Okénko trhu: Zítra nás čeká měnověpolitické zasedání ECB

Americká administrativa hrozí uvalením cel na některé evropské zboží. Prozatím by se jednalo například o vrtulníky, sýr, víno a motocykly, nicméně do hry by mohla vrátit již v minulosti uvažovaná cla na dovážené automobily, což by evropský průmysl zasáhlo výrazněji. Američanům se nelíbí podpora, kterou evropská administrativa poskytuje výrobci letadel Airbus, a proto uvažují o odvetném uvalení cel na výše zmíněné evropské zboží v souhrnné hodnotě 11 mld. USD. Tato hodnota je relativně malá ve srovnání s obchodním konfliktem s Čínou, avšak hlavní nebezpečí vidíme v možné eskalaci konfliktu a zavádění významnějších a současně škodlivějších opatření. Tato akce není ze strany USA jednostranná, ale zatím se realizuje v rámci ujednání WTO. V zájmu obou stran však je nalézt nějaké přátelské řešení, protože možný konflikt by v každém případě znamenal ztráty pro obě strany. 

Ministerstvo financi zveřejnilo novou prognózu pro následující dva roky. V té zdůrazňuje, že globální expanze již ztrácí na sile a předpovědi ekonomického růstu se začínají snižovat pro většinu největších světových ekonomik zejména eurozóny. S ohledem na tento fakt MF snížilo očekávaný růst tuzemské ekonomiky na 2,4 % pro tento rok, což se shoduje s naší prognózou, a pro rok příští očekává udržení tohoto tempa. Ekonomický růst by měl být i v následujících dvou letech hnán především spotřebou domácností, která je podporována nadále silným růstem mezd. Zároveň dodává, že v případě naplnění globálních rizik, jako je neřízený odchod Británie z EU či výrazného zpomalení Německa či Číny, dočká se i tuzemská ekonomika pomalejšího růstu.

Zítra nás čeká měnověpolitické zasedání ECB. Neočekáváme, že by výsledky z této schůzky měly znamenat nějakou výraznější změnu jak z hlediska nastavení úrokových sazeb, tak co se týká poskytování levných úvěrů bankovnímu sektoru (TLTRO), které by Evropská centrální banka měla zahájit v září. V centru pozornosti tak budou spíše případné komentáře ohledně posledních ukazatelů i dalších možných rizik vývoje ekonomiky. Nicméně nepředpokládáme, že by ECB měla výrazněji měnit svou rétoriku i hodnocení ekonomického vývoje. Přestože některé ukazatele skončily pod očekáváními (jádrová inflace, průmyslová produkce), vykazuje ekonomika eurozóny jisté známky stabilizace a k dalšímu dramatickému zhoršování by už nemělo docházet.

Autor: Eliška Jelínková, analytička
Editor: Luboš Růžička, analytik
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.