stále zůstává v přebytku v poměru k HDP vyšším, než je tomu u ČR či Polska.

Maďarský forint by již nemusel trápit prvotní hřích, který v mezinárodních financích představuje situaci, kdy si subjekty z domácí ekonomiky naberou dluhy v cizí měně a pak mají problémy je splácet. Orbánova vláda se s tímto makroekonomickým problémem velmi razantně vypořádala a jak maďarské domácnost, tak vláda mají jen zanedbatelnou část dluhu v cizích měnách.

Takže kde má forint problém? Pravda bude možná prostší, než by se na první pohled zdálo. Na vině je politika maďarské centrální banky (MNB), která dlouhodobě toleruje vyšší inflaci než například ČNB či polská NBP. Maďarský inflační cíl je na rozdíl od dvouprocentního českého (či např. cíle ECB) nastaven na 3 %, přičemž politická praxe MNB ukazuje, že maďarská centrální banka se svůj cíl (na rozdíl od ČNB, ECB či NBP) nebojí přestřelit. Připomeňme, že maďarská meziroční inflace se aktuálně pohybuje již na úrovni 3,8 % a to včetně pro centrální bankéře citlivé jádrové složky. Přitom na rozdíl od českých či polských oficiálních úrokových sazeb jsou ty maďarské prakticky stále na nule, což implikuje, že reálné úrokové sazby jsou v Maďarsku nejvíce záporné nejen v regionu, ale i v celé EU. To fundamentálně vzato samozřejmě nečiní forint atraktivním.

Centrální bankéři z MNB přitom prozatím signalizují, že se zvyšováním oficiálním úrokových sazeb není kam spěchat a další opatrné navýšení úroků plánují až v červnu. Pokud však přijde další vyšší inflační číslo a forint zůstane slabý (tj. např. EUR/HUF se posune blíže hranici 325), tak i holubice v MNB mohou změnit názor, rétoriku přitvrdí a politiku utáhnou rychleji, než trh očekává. V ten moment může začít forint dohánět to, co na korunu či zlotý dnes ztrácí.

*** TRHY ***

CZK a dluhopisy
Koruna se pod hranicí 25,60 EUR/CZK příliš dlouho neohřála, když během včerejšího obchodování počítala mírné ztráty. V poloprázdném kalendáři lze přitom jen těžko najít zásadnější impuls, na který česká měna reaguje, a nejinak tomu zřejmě bude i dnes. Jak v případě holubičí ECB, tak v případě prodloužení brexitové ságy zůstává koruna víceméně netečná.

Zahraniční forex
Eurodolar se stále pohybuje pod hladinou 1,13, když dolar nedokázal profitovat z býčích čísel přicházejících z americké ekonomiky (nejnižší žádosti o podporu za 50 let, relativně vysoká výrobní inflace). Na trhu se přitom objevují názory, že aktuální posílení eura je způsobeno nynější japonskou akvizicí německého finančního domu za 5,6 mld. euro.

Výsledky evropského průmyslu, které zpřesní odhad evropského HDP za první kvartál a zahájení americké kvartální výsledkové sezóny by měly být hlavními událostmi dnešního dne. Pokud se ukáže, že evropský průmysl na tom není tak zle, jak hlásá index PMI, tak by euro mohlo získat ještě nějaké body navíc.

Ropa
S končícím týdnem potvrzuje ropa Brent své zisky a v poklidu setrvává nad úrovní 70 USD/barel. Včerejší report Mezinárodní energetické agentury (IEA) se nesl v relativně býčím duchu, minimálně z pohledu poptávkové strany trhu. Pařížská agentura totiž upozorňuje, že slábnoucí globální hospodářská expanze se zatím nepřetavila do zpomalení růstu spotřeby ropy. Navíc IEA upozorňuje, že ani při pohledu na nejbližší měsíce nelze z dat přesvědčivě číst, jak silný bude mít chřadnoucí světová ekonomika dopad do spotřeby ropy.