Vyjasněná obloha nabízí večerní pozorování ISS

Vlastně již více než 20 let létá nad našimi hlavami Mezinárodní vesmírné stanice ISS (International Space Station). Dne 20. listopadu 1998 byl totiž na oběžnou dráhu vynesen první díl stanice modul Zarja. Po následujících necelých 2 letech započala další významná etapa, když stanici začala trvale obývat posádka. V posledních letech obvykle s 6 členy a stejně tak je tomu i nyní. Kromě amerických a ruských modulů je k ISS připojen také evropský laboratorní modul Columbus a japonský laboratorní modul Kibó. Projektu se celkem účastní 11 zemí, resp. je společným projektem pěti kosmických agentur: NASA, Roskosmos, JAXA, CSA a ESA.

ISS rychlostí 7 700 m/s ve výšce necelých 400 kilometrů obkrouží za každou zhruba hodinu a půl jedenkrát naši planetu. Vzhledem k trajektorii se relativně pravidelně pohybuje rovněž nad naším územím, a pokud je slunce zapadlé, nepřekáží mraky, můžeme ji tak snadno spatřit pouhým okem.

Časy přeletů ISS nad ČR

Právě tyto dny nabízejí večerní pozorování v příhodných časech mezi zhruba 20 až 23 hodinou. Romantici mohou právě dnes pozvat svůj protějšek na pozorování „letící hvězdy“ ve 20:15 hod. a nebude se přitom jednat o apríl. A zážitek bude patřit k těm delším, když viditelnost ISS bude čtyřminutová. A pokud to bude málo, půjde dnes zhruba po hodině a půl pozorovat další kratší 2 min. přelet.

V tabulce jsou podrobnosti o přeletech ISS vypočteny agenturou NASA pro pozorovací místo Praha. Hlavní město nicméně není vzhledem k osvětlení ideálním místem pro pozorování. Zvolte tak pro lepší zážitek nejlépe místo s omezeným „světelným smogem“. Na daném místě je pak nutné vzít v potaz určitou odchylku vůči „vypočtené pozorovací Praze“ a podle toho při hledání poupravit směr či stupně. Nalézt ISS na obloze nicméně není v daný čas žádná velká složitost…

Princip pozorování

^{Zdroj: NASA}

Jak rozpoznat ISS

Kolos s názvem ISS, jehož celkovou velikost můžeme přirovnat k fotbalovému hřišti, lze na noční obloze spatřit jako pohybující se „hvězdu“. ISS bychom si například neměli splést s vysoce letícím letadlem, jelikož jejich poziční světla blikají. ISS naopak „svítí“ a to především díky odrazu slunečních paprsků od jejich solárních panelů. Na orbitu se pohybuje již nesčetné množství různých družic. Řadu z nich lze často spatřit pouhým okem, nejviditelnější svou jasností však zůstává zmiňovaná ISS. Jasnější je na noční obloze pouze Měsíc, Venuše a občas Jupiter. ISS má za příznivých podmínek právě podobnou tzv. magnitudu jako Jupiter v období jeho největší jasnosti.

Další zásoby pro ISS

Tento týden odstartuje z kosmodromu Bajkonur ruská zásobovací loď Progress. Mise bez posádky přiveze na ISS potraviny, palivo a další zásoby. Ke spojení se stanicí by mělo dojít ve čtvrtek 4. dubna po 17:30 hod. Čtvrteční přelet ISS nad Českou republikou tedy bude s připojeným příslušným zásobovacím modulem.

Závěrem možno zmínit, že na ISS se posádka v následujících týdnech a měsících rozhodně nudit nebude. Kromě „běžných“ činností bude muset řešit celou sérii misí. Za další zhruba dva týdne dojde na zásobovací misi, kterou tentokrát bude zajišťovat Northrop Grumman. Chystá se také zatím bez blíže specifikovaného data další stále ještě bezpilotní mise firmy SpaceX patřící pod křídla Elona Muska. Z Mysu Canaveral tak opět odstartuje raketa Falcon 9. Stejně jako již testovala před měsícem svou kapsli pro posádku právě SpaceX, ke stejnému kroku má se chystá tento měsíc gigant Boeing. Tedy nejprve jen k testovacímu letu na orbit, v následujících měsících má dojít k testovacímu letu právě i k ISS. Lety již s posádkou, jak od SpaceX tak firmy Boeing, pak mají letos následovat.