Silvestrovské škatule s korunou v číslech

Začněme trochu zeširoka. Mnozí investoři do českých korun tyto své koruny drží v podobě vkladů v českých bankách, které vklady předávají do ČNB. Podle objemu korun uložených v ČNB na Silvestra se ale každé české bance počítá výše jejích pozdějších povinných příspěvků do tzv. rezolučního fondu. A tak banky účtují velkým vkladatelům za vklady přes Silvestra pokuty. A velcí vkladatelé se tak snaží svých vkladů před koncem každého roku zbavit.

Výprodej korun vedl v minulých letech na konci roku k oslabování koruny, ne tak ale loni. Tentokrát tedy někdo korunové vklady ochotně převzal. Hospodářské noviny v pondělí přinesly vcelku věrohodnou spekulaci (kterou ČNB nevyvrátila), že ten „někdo“ byly cizí centrální banky – konkrétně slovenská (NBS) a izraelská (BoI). Smysl by to dávalo: cizí centrální banky nemusejí do rezolučního fondu platit nic.

Data samotné ČNB se zdají být s touto historkou docela v souladu, a to včetně jejího zakončení, tedy že po Novém roce, kdy se investoři chtěli ke svým korunovým vkladům vrátit, jim je obě centrální banky zase předaly. Jak je zřejmě z grafu vpravo nahoře, v rámci pasiv ČNB došlo před koncem roku k přesunu od pasiv vůči českým bankám (v grafu modrá čára) k pasivům vůči nerezidentům (čti: k NBS a BoI, žlutá čára) a taky vůči české vládě (červená čára – do rezolučního fondu nemusí přispívat ani vláda). To vkladatelé vybrali své koruny z českých bank (a ty tak musely vybrat své vklady v ČNB) a prodaly je do rukou NBS a BoI nebo je umístili do cenných papírů české vlády. Po Novém roce pak došlo k opačnému toku.