Rostoucí zadlužení Říše středu – další potenciální riziko pro celý svět

Globální svět, jak je známo kráčí cestou neustálého zadlužování a „oceán“ nekrytých papírků se neustále rozšiřuje. Žití na dluh je normální, ale jak dlouho to může ještě trvat, jak dlouho může tento systém takto fungovat? Bubliny se nafukují a dříve nebo později dojde k jejich splasknutí. Je jen otázkou, kdy a jakou silou zasáhnou do všech možných oblastí a jak velké problémy způsobí.

Poslední krize roku 2008 nepřispěla k uzdravení veřejných financí. Ba naopak. Státy se začaly ještě více zadlužovat na všech úrovních. V dluzích se netopí jen hlavní světová velmoc, tedy USA, ale potopa ve formě dluhů je po celém světě a velké problémy se zadlužením má i Říše středu, ano Čína, jejíž zadlužení rovněž dosahuje velkých hodnot.

Čísla čínského rychle rostoucího dluhu jsou velmi znepokojivá. Přestože se odhady liší, pohybuje se procentní podíl celkového dluhu na HDP Číny od 218 do 350 %. Podle dostupných údajů se na zadlužení nejvíce podílí nefinanční společnosti a to (cca 160 %). Dále se do celkového dluhu započítává také vláda (cca 50 %), domácnosti (cca 50 %) a finanční instituce (cca 47 %). Průměrný celkový dluh rozvíjejících se tržních ekonomik je cca 175 % HDP. Je dobře známo, že Čína si drží určitá tajemství, doufejme proto, že tato „překvapení“ nebudou až tak třaskavá, že by vyvolaly obrovské problémy, které by pak zasáhly celý svět.

Na enormní zadlužení a to především ve firemním sektoru upozorňuje MMF a doporučuje danou situaci řešit, dříve než bude pozdě. Z této oblasti může vyjít další krize. Bohužel to nevypadá, že by se Čína těmito radami řídila a zadlužení stále stoupá. Jen zadlužení firem dosahuje téměř dvojnásobku HDP.

Jak to vidí ostatní finanční instituce:

• Poradenská firma McKinsey široce propagovala svůj odhad čínského dluhu. Podle něj představuje cca 282% HDP – to je více než dvojnásobek oproti roku 2007.
• Společnost Goldman Sachs odhadovala zadlužení na cca 270 %.
• K ještě větším hodnotám se přiklání Macquarie Group (největší australská investiční banka). Analytik Viktor Shvets uvedl, že čínský dluh představuje až 350 % HDP.

Tyto odhady jsou ovšem velmi spekulativní. Čínská oficiální data jsou v podstatě k ničemu. Země má navíc masivní a rychle se vyvíjející stínový bankovní sektor, který tyto projekce velmi komplikuje.

Celkový dluh se skládá z různých složek (vláda, společnosti, banky a dluhy domácností). V případě Číny je obzvláště "výbušný" firemní dluh. Podle McKinsey má podnikový sektor v zemi vyšší dluh než např. v USA, Kanadě, Jižní Koreji nebo v Německu, i když je Čína stále považována za rozvíjející se trh.

Podívejme se na daný vývoj v následujících grafech:

 

Na následujícím grafu vidíme vývoj čínského HDP od roku 1990 do současnosti. Vidíme, že např. v roce 1993 dosahoval růst HDP cca 15,40 % naopak v roce 2009 kleslo k úrovni cca 6 % a dnes jsme téměř na stejné úrovni, jako v době krize. Dnešní hodnota je kolem 6,4 %.

 

 

Následující graf zobrazuje vývoj čínského vládního dluhu v % k celkovému HDP:

 

Vývoj HDP, dluhu a podíl dluhu na HDP